|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových/televizních zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Causa Sametoví vrazi.
Rysová, Aneta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem "Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových/televizních zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Causa Sametoví vrazi" pojednává o nechvalně proslulém případu tzv. orlických vražd z počátku 90. let 20. století, které byly vyšetřovány do roku 1997, kdy byl po čtyřletém pátrání vynesen rozsudek nad pěti pachateli, kteří zištně zavraždili celkem pět osob. Kauza byla pojmenována podle Orlické přehrady, v níž byly v roce 1995 nalezeny tři z obětí - dvě zatavené v sudu a jedna zabalená do pletiva. V roce 2005 měl v kinech premiéru český hraný film režiséra Jiřího Svobody Sametoví vrazi inspirovaný právě touto kauzou. Práce se zaměřuje jak na tento film, konkrétně jeho dvoudílnou rozšířenou televizní verzi, který je porovnán s realitou, tak na recenze zveřejněné v českém tisku i odborných periodikách po premiéře snímku. Důraz je dále kladen na zpracování tématu v dobových tištěných denících a v televizním zpravodajství. Určujícím faktorem je přesnost informací a zkoumané období je vymezeno roky 1995-1997. Cílem práce je uceleně prezentovat výsledky referování o této kriminální kauze, která je dosud považována za jednu z nejbrutálnějších v dějinách naší země.
|
|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera
Zemánková, Markéta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera pojednává o kauze, která se odehrála na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. V lese Březině u obce Polná byla zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. V době, kdy ve společnosti panovala protižidovská nálada, byl za vraha označen polenský Žid Leopold Hilsner, který byl za tuto vraždu a později ještě za další, odsouzen, ačkoliv chyběly relevantní důkazy a svědectví. Tehdejší tisk výrazně přispěl k šíření antisemitských nálad. Tato práce popisuje průběh reálného případu a soustředí se na způsob, jakým tehdejší média o kauze informovala. Na toto téma byl v roce 2016 natočen film Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného, který tato práce taktéž rozebírá a zpracovává recenze, které byly k tomuto filmu napsané včetně diváckých reakcí. Práce porovnává reálný případ s jeho filmovým zpracováním a mediální ohlasy, které událost i film provázely. Součástí této práce je také historický kontext a prameny tehdejšího antisemitismu, teoretická část je věnována filmové dramaturgii a tvorbě scénáře. Vlastní kapitoly jsou věnovány dokumentu Případ Leopolda Hilsnera v režii Petra Buriana, který téma hilsneriády...
|
|
|
Mediální obraz útoků Anderse Behringa Breivika v českém tisku
Fulínová, Renata ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Mediální obraz útoků Anderse Behringa Breivika v českém tisku" se zabývá událostmi, které se odehrály 22. července 2011 v Norsku, kdy norský občan Anders Breivik odpálil bombu v centru Osla, která zabila 8 lidí a následně zastřelil 69 převážně mladých lidí na ostrově Utøya. Práce zkoumá, jak o událostech informovaly čtyři nejčtenější deníky v České republice Aha!, Blesk, Mladá fronta DNES a Právo. Zkoumané období je 22. července - 22. září 2011. Dalším zkoumaným obdobím je také duben - srpen 2012, kam spadá první výročí událostí a také soudní proces s Andersem Breivikem. Práce kombinuje kvantitativní a kvalitativní analýzu a mimo jiné zjišťuje, že nejvíce článků z celkových 287 publikovala v daném období Mladá fronta DNES. Nejvíce fotografií k článku vydal deník Blesk, konkrétně 2.9 fotografie na článek. Hlavními tématy fotografií byly portréty obětí útoků a fotografie Anderse Breivika. Mezi nejdůležitější témata patřil soudní proces, informace o Breivikovi a pietní a vzpomínkové akce. Kvalitativní část práce se zaměřuje na použité jazykové prostředky a mimo jiné ukazuje, že obrazový materiál má velký vliv na celkové vyznění článku a jeho emoce.
