|
|
Reprodukční a užitkové vlastnosti dojnic holštýnského skotu v chovech s rozdílným typem dojení
JEŠETOVÁ, Kateřina
Tato práce se zabývá reprodukčními a užitkovými vlastnostmi ve dvou chovech holštýnského skotu s odlišným typem dojení. Cílem práce bylo vyhodnotit a porovnat užitkové a reprodukční parametry holštýnského skotu v rybinové a robotické dojírně za rok 2023. V podniku A probíhá dojení po skupinách (2×10) v rybinové dojírně 2× denně. V podniku B se dojí 2× denně za pomoci automatických dojících robotů. Z výsledků dojivosti je zřejmé, že podnik B dosáhl vyšší průměrné dojivosti téměř o 4 litry mléka na dojnici (3,86 l) než bylo zaznamenáno v podniku A. V obou podnicích dojnice dosahovaly vyšší dojivosti v souvislosti s rostoucím pořadím laktace. Naopak vyššího obsahu mléčných složek (obsah tuku a bílkovin) bylo dosaženo v rámci podniku A. U průměrného obsahu bílkovin v mléce nebyl rozdíl mezi podniky značný (0,08 %). Naproti tomu byla v podniku A průměrná tučnost mléka vyšší o 0,41 % než v podniku B. Průměrný počet somatických buněk byl dvojnásobný v podniku s robotickým dojením (342 tis. SB/ml) oproti podniku A (170 tis. SB/ml). Mezi podniky s konvenčním a robotizovaným dojením byly největší rozdíly v dojivosti, obsahu tuku v mléce, počtu somatických buněk, laktačním dni a v podílu mrtvě narozených telat. Další ukazatele, jako je servis perioda, věk při prvním otelení, počet dní stání na sucho, mezidobí a inseminační index, byly v obou podnicích podobné nebo téměř shodné.
|
|
| |
|
|
Vyhodnocení reprodukce a mléčné užitkovosti v konvenčním a ekologickém chovu dojnic
Širůčková, Karolína
V této práci bylo řešeno vyhodnocení vybraných reprodukčních a užitkových parametrů v konvenčním a ekologickém chovu českého strakatého skotu. Za konvenční podnik bylo vybráno stádo plemenic z AZOS, s. r. o. Zakřany a za ekologický chov byla zvolena Ekofarma Branná. Výzkumem bylo zjištěno, že věk jalovic při prvním otelení byl výrazně vyšší v ekologickém chovu (43 x 26 měsíců). Délka mezidobí byla vyšší u konvenčního podniku (387 x 338 dnů), kde také docházelo k obtížnějším porodům. Způsob hospodaření měl vliv i na výši dojivosti, která byla vyšší v konvenci (32 x 12 kg mléka), stejně tak zde byl i vyšší obsah bílkovin (3,59 x 3,22 %), laktózy (4,92 x 4,68 %) a TPS (9,21 x 8,63 %). Ekologická farma dosahovala vyššího průměrného obsahu tuku (4,04 x 3,77 %), hladiny VMK (1,05 x 0,59 mmol/100g tuku) a počtu somatických buněk (261 x 175 tis. /ml). Naopak nebyl prokázaný vliv způsobu hospodaření na tyto hodnocené parametry: počet a pohlaví narozených telat, poměr otelených krav a jalovic, podíl vícečetných porodů a mrtvě narozených telat, obsah močoviny, kaseinu, kyseliny citronové, acetonů a ketonů.
|
|
|
Vliv teploty ve stáji na mléčnou užitkovost a pohybovou aktivitu holštýnských dojnic ve vybraném chovu
Vaňkátová, Eliška
Diplomová práce se zabývá vlivem teploty ve stáji na mléčnou užitkovost a pohybovou aktivitu dojnic holštýnského skotu ve vybraném chovu. Hodnocení mléčné užitkovosti bylo reprezentováno průměrným denním nádojem, obsahem mléčných složek, konkrétně obsahem tuku, bílkovin, laktózy, počtem somatických buněk a obsahem močoviny. Literární přehled pojednává o historii, charakteristice a chovném cíli sledovaného plemene. Dále popisuje stájové prostředí, tepelný stres a možnosti jeho eliminace. Je zde také popsána mléčná užitkovost, pohybová aktivita a faktory, které na ně působí. Sběr dat proběhl na mléčné farmě Vadín v kraji Vysočina. Sledováno bylo 30 krav holštýnského skotu, otelených v rozpětí 4 týdnů na přelomu ledna a února, po dobu jednoho roku. Z výsledků není patrné, že by průměrná denní teplota měla negativní vliv na průměrný denní nádoj. Naopak byl potvrzen vliv průměrné denní teploty na jednotlivé složky mléka. Při zvýšení teploty se snižoval obsah tuku, bílkovin a močoviny v mléce, naopak obsah laktózy se zvyšoval. Závislost počtu somatických buněk v mléce na průměrné denní teplotě nebyla potvrzena. Rovněž závislost pohybové aktivity na průměrné denní teplotě byla velmi slabá.
