|
|
Makrofágy selektivně rozpoznávají mechanicky způsobenou smrt melanomových buněk a spouštějí produkci CXCL10
Otruba, Matúš ; Labzin, Larisa (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent)
Melanom představuje významnou a často smrtelnou formu rakoviny, přičemž metastáze jsou primární příčinou úmrtí souvisejících s rakovinou. Během metastáz nádorové buňky migrují skrze omezené prostory. Imunoterapie má za cíl stimulovat imunitní systém k eliminaci nádorů, ale i za souběžnéh použití společně s tradiční chemoterapií, má stále jen <50% úspěšnost. Chemoterapeutické léky indukují smrt nádorových buněk, primárně prostřednictvím apoptózy, která je "imunologicky tichá" a nevyvolává zánět ani infiltraci imunitních buněk do nádoru. Proteiny CLASP chrání organely a celistvost buněk během metastáz nádorových buněk; když jsou tyto proteiny CLASP odstraněny, migrující nádorové buňky umírají mechanickou smrtí. Imunologický dopad odstranění proteinů CLASP, které následně indukuje smrt buněk, zůstává neznámý. Tato studie si klade za cíl prozkoumat, zda makrofágy, vrozené imunitní buňky, které signalizují umírající sousední buňky, specificky vyvolávají zánětlivé cytokinové odpovědi na mechanickou, na rozdíl od chemoterapeutické, smrti melanomových buněk. Aby se modelovala mechanická smrt buněk během metastatické migrace, byl odstraněn CLASP1, stabilizující proteiny mikrotubulů, a buňky byly fyzicky stlačeny, aby simulovaly síly, kterým buňky odolávají během metastáz. Chemoterapie byla simulována...
|
|
|
Charakterizace cytotoxického efektu kombinovaných nanomateriálů s antimikrobiálním účinkem
Kozlíčková, Hana ; Fialová, Lenka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem účinků kombinovaných nanomateriálů na lidské kožní buňky. V diplomové práci byly z hlediska cytotoxicity analyzovány čisté antimikrobiální látky, dva druhy liposomů obohacené o antimikrobiální látky, nanovlákna s antimikrobiálními látkami a v neposlední řadě čtyři druhy kombinovaných nanomateriálů. Analyzovanými aktivními látkami byly eugenol, tymol, kavarkrol, kurkumin, vitamin E a antibiotika streptomycin a ampicilin. V teoretické části práce byla charakterizována buněčná linie humánních keratinocytů, použitá v experimentální části práce pro buněčné testy. Dále byly popsány jednotlivé aktivní látky s antimikrobiálním účinkem a principy jejich biologických účinků, mezi které patří účinky antimikrobiální, antioxidační, cytotoxické a synergické. Dále teoretická část charakterizovala jednotlivé nanomateriály, jejich přípravu a využití v kosmetice a medicíně. Experimentální část byla založena charakterizaci jednotlivých nanomateriálů a na testování vlivu jednotlivých antimikrobiálních látek na proliferaci a životaschopnost humánních buněk typu HaCaT. Pomocí metody DLS byla u připravených liposomů změřena velikost a byl studován vliv obsahu PHB a druhu aktivní látky na jejich velikost. K otestování cytotoxicity jednotlivých látek byly zvoleny testy MTT a LDH. Dále byl proveden „scratch test“ pro sledování vlivu zkoumaných látek na proliferaci a rychlost zacelení rány buňkami. Posledními provedenými testy byly testy imunitní odpovědi, ve kterých byly vzorky testovány z hlediska produkce humánních protizánětlivých cytokinů IL-6 a IL-8. V rámci experimentální části práce bylo zjištěno, že připravené nanovlákenné materiály jsou bezpečné pro použití ve zdravotnictví či kosmetice a do budoucna vhodné pro výrobu nanovlákenných krytů ran obohacených o antimikrobiální látky, které jim dodávají výjimečné vlastnosti.