|
|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera
Jourová, Markéta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera pojednává o kauze, která se odehrála na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. V lese Březině u obce Polná byla zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. V době, kdy ve společnosti panovala protižidovská nálada, byl za vraha označen polenský Žid Leopold Hilsner, který byl za tuto vraždu a později ještě za další, odsouzen, ačkoliv chyběly relevantní důkazy a svědectví. Tehdejší tisk výrazně přispěl k šíření antisemitských nálad. Tato práce popisuje průběh reálného případu a soustředí se na způsob, jakým tehdejší média o kauze informovala. Na toto téma byl v roce 2016 natočen film Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného, který tato práce taktéž rozebírá a zpracovává recenze, které byly k tomuto filmu napsané včetně diváckých reakcí. Práce porovnává reálný případ s jeho filmovým zpracováním a mediální ohlasy, které událost i film provázely. Součástí této práce je také historický kontext a prameny tehdejšího antisemitismu, teoretická část je věnována filmové dramaturgii a tvorbě scénáře. Vlastní kapitoly jsou věnovány dokumentu Případ Leopolda Hilsnera v režii Petra Buriana, který téma hilsneriády...
|
|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera
Jourová, Markéta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera pojednává o kauze, která se odehrála na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. V lese Březině u obce Polná byla zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. V době, kdy ve společnosti panovala protižidovská nálada, byl za vraha označen polenský Žid Leopold Hilsner, který byl za tuto vraždu a později ještě za další, odsouzen, ačkoliv chyběly relevantní důkazy a svědectví. Tehdejší tisk výrazně přispěl k šíření antisemitských nálad. Tato práce popisuje průběh reálného případu a soustředí se na způsob, jakým tehdejší média o kauze informovala. Na toto téma byl v roce 2016 natočen film Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného, který tato práce taktéž rozebírá a zpracovává recenze, které byly k tomuto filmu napsané včetně diváckých reakcí. Práce porovnává reálný případ s jeho filmovým zpracováním a mediální ohlasy, které událost i film provázely. Součástí této práce je také historický kontext a prameny tehdejšího antisemitismu, teoretická část je věnována filmové dramaturgii a tvorbě scénáře. Vlastní kapitoly jsou věnovány dokumentu Případ Leopolda Hilsnera v režii Petra Buriana, který téma hilsneriády...
|
|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera
Zemánková, Markéta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera pojednává o kauze, která se odehrála na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. V lese Březině u obce Polná byla zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. V době, kdy ve společnosti panovala protižidovská nálada, byl za vraha označen polenský Žid Leopold Hilsner, který byl za tuto vraždu a později ještě za další, odsouzen, ačkoliv chyběly relevantní důkazy a svědectví. Tehdejší tisk výrazně přispěl k šíření antisemitských nálad. Tato práce popisuje průběh reálného případu a soustředí se na způsob, jakým tehdejší média o kauze informovala. Na toto téma byl v roce 2016 natočen film Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného, který tato práce taktéž rozebírá a zpracovává recenze, které byly k tomuto filmu napsané včetně diváckých reakcí. Práce porovnává reálný případ s jeho filmovým zpracováním a mediální ohlasy, které událost i film provázely. Součástí této práce je také historický kontext a prameny tehdejšího antisemitismu, teoretická část je věnována filmové dramaturgii a tvorbě scénáře. Vlastní kapitoly jsou věnovány dokumentu Případ Leopolda Hilsnera v režii Petra Buriana, který téma hilsneriády...
|
|
|
Kauza Cervanová: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze
Zajíčková, Monika ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce "Kauza Cervanová: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze" pojednává o kriminálním případu, který se stal v létě roku 1976. Došlo k únosu, znásilnění a vraždě mladé studentky Ľudmily Cervanové. Pachatelé byli dopadeni až v roce 1981 a soudní procesy se táhly až do roku 2006. Na toto téma vyšlo několik literárních děl a byly natočeny dva filmy, Bolero a Kauza Cervanová. Práce se zaměřuje na literární díla i oba filmy, kde zkoumá, v jakém kontextu autoři příběh podali a jak pracovali s fakty. U obou filmů je zároveň kladen důraz na to, jak byly přijaty a hodnoceny médii a veřejností, práce tedy zkoumá recenze i názory diváků. Důraz je kladen i na dobová periodika a jejich interpretaci případu. Výzkumný vzorek obsahuje všechna relevantní data. Tedy červen 1981 až říjen 1982 (doba zatýkání a odsouzení pachatelů), společně s dubnem 1983 (rozhodnutí v odvolacím řízení). Výzkumný vzorek této doby obsahuje čtyři hlavní deníky, které v té době vycházely: Mladá fronta: deník mladých lidí; Lidová demokracie: Orgán československé strany lidové; Rudé právo: Orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické a Svobodné slovo. Dalším relevantní dobou pro zpravodajství je leden 2004 a prosinec 2006, kdy vyšly rozsudky v obnoveném procesu. V této době se...
