Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv pratotechniky a půdních podmínek na četnost výskytu hraboše polního a krtka obecného v travních porostech
ŠPILAUER, Tomáš
Tato diplomová práce se zabývá vlivem pratotechniky a půdních podmínek na četnost výskytu hraboše polního (Microtus arvalis) a krtka obecného (Talpa europaea) v travních porostech. Literární rešerše obsahuje obecné poznatky o půdních podmínkách, pratotechnice a také popisuje hraboše polního a krtka obecného. V praktické části výzkumu jsou zaznamenány krtince a nory formou pozorování a sčítání na vymezené ploše. Byly zaznamenány veškeré nové krtince a nory na pastvině a louce. Výzkum probíhal na dvou pozemcích ve dvou obdobích. Na Pozemku 1 v období květen 2023 až březen 2024. Na Pozemku 2 v období 1.února 2024 až 22. března 2024. Byly zjištěny rozdíly mezi způsobem obhospodařování travních porostů, ale také ovlivnění výskytu půdními podmínkami. Výskyt nor převažoval na louce než na pastvině. Pokud louka byla zamokřená nedocházelo k výskytu. Výskyt krtinců ovlivňoval stav porostu a stav půdy (mechanické narušení). Krtince se více vyskytovaly na pastvinách než na lučních porostech. Většina zjištěných krtinců i nor byla zjištěna v období listopad 2023 až do konce března 2024.
Vliv povrchové aplikace hnoje na produkci a kvalitu píce travních porostů v Bílých Karpatech
Musilová, Aneta
Diplomová práce se věnuje možnému vlivu statkového hnoje na málo produkční travní porosty v oblasti Vojšických luk v CHKO Bílé Karpaty. Cílem této práce bylo zjistit vliv statkového hnoje na druhovou diverzitu a výnos travních porostů po třech letech jeho aplikace. Výnos i kvalita travního porostu byla vyšší na hnojených plochách. Celkově se na pokusných plochách vyskytovalo 95 druhů vyšších rostlin. Nejvíce byly zastoupeny kostřava červená (Festuca rubra L.) a kostřava žlábkatá a (Festuce rupicola Heuff), z čeledi Fabaceae to byla vikev chlupatá (Vicia hirsuta L.) a z ostatních dvouděložných jahodník trávnice (Fragaria viridis Weston). Z přisetých jetelovin se s minimálním zastoupením objevily kozinec cizrnový (Astragalus cicer L.) a hrachor širolistý (Lathyrus latifolius L.). Na podzim se aplikoval hnůj v dávce 20 t.ha-1, po třech letech došlo k průkaznému zvýšení výnosu na hnojené ploše na 2,03 t.ha-1 oproti kontrole 1,66 t.ha-1. Také došlo k průkaznému zvýšení obsahu hrubého proteinu na hnojené ploše. Byla zjištěna korelace mezi podílem jetelovin v porostu a obsahem hrubého proteinu v sušině. Také byla zjištěna korelace mezi stlačenou výškou porostu (talířovým měřidlem) a výnosem píce.
Geometric Aspects of Detecting Grassland Mowing in Krkonoše Mountains Based on Sentinel-1 Coherence
Dvořák, Jakub ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Mouratidis, Antonios (oponent)
Kosení je běžně používaným způsobem managementu evropských trvalých travních porostů pro produkci krmiva a podporu biodiverzity. Aby podpořily méně intenzivní využití travních porostů, veřejné instituce potřebují spolehlivý způsob monitoringu péče prováděné na těchto travních porostech. Satelitní dálkový průzkum Země je v tomto směru klíčovým nástrojem pro monitoring na velkých územích, přičemž dálkový průzkum metodou SAR je obzvlášť užitečný v oblastech s vysokým výskytem oblačnosti. SAR monitoring trvalých travních porostů v komplikovaném terénu ale není plně pochopen a pojí se s potenciálními výzvami spojenými s topografií a úhlem dopadu SAR signálu. Tato diplomová práce detekovala datum kosení travních porostů s využitím modelu reliéfu ve vysokém rozlišení pro koregistraci a terénní korekci dat Sentinel-1. Také byl prozkoumán vliv lokálního úhlu dopadu SAR signálu na přesnost detekce kosení s pomocí interferometrické koherence. Detekce byla testována na 61 travních porostech v Krkonoších. Přesnost detekce byla v této práci vyšší než v předchozích studiích, pokud jsou brány v potaz výsledky pouze pro detekci z dat SAR. Toto zlepšení bylo pravděpodobně způsobeno tím, že jsou počítány detekce z jednotlivých relativních oběžných drah pro zhodnocení jistoty dané detekce. Hlubší analýza ukázala, že...