|
|
|
Vliv stájového mikroklimatu a intenzity osvětlení na mléčnou užitkovost a reprodukci holštýnských dojnic ve vybraném chovu
Fábry, Ivan
Tato bakalářská práce se zaměřuje na stájové mikroklima a intenzitu osvětlení a jejich vliv na mléčnou užitkovost a parametry reprodukce skotu. Literární přehled byl zaměřen na parametry mikroklimatu stáje, mléčnou užitkovost a reprodukci skotu a faktory, které je ovlivňují. V praktické části byla vyhodnocena korelace mezi teplotou, intenzitou osvětlení a parametry mléčné užitkovosti (množství a složení mléka) a reprodukce (délka servis periody, procento zabřezávání). Data uvedená v praktické části bakalářské práce pochází z konkrétního podniku ve Zlínském kraji. Teplota a intenzita osvětlení byly měřeny čidlem Minikin RTi/QTi, které bylo umístěno ve vybrané stáji. Data byla průběžně stahována a zpracována matematicko-statistickými metodami, kterými byla vyhodnocena korelace mezi naměřenými daty a parametry mléčné užitkovosti a reprodukce.
|
|
|
Vztah bezrohosti k mléčné užitkovosti u plemene český strakatý skot
Buřvalová, Michaela
Tato diplomová práce se zabývá vlivem geneticky podmíněné bezrohosti na para-metry mléčné produkce v nynější populaci českého strakatého skotu. V teoretické části podává přehled dosavadních poznatků v oblastech anatomie, ontogeneze a genetiky rohů, mléčné produkce a českého strakatého skotu. V praktické části pak za účelem prozkoumat možnosti detekce těchto mutací bylo provedeno zhodnocení fenotypu (ro-hatost/bezrohost a s bezrohostí asociované fenotypové odchylky) a dále byla provede-na optimalizace metodiky a následné testování mutací způsobujících bezrohost zalo-žených na metodách PCR + ELFO a Sangerově sekvenování. Tato kombinace metod testování bezrohosti se ukázala být účinnou a byl tak navržen jednoduchý test k detekci bezrohosti u plemene ČESTR vhodný k dalšímu testování na větším souboru zvířat. V další části se tato práce zabývá statistickým zpracováním (jednofaktorová ANOVA a GLM) výsledků genomického testování na bezrohost, které bylo porovná-váno s genomickými a fenotypovými hodnotami parametrů mléčné užitkovosti - doji-vostí (kg mléka), obsahem tuku (%) a bílkovin (%). Bylo potvrzeno, že geneticky podmíněná bezrohost pravděpodobně nemá přímý negativní vliv na dojnost, a obsah tuku v mléce. U obsahu proteinu se ale negativní vliv bezrohosti nepodařilo vyvrátit.
|
|
|
Vliv různých zdrojů dusíkatých látek na užitkovost a metabolismus dojnic
Lužová, Veronika
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení úrovně výživy dojnic ve vybraném zemědělském podniku s následným experimentem v podobě změny zastoupení sóji, řepky a slunečnice v bílkovinném koncentrátu, který je součástí krmné dávky dojnic. Experiment se konal v Bohuňovicích s.r.o. v roce 2022, kde byla krmná dávka upravena na čtyři měsíce v podobě změny složení bílkovinného koncentrátu (před změnou 60 % zastoupení sójového a 30,8 % řepkového extrahovaného šrotu a po změně 45,8 % řepkového, 30 % sójového a 15 % slunečnicového extrahovaného šrotu). Sledování bylo zaměřeno na dojnice v první fázi laktace, kde každý měsíc byla zhodnocena dojivost a vybrané složky mléka. Následně byl zhodnocen vliv změny krmné dávky na užitkovost dojnic a vybrané složky mléka. Dále byly zhodnoceny ekonomické ukazatele upravené krmné dávky. Během sledovaného období bylo zjištěno, že krmná dávka odpovídala potřebám živin u dojnic v první fázi laktace, ale v letních měsících vykazovala nedostatek dusíkatých látek a energie. Průměrná denní dojivost se na konci sledovaného období mírně neprůkazně snížila, ale upravená krmná dávka neměla průkazný vliv na užitkovost dojnic. Dále bylo zjištěno, že upravená krmná dávka má statisticky průkazný vliv na zvýšení obsahu tuků, bílkovin, močoviny a volných mastných kyselin v mléce. Z výsledků vyplynulo, že upravená krmná dávka měla optimální množství energie a dusíkatých látek a že po zvýšení podílu řepky, snížení podílu sóji a zařazením slunečnicového extrahovaného šrotu zajišťovala krmná dávka vyrovnanější obsah dusíkatých látek, hodnocený dle koncentrace močoviny v mléce, a došlo ke zvýšení hlavních složek mléka (bílkovina, tuk).