|
|
|
Kauza Olgy Hepnarové v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze
Kotoučová, Ditta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "Kauza Olgy Hepnarové v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze" pojednává o kriminálním případu Olgy Hepnarové, která v úterý 10. července 1973 úmyslně najela nákladním automobilem do skupinky lidí postávající na stanici tramvaje a osm jich usmrtila. Jejím motivem byla pomsta společnosti za údajná příkoří, kterých se na ní měla dopustit. Olga Hepnarová byla odsouzena k trestu smrti a popravena v březnu 1975 jako poslední žena v Československu. V roce 2016 měl v kinech premiéru celovečerní hraný film Já, Olga Hepnarová režisérů Petra Kazdy a Tomáše Weinreba, který byl natočen na motivy této kriminální kauzy. Práce se zaměřuje jak na tento film a jeho adaptaci skutečnosti, tak na recenze, které vyšly ve vybraných denících a odborných filmových magazínech po premiéře snímku. Práce dále představuje dobové zpracování tématu ve vybraných denících v týdnu následují po zločinu, tedy od 10. do 17. července 1973. Cílem práce je komplexně popsat informování o kriminálním příběhu Olgy Hepnarové, který se zapsal do historie Československa.
|
|
|
Případ Radovan Krejčíř - od reality a novinových/TV zpráv ke knižnímu a filmovému zpracování, až po filmové recenze.
Pilek, Šimon ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce nazvané "Případ Radovan Krejčíř - od reality a novinových/TV zpráv ke knižnímu a filmovému zpracování, až po filmové recenze" je osoba Radovana Krejčíře, jednoho z největších českých zločinců v dějinách země. Kontroverzní miliardář byl již od devadesátých let zapleten do mnoha trestních kauz, a to nejen na území České republiky. Z ní totiž na jaře roku 2005 kvůli hrozbě zatčení uprchl, aby následně ve své protizákonné činnosti pokračoval na Seychelských ostrovech (2005 - 2007) a později i v Jihoafrické republice (2007 - 2013). Roku 2013 byl v JAR zatčen a následně i odsouzen k 35 letům vězení. Případ ovšem ještě není zcela uzavřen, neboť nad jinými Krejčířovými jihoafrickými kauzami nebyl tamními soudy dodnes vynesen rozsudek. Krejčířův životní příběh inspiroval investigativního novináře a publicistu Jaroslava Kmentu k sepsání knižní trilogie Padrino Krejčíř (Afričan - 2014, Gangster - 2015 a Žralok - 2016) a také režiséra Jana Pachla k natočení dvou filmů (Gangster Ka a Gangster Ka: Afričan - oba 2015). Cílem této práce bylo nejen přinést kompletní obraz Krejčířovy kriminální kariéry tak, jak jej vykreslila média, publicista Jaroslav Kmenta a režisér Jan Pachl - a jak na knižní a filmové zpracování reagovala mediální kritika - ale také mezi sebou jednotlivá...
|
|
|
Mediální obraz útoků Anderse Behringa Breivika v českém tisku
Fulínová, Renata ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Mediální obraz útoků Anderse Behringa Breivika v českém tisku" se zabývá událostmi, které se odehrály 22. července 2011 v Norsku, kdy norský občan Anders Breivik odpálil bombu v centru Osla, která zabila 8 lidí a následně zastřelil 69 převážně mladých lidí na ostrově Utøya. Práce zkoumá, jak o událostech informovaly čtyři nejčtenější deníky v České republice Aha!, Blesk, Mladá fronta DNES a Právo. Zkoumané období je 22. července - 22. září 2011. Dalším zkoumaným obdobím je také duben - srpen 2012, kam spadá první výročí událostí a také soudní proces s Andersem Breivikem. Práce kombinuje kvantitativní a kvalitativní analýzu a mimo jiné zjišťuje, že nejvíce článků z celkových 287 publikovala v daném období Mladá fronta DNES. Nejvíce fotografií k článku vydal deník Blesk, konkrétně 2.9 fotografie na článek. Hlavními tématy fotografií byly portréty obětí útoků a fotografie Anderse Breivika. Mezi nejdůležitější témata patřil soudní proces, informace o Breivikovi a pietní a vzpomínkové akce. Kvalitativní část práce se zaměřuje na použité jazykové prostředky a mimo jiné ukazuje, že obrazový materiál má velký vliv na celkové vyznění článku a jeho emoce.
|
host ::
RSS.