|
|
|
Mebrane adaptor proteins in hematopoiesis and immune response
Pavliuchenko, Nataliia ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Smrž, Daniel (oponent)
Membránové adaptorové proteiny jsou proteiny asociované s buněčnými membránami, které samy o sobě neslouží jako receptory. Místo toho šíří nebo modifikují signály těchto receptorů tím, že váží další signální a regulační proteiny a organizují je do supramolekulárních komplexů. V této práci jsem se snažila popsat vybrané membránové adaptorové proteiny a jejich roli v zánětu a regulaci krvetvorby na myších modelech pomocí přístupu reverzní genetiky. Hlavní část práce byla zaměřena na roli membránového adaptorového proteinu PSTPIP2 v potlačování zánětu. Mutace v genu Pstpip2 způsobující ztrátu proteinu PSTPIP2 vedou u myší k rozvoji autoinflamatorního onemocnění chronické multifokální osteomyelitidy charakterizované sterilními zánětlivými lézemi v kostech a přilehlých měkkých tkáních. Tyto myši představují model lidského autoinflamatorního onemocnění chronické rekurentní multifokální osteomyelitidy. Na molekulární úrovni vykazují neutrofily při absenci PSTPIP2 patologickou hyperaktivitu drah regulujících produkci IL-1β a reaktivních kyslíkatých sloučenin (ROS), které se podílejí na etiologii onemocnění. PSTPIP2 interaguje s několika regulátory signalizace zahrnujícími protein tyrozin fosfatázy rodiny PEST (PEST-PTP) a inositol 5'-fosfatázu SHIP1. Předpokládali jsme, že tito vazební partneři hrají...
|
|
|
Imunitní odpověď hostitele u kožní versus viscerální formy leishmaniózy
Matějková, Barbora ; Leštinová, Tereza (vedoucí práce) ; Jelínková, Kristýna (oponent)
Parazitičtí prvoci z rodu Leishmania během životního cyklu kolují mezi přenašeči a hostiteli, ve kterých přicházejí do kontaktu s imunitním systémem. V těle hostitele může infekce vést k rozvoji onemocnění zvaného leishmanióza. Ta se může projevovat vícero způsoby, přičemž nejznámější formy se označují jako viscerální, kožně-slizniční a kožní leishmanióza. Tato bakalářská práce se zaměřuje na imunitní odpověď hostitele během kožní a viscerální formy leishmaniózy. Dále je pozornost věnovaná hostitelským, vektorovým i parazitárním faktorům, které se liší mezi druhy kožní a viscerální leishmaniózy, a které mohou ovlivňovat rozdílné klinické projevy. Pozornost je věnovaná nejen faktorům spojených s imunitou, ale i faktorům jako jsou velikosti inokulačních dávek parazitů, teplotní rozdíly mezi kůží a vnitřními orgány, genetika parazitů a další. Klíčová slova - Leishmania, viscerální leishmanióza, kožní leishmanióza, imunitní odpověď, parazit, imunita
|
|
|
The Role of TRPV1 in Macrophage Activation and Polarisation
Fikarová, Natálie ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Frič, Jan (oponent)
Schopnost rozpoznat bolestivé podněty je zásadní pro ochranu organismu. Do dnešní doby jsou však molekulární mechanismy stojící za tímto procesem nepochopené. Z tohoto důvodu zůstává léčba chronické zánětlivé bolesti velmi obtížná. TRPV1 kanál je jedním ze známých nociceptorů, které zprostředkovávají pocit pálivé bolesti. Agonistou tohoto kanálu je kapsaicin, pálivá složka chilli papriček. TRPV1 byl důkladně studován v nervových buňkách, avšak jeho funkce v buňkách imunitního systému není stále objasněna. Obzvlášť data týkající se role TRPV1 v polarizaci makrofágů jsou často protichůdná. Pro objasnění funkce TRPV1 v imunitních buňkách je zapotřebí dalšího výzkumu. Tato diplomová práce si klade za cíl prozkoumat roli TRPV1 v polarizaci makrofágů při zánětlivé odpovědi. V této práci byly makrofágy stimulované kapsaicinem před, po anebo zároveň s aplikací LPS za účelem určení efektu aktivace TRPV1 při zánětlivé odpovědi. Bylo pozorováno zapojení MAP kináz do signalizace po aktivaci TRPV1 kapsaicinem. Potvrdilo se, že ERK 1/2 je součástí signalizační kaskády. Tato práce také poukázala, že může docházet k přesmyku mezi prozánětlivým a protizánětlivým fenotypem v důsledku aktivace TRPV1 při LPS indukované zánětlivé odpovědi, tento přesmyk závisí na kultivačních podmínkách. Konkrétně pak stimulace...
|
|
|
Translation potential of current preclinical techniques for gene therapy of neurological diseases in clinic. A critical review.