Hodnocení kořenového systému a infiltrační schopnosti půdy u vybraných druhů trav
Dostál, Jiří
V zemědělství se velmi často využívají jílky, kostřavy a mezirodové hybridy xFestulolium, které jsou považovány za optimální travní druhy pro intenzivní produkci píce. Jílky jsou náchylné k abiotickým stresům, kterých s nastávající klimatickou změnou přibývá. Proto byly vyšlechtěny mezirodové hybridy Festulolium, které disponují vyhovujícími parametry (vyšší odolnost vůči suchu, schopnost prokořenění zhutnělých vrstev, lepší využitelnost živin aj.) pro zajištění kvalitní produkce a plnění dalších ekosystémových služeb. Pro plnění ekosystémových funkcí je zásadní biomasa a architektura kořenů. V této práci jsem se zaměřil na hodnocení kořenového systému a porovnání infiltrační schopnosti půdy u vybraných druhů trav. Pro porovnání vybraných parametrů, byly trávy pěstovány v trubkách naplněných pískem. Byly testovány druhy Lolium multiflorum (cv. DALLARA), Festuca pratensis (cv. HYPERBOLA), Festulolium braunii (cv. HOSTYN), Festulolium krasanii (cv. HYKOR a HIPAST), Festulolium loliaceum (cv. PRIOR) a Trifolium pratense (cv. CALLISTO). Hodnocenými parametry byly: délka rostlin, počet odnoží, maximální hloubka zakořenění, celková délka kořenů, objem kořenů, povrch kořenů, délka kořenů v jednotlivých tloušťkových kategoriích, hmotnost suché nadzemní a podzemní biomasy. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny u jílku mnohokvětého (cv. DALLARA) a u Festulolium braunii (cv. HOSTYN). Další částí práce byl odběr a hodnocení kořenů z půdy na pokusných parcelách ve Vatíně. V tomto měření byly vybrány druhy Festuca rubra (cv. GONDOLIN) a Festulolium krasanii (cv. HYKOR). V parametrech celková délka kořenů, povrch kořenů a objem kořenů nebyly zjištěny statisticky průkazné rozdíly. Festulolium (cv. HYKOR) měl průkazně silnější kořeny v porovnání s kostřavou červenou. Poslední částí výzkumu bylo porovnání infiltrační schopnosti půdy u těchto druhů: Festuca rubra (cv. GONDOLIN) a Festulolium (cv. HOSTYN, PRIOR a HYKOR). Nejvyšší infiltrační schopnost byla změřena na parcele Festulolium loliaceum (cv. PRIOR).
Obhospodařování travních porostů ve vztahu k agro-environmentálním opatřením: Otázky a odpovědi
Gaisler, Jan ; Pavlů, Vilém ; Mládek, Jan ; Hejcman, Michal ; Pavlů, Lenka
Metodika zjednodušeně interpretuje výsledky výzkumu projektu „Funkční typy rostlin a jejich diverzita jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů“ pro potřeby orgánů ochrany přírody. Vychází z výsledků dlouhodobých pokusů s různými způsoby managementu. V praktické části obsahuje důležité informace pro přípravu některých agro-environmentálních opatření. Metodika je určena zejména pracovníkům činným v ochraně přírody, dále je využitelná pro studenty a pedagogické pracovníky středních a vysokých škol zabývajících se ochranou přírody.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Kvalitativní a kvantitativní změny společenstva polopřirozeného travního porostu v závislosti na odstupňovaných dávkách živin, intenzitě využití a měnicích se klimatických podmínkách
Nawrath, Adam
Cílem práce bylo posoudit vliv odstupňovaných dávek živin, rozdílné intenzity využití a povětrnostních podmínek daného ročníku na zastoupení jednotlivých agrobotanických skupin a dominantních druhů, druhovou diverzitu, druhovou pestrost a produkci sušiny píce u polopřirozeného travního porostu. Dotace dusíkatých hnojiv vedla k nárůstu (P<0,05) podílu trav, poklesu (P<0,05) zastoupení ostatních bylin a ústupu (P<0,05) jetelovin. Aplikace dusíku měla dále za následek pokles indexů diverzity (P<0,05) a také počtu druhů. Hnojení PK mělo naopak na počet druhů a indexy diverzity pozitivní vliv. Rostoucí dotace živin a také vyšší intenzita využití vedla ke zvýšení (P<0,05) produkce sušiny píce. Jako nejefektivnější se jeví hnojení PK, kdy byl zaznamenán nejvyšší nárůst produkce sušiny píce a také nejvyšší efektivita využití živin. Dvousečné využití vedlo k dominanci trav (P<0,05) a snížení (P<0,05) podílu ostatních bylin a jetelovin.
Mimolesní liniové vegetační prvky s převažující půdoochrannou funkcí
Zanášková, Petra
Bakalářská práce se zabývá okolím vodních toků a půdních erozí. Nejvhodnější ochranou jsou břehové porosty, které vytváří stabilní prvek svým kořenovým systémem.
Možnosti regenerace pastevních porostů s ohledem na zvýšení kvality a zdravotní bezpečnosti píce
Mácová, Eva
Cílem této práce je zaměřit se na faktory, které působí na kvalitu pastevního porostu. Na kvalitu píce působí mnoho faktorů. Jedním z těchto faktorů jsou hospodářská zvířata, která paseme na daných pozemcích a svým pohybem, vahou a pasením mají velký podíl na snižování kvality píce. Dalším faktorem jsou půdní a klimatické podmínky, obhospodařování, atd. Při regeneraci musíme zohlednit tyto faktory a péči o pastevní porost zajistit na základě plánovaného využití a připraveného regeneračního plánu.
Metody regulace plevelů na trvalých travních porostech: Uplatněná certifikovaná metodika pro praxi
Mikulka, Jan ; Pavlů, Vilém ; Skuhrovec, Jiří ; Koprdová, Stanislava
Cílem uplatněné metodiky je předložit odborné veřejnosti ucelené informace o biologii, ekologii, reprodukční schopnosti a metodách regulace vybraných plevelných druhů plevelů, které se významně vyskytují na loukách a pastvinách. Popsány jsou základní pravidla péče o tyto porosty. Z pohledu regulace plevelů je uvedena syntéza pratotechnických zásahů, možnosti využití herbicidních přípravků a využití prvků biologické regulace plevelů.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.