|
|
Vliv ABS na chování vozidla
Zich, Jakub ; Šimek, Václav (oponent) ; Strnadel, Josef (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá systémem ABS (Anti-lock braking system) a jeho vlivem na délku brzdné dráhy vozidla. Práce obsahuje rešerši k tomuto problému, přehled vhodných modelovacích prostředků, návrh řešení, jeho implementaci v modelovacím nástroji UPPAAL a testy prováděné s modelem. Testy zkoumají průběh vývoje základních veličin spojených s brzděním (rychlost, brzdná dráha, skluz, úhlová rychlost, koeficient tření) v simulacích nouzového brzdění s použitím systému ABS a bez něj, a výsledky porovnávají. Taktéž ověřují pravděpodobnost, že vozidlo zastaví v různých podmínkách za danou vzdálenost. V neposlední řadě umí model simulovat poruchu brzd či brzdových čidel a výsledky těchto simulací je možné porovnávat se simulacemi bez poruchy.
|
|
|
Vliv ABS na chování vozidla
Zich, Jakub ; Šimek, Václav (oponent) ; Strnadel, Josef (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá systémem ABS (Anti-lock braking system) a jeho vlivem na délku brzdné dráhy vozidla. Práce obsahuje rešerši k tomuto problému, přehled vhodných modelovacích prostředků, návrh řešení, jeho implementaci v modelovacím nástroji UPPAAL a testy prováděné s modelem. Testy zkoumají průběh vývoje základních veličin spojených s brzděním (rychlost, brzdná dráha, skluz, úhlová rychlost, koeficient tření) v simulacích nouzového brzdění s použitím systému ABS a bez něj, a výsledky porovnávají. Taktéž ověřují pravděpodobnost, že vozidlo zastaví v různých podmínkách za danou vzdálenost. V neposlední řadě umí model simulovat poruchu brzd či brzdových čidel a výsledky těchto simulací je možné porovnávat se simulacemi bez poruchy.
|
|
|
Kriticko-realistická filosofie vědy, její důsledky a přínos pro metodologii sociálních věd
Zich, Jakub ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Hlaváček, Karel (oponent)
Kritický realismus uznává epistemický relativismus, to znamená víru v to, že naše poznání není konečné, úplné a není čirým odrazem skutečnosti. Odmítá však kritický relativismus vyznačující se vírou v nemožnost výběru toho adekvátnějšího popisu skutečnosti. Abychom dokázali reflektovat míru a povahu našeho poznání, musíme nejprve odhalit ontologický status věcí, které zkoumáme - a to jak v přírodních, tak sociálních vědách - což implikuje jednoznačné odmítnutí teze o korespondenci našeho vědění o věcech s jejich substantivní existencí. Abychom se přiblížili poznání pravé podstaty věcí, nesmíme se omezit na naše omezené zkušenosti s událostmi, které jsou produktem spolupůsobení konkrétních generativních mechanismů a kauzálních vztahů. Z tohoto důvodu je zapotřebí vyšší míra abstrakce a teoretické zakotvení našich poznatků. Naše teorie o generativních mechanismech poté mohou být na základě empirického zkoumání dočasně potvrzeny, částečně vyvráceny, nebo pozměněny; vždy však s vědomím, že naše zkušenost je pouze zkušeností s variabilními manifestními projevy, které jsou podmíněny vyšším strukturálním upořádáním. Všechny tyto teze představují pojítko mezi přírodními a sociálními vědami. Následující text diskutuje i mnohé odlišnosti a rovněž to, co tyto odlišnosti znamenají pro sociálně-vědní bádání.
|
host ::
RSS.