Žideková, Paulína ; Novák, Ondřej (vedoucí práce) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Výzkum v oblasti genové terapie má potenciál se stát revolučním přístupem k léčbě širokého spektra neurologických onemocnění. Léčit tyto poruchy kauzálně, specifickou substitucí, delecí, umlčením nebo úpravou vadných genů, by mohlo být výsadou genové terapie. Koncept translační medicíny je soustředěn na přenos principů fungování v překlinickém výzkumu do léčby u lidí. Jeho klíčovým problémem je překonat omezení spojená s velkou mezerou mezi obrovskou rozmanitostí nástrojů molekulární biologie překlinického výzkumu a nedostatkem odpovídajících možností u lidí. Klinickou implementaci většiny předklinických přístupů je stále možné považovat za omezenou. Hlavním záměrem této práce je shrnout nejnovější pokroky nástrojů molekulárního a genetického inženýrství, které samotné nebo v kombinaci mají potenciál posunout většinu preklinické genové terapie neurologických onemocnění do klinické praxe.
|
|
|
Úloha Adenylát kinázy 1 v aktivaci a metabolismu imunitních buněk larev \kur{Drosophila melanogaster}
KAISLEROVÁ, Nikola
Cílem této práce bylo studium úlohy Adenylát kinázy 1 (Ak1) v imunitním systému larev Drosophila melanogaster po infekci parazitoidní vosičkou Leptopilina boulardi. Za použití Ak1 RNA interference specifické pro imunitní systém byl analyzován účinek snížené hladiny Ak1 na imunitní odpověď a životaschopnost drozofily. Důležitost Ak1 byla také vyhodnocena v rámci metabolismu imunitních buňěk. Ukázalo se, že Ak1 hraje významnou roli v energetickém metabolismu imunitních buněk a je důležitá pro správnou funkci imunitního systému Drosophila melanogaster.
|
|
|
Role makrofágy produkovaného cytokinu IMPL2 v regulaci systemického metabolismu během bakteriální infekce u \kur{Drosophila melanogaster}
VARGOVÁ, Hana
Hlavním cílem této bakalářské práce je ověřit, zda je ImpL2, produkovaný aktivovanými imunitními buňkami, zodpovědný za změny v systemickém metabolismu během imunitní odpovědi při akutní fázi bakteriální infekce u Drosophila melanogaster. Teoretická část zahrnuje dosud známé informace o imunitním systému savců a D. melanogaster, zvláště o polarizaci a buněčném metabolismu makrofágů, dále přináší poznatky o rolích genu ImpL2 a jeho savčího homologu Igfbp7. Praktická část bakalářské práce se zabývá úlohou genu ImpL2 v indukci změn systemického metabolismu během imunitní odpovědi. Pomocí makrofágově-specifické RNA-interference byl testován vliv cytokinu IMPL2 na zvolené metabolické geny v tukovém tělese po infekci Streptococcus pneumoniae. Práce také objasňuje, zda má tento signální faktor vliv na koncentraci vybraných metabolitů (cholesterolu a cholesterol-esteru) v cirkulaci a v makrofázích během akutní fáze bakteriální infekce.
|
|
|
The Role of Juvenile Hormone during Immune Response in Drosophila melanogaster
TSCHERNUTH, Sebastian
The role of Juvenile hormone during immune response was investigated in Drosophila melanogaster larvae. The levels of Juvenile hormone were measured directly by mass spectrometry and indirectly by monitoring Krüppel Homologue expression. Neither of those approaches were successful. We genetically manipulated JH production and signalling, infected the larvae with parasitoid wasps and found a significant difference in immune strength between larvae with and without functional JH production.
|
|
|
Anti-inflammatory and immunomodulatory activities of Ixodes ricinus salivary proteins
CHLASTÁKOVÁ, Adéla
Ticks are highly specialized obligate ectoparasites whose life cycle is fully dependent on obtaining a blood meal from a host. To prevent blood clotting and counteract the host's immune and wound healing responses, ticks secrete saliva, containing hundreds to thousands of proteins and non-proteins, into the feeding cavity. This thesis focuses on deciphering the function of three serpins (inhibitors of serine proteases) expressed in the salivary glands of the European tick Ixodes ricinus. Iripin-1, Iripin-3, and Iripin-8 were produced in the Escherichia coli expression system, and their effects on the immune response were evaluated using various in vitro assays and a mouse model of acute inflammation. Furthermore, the thesis involves one review article that summarizes the role of serpins in tick physiology and tick-host interaction.
|
host ::
RSS.