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti dojnic českého strakatého skotu v průběhu roku ve vybraném chovu
Čurda, Jaroslav
Cílem této bakalářské práce byla analýza mléčné užitkovosti u dojnic českého strakatého skotu v průběhu jednoho kalendářního roku ve vybraném chovu. Za tímto účelem bylo provedeno 12 měření v jednotlivých měsících, kdy mezi sledované parametry patřila fáze laktace (dny), pořadí laktace (n), dojivost (kg mléka) a složky v mléce, konkrétně tuk (%) a bílkovina (%). Z výsledků je patrné, že vliv ročního období mělo průkazný vliv na množství nadojeného mléka (kg) a na složky v mléce (tuk, bílkovina). Nejvyšší denní užitkovosti dosahovaly dojnice v jarních měsících a nejnižší v podzimních a zimních měsících (P < 0,01). Nejvyššího obsahu tuku a bílkoviny bylo dosaženo v podzimních a zimních měsících (P < 0,01). Vliv pořadí laktace na mléčnou užitkovost byl vysoce průkazný. Nejvyšší mléčnou užitkovost dojnice dosahovaly na 3. laktaci. Nejvyššího obsahu tuku, bílkoviny a laktózy bylo dosaženo na 1. laktaci (P < 0,01). Vliv fáze laktace na mléčnou užitkovost byl statisticky průkazný, kdy nejvyšší dojivost byla dosažena v prvních 100 dnech laktace. Nejnižší pak ve 301 a více dnech. Obsah sledovaných mléčných složek (tuk, bílkovina) byl nejvyšší ve 301 a více dnech (P < 0,01).
|
|
|
Analýza délky struků u českého strakatého skotu
Sečkař, Jan
Tato diplomová práce se zabývá analýzou délky struků u prvotelek českého strakatého skotu. Naměřená délka struků je zde vyhodnocena a vztažena k ostatním vybraným ukazatelům exteriéru a mléčné užitkovosti ve vybrané skupině prvotelek. V práci jsou taktéž porovnány hodnoty naměřených délek struků s odhadovanými hodnotami bonitéra z oficiálního hodnocení exteriéru prvotelek. V souvislosti s délkou struků je zde provedena analýza využívaných býků a linií v plemenitbě. Měřeno bylo 121 prvotelek. Průměrná délka zadních struků byla 3,4 cm a předních struků 4,52 cm. Naměřené hodnoty byly statisticky průkazně odlišné oproti oficiálnímu odhadu délky struků, bonitérem uváděné délky struků byly v průměru o 0,24 cm vyšší. Taktéž lze konstatovat, že přední struky byly v průměru o 1,2 cm delší než zadní struky. Korelace mezi délkou předních a délkou zadních struků byla 0,73. Nebyl pozorován statisticky průkazný vliv výše mléčné užitkovosti na délku předních i zadních struků. Na druhou stranu byl pozorován statisticky průkazný vliv efektu otce (p <0,01) na délku předních struků. Také obvod hrudníku měl statisticky průkazný (p <0,05) vliv na délku předních i zadních struků. Dojnice s větším obvodem hrudníku měly delší struky. Závěrem lze konstatovat, že mléčná užitkovost nesouvisí s délkou struků, jako zásadní se ukazuje vliv otce, tedy farmář může řešit problematiku krátkých struků ve svém stádě zejména využitím vhodných býků s ohledem na plemennou hodnotu pro délku struků.
|
|
|
Nové trendy v konzervaci objemných krmiv a jejich vliv na produkci mléka dojnic
DOUBEK, Martin
Kravské mléko hraje důležitou roli v lidské výživě a je jedním z hlavních produktů mlékárenského průmyslu. Jeho složení se mění v reakci na různé faktory včetně píce. Kvalita objemného krmiva je jedním z důležitých aspektů pro výživu a zdraví dojnic a samotnou mléčnou užitkovost. Cílem diplomové práce bylo posoudit dvě objemná krmiva, a to travní senáž a žitnou senáž, a jejich vliv na mléčnou užitkovost. Spolu s mléčnou užitkovostí se posuzovalo množství bílkovin a tuku v mléce. Porovnávány byly krmné dávky v podniku VOD Kadov v průběhu čtyř let. Na základě doložených dat od podniku VOD Kadov nebyl dle statistických výpočtů potvrzen vliv žitné senáže (p 0,05) na zvýšení dojivosti a nebyl prokázán ani vliv na množství tuku v mléce (p 0,05). Statistickým výpočtem byl prokázán vliv žitné senáže na množství bílkovin v mléce (p 0,05). Z výsledků vyplývá, že zkrmování kvalitní travní senáže nebo kvalitní žitné senáže nemají samostatně vliv na mléčnou užitkovost ani na obsah tuku. Žitná senáž je vhodnou náhradou travní senáže v krmné dávce.
|
host ::
RSS.