|
|
Mikrokosmos na cestách
Svoboda, Marek ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Ačkoliv v Evropě existuje mezinárodní dopravní konsenzus ohledně značení, rychlosti jízdy či propojování hospodářsky, kulturně a společensky nejvýznamnějších regionů, jejich specifika se liší v závislosti na geografických či společenských podmínkách. Dálniční odpočívadlo je „kulturní vizitkou“ jednotlivých zemí. Je místem, kde se střetávají lidé různých sociálních skupin a národností. Budování dálničních odpočívek u nás spadá do kompetence státu, který jejich současný nevyhovující stav a počet dosud neřeší a raději prostory pronajímá třetím stranám - nadnárodním korporacím, které je obhospodařují po svém. Z hlavního dopravního tahu tuzemska se tak stává pole čerpacích stanic s fastfoodovými řetězci a na odpočívky bez nutnosti konzumovat nezbývá místo. Momentálně se otevírá jedinečná příležitost, jelikož při dobudovávání dálniční sítě ČR nutně vzniká i potenciál pro vytváření nových dálničních odpočívek bez zatížení korporátními vlivy. Jelikož je současná síť čerpacích stanic již přesycena, nadnárodní korporace nejeví zájem o nové dálničních odpočívky na nově budovaných úsecích dálnic. Stát má tak možnost pojmout jejich vzezření po svém.
|
|
|
Herzlich Willkommen
Dimitrov, Georgi ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomový projekt je polemikou nad současným stavem českého pohraničí a spekulací nad jeho budoucím vývojem. Jako testovací příklad slouží osada Hatě, jež je součástí Chvalovic, obce ležící v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem. Hatě jsou specifickým územím – urbánní strukturou, jež vznikla v 90. letech přímo na hraničním přechodu, v tehdejším bezcelním pásmu, a i po jeho zániku se rozvíjí v rozsáhlou komerční a zábavní zónu. Ta cílí především na návštěvníky z Rakouska, přijíždějící do Česka za levnějším zbožím a službami. Hatě nejsou jediným takovýmto příkladem – komerční a zábavní zóny se pravidlně opakují na všech zásadních hraničních přechodech mezi Českou republikou a Rakouskem, resp. Německem. Místa jsou definována bizarní estetikou, “dekadentními” provozy a deregulací – jako by zde bylo možné téměř vše. Projekt vychází z osobních zkušeností s územím, snahou vyrovnat se s místem definovaným totální ne-architekturou a táže se, jaká je pozice architekta v takovémto prostoru. Hatě jsou antitezí města, “zónou” pro únik z každodennosti, místem, jež je v rozporu se základními zásadami urbanismu. Jsou místem nabízející reflexi jak společnosti, tak i samotné profesi architekta. Práce se zabývá nejen “zónou” v Hatích, ale i obcí Chvalovice, v jejímž katastrálním území se Hatě nacházejí. Skrze vzájemnou synergii těchto dvou míst projekt spekuluje nad možným budoucím vývojem oblasti. Polemika vychází z akcelerace rozvoje území, jež je prostřednictvím návrhu vyhnána do extrému. Jako předmět návrhu je uvažován koncepční územní plán, respektive územní studie, která spekuluje nad možným uspořádáním prostoru obce Chvalovice spolu s osadou Hatě.
|
|
|
Příroda 2.0
Závacká, Paulína ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Problém životného prostredia (Umwelt, environment) sa často pohybuje medzi dvoma extrémami: Kultúrne prostredie (architektúra) a prirodzené prostredie (príroda), pričom aj predstavu „prirodzeného prostredia“ je možné paradoxne chápať ako kultúrny konštrukt. Pojekt pracuje s problémom umelý vs. prírodný pri návrhu bytového domu. Návrh využíva ako základ železobetónový skelet chátrajúceho obchodného centra postaveného na prelome 70. a 80. rokov, do ktorého vkladá jednotlivé „príbytky“. Pracuje pritom s „umelým kameňom“ v podobe stien z torktrétovaného betónu aj dramatickými pohľadmi na neďalekú oboru Holedná, která se prenesene aj doslova (napr. pri prechádzke) stává ďalšou miestnosťou bytov. Krajina a ľudské emócie spojené s prírodným prostredím sú dôležitým motívom celého diela. Návrh využívá tému bytu a prírody ako napätie medzi dvoma modernými tendenciami: Úteku z prírody vs. návratu späť.
|
|
|
Projektivní prostor
Štuříková, Blanka ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Návrh hbitova navazuje na peddiplomní projekt Projektivní prostor, mapující vzpomínky jednotlivc na prostorové zážitky vzbuzující emoce. Prostorová koláž jako metoda utváení prostedí, které svou mnohoznačností umožuje individuální interpretaci jednotlivcem a vyvolává vzpomínky, je aplikována na návrhu hbitova pro lidské kompostování. Po kompletní transformaci lidských ostatk na úrodnou pdu se hrob stává zbytečným. Zemelí pozbývají svoji posmrtnou adresu. Z kulturního hlediska však rituál pohbívání a symbolická, mentální hodnota hbitova hraje pro pozstalé dležitou roli pi vyrovnávání se se ztrátou bližního. Návrh pracuje s kulturně podmíněnou pedstavou hbitova jako obrazu světa. Se zmizením náhrobk a uren opouští koncepci hbitov - město mrtvých a reinterpretuje ji jako hbitov - krajinu z mrtvých. Ostatky ve formě úrodné zeminy se stávají materiálem pro modelaci biodiverzní kulturní krajiny, místa, kde to žije.
|
|
|
Herzlich Willkommen
Dimitrov, Georgi ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomový projekt je polemikou nad současným stavem českého pohraničí a spekulací nad jeho budoucím vývojem. Jako testovací příklad slouží osada Hatě, jež je součástí Chvalovic, obce ležící v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem. Hatě jsou specifickým územím – urbánní strukturou, jež vznikla v 90. letech přímo na hraničním přechodu, v tehdejším bezcelním pásmu, a i po jeho zániku se rozvíjí v rozsáhlou komerční a zábavní zónu. Ta cílí především na návštěvníky z Rakouska, přijíždějící do Česka za levnějším zbožím a službami. Hatě nejsou jediným takovýmto příkladem – komerční a zábavní zóny se pravidlně opakují na všech zásadních hraničních přechodech mezi Českou republikou a Rakouskem, resp. Německem. Místa jsou definována bizarní estetikou, “dekadentními” provozy a deregulací – jako by zde bylo možné téměř vše. Projekt vychází z osobních zkušeností s územím, snahou vyrovnat se s místem definovaným totální ne-architekturou a táže se, jaká je pozice architekta v takovémto prostoru. Hatě jsou antitezí města, “zónou” pro únik z každodennosti, místem, jež je v rozporu se základními zásadami urbanismu. Jsou místem nabízející reflexi jak společnosti, tak i samotné profesi architekta. Práce se zabývá nejen “zónou” v Hatích, ale i obcí Chvalovice, v jejímž katastrálním území se Hatě nacházejí. Skrze vzájemnou synergii těchto dvou míst projekt spekuluje nad možným budoucím vývojem oblasti. Polemika vychází z akcelerace rozvoje území, jež je prostřednictvím návrhu vyhnána do extrému. Jako předmět návrhu je uvažován koncepční územní plán, respektive územní studie, která spekuluje nad možným uspořádáním prostoru obce Chvalovice spolu s osadou Hatě.
|
|
|
Příroda 2.0
Závacká, Paulína ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Problém životného prostredia (Umwelt, environment) sa často pohybuje medzi dvoma extrémami: Kultúrne prostredie (architektúra) a prirodzené prostredie (príroda), pričom aj predstavu „prirodzeného prostredia“ je možné paradoxne chápať ako kultúrny konštrukt. Pojekt pracuje s problémom umelý vs. prírodný pri návrhu bytového domu. Návrh využíva ako základ železobetónový skelet chátrajúceho obchodného centra postaveného na prelome 70. a 80. rokov, do ktorého vkladá jednotlivé „príbytky“. Pracuje pritom s „umelým kameňom“ v podobe stien z torktrétovaného betónu aj dramatickými pohľadmi na neďalekú oboru Holedná, která se prenesene aj doslova (napr. pri prechádzke) stává ďalšou miestnosťou bytov. Krajina a ľudské emócie spojené s prírodným prostredím sú dôležitým motívom celého diela. Návrh využívá tému bytu a prírody ako napätie medzi dvoma modernými tendenciami: Úteku z prírody vs. návratu späť.
|
|
|
Projektivní prostor
Štuříková, Blanka ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Návrh hbitova navazuje na peddiplomní projekt Projektivní prostor, mapující vzpomínky jednotlivc na prostorové zážitky vzbuzující emoce. Prostorová koláž jako metoda utváení prostedí, které svou mnohoznačností umožuje individuální interpretaci jednotlivcem a vyvolává vzpomínky, je aplikována na návrhu hbitova pro lidské kompostování. Po kompletní transformaci lidských ostatk na úrodnou pdu se hrob stává zbytečným. Zemelí pozbývají svoji posmrtnou adresu. Z kulturního hlediska však rituál pohbívání a symbolická, mentální hodnota hbitova hraje pro pozstalé dležitou roli pi vyrovnávání se se ztrátou bližního. Návrh pracuje s kulturně podmíněnou pedstavou hbitova jako obrazu světa. Se zmizením náhrobk a uren opouští koncepci hbitov - město mrtvých a reinterpretuje ji jako hbitov - krajinu z mrtvých. Ostatky ve formě úrodné zeminy se stávají materiálem pro modelaci biodiverzní kulturní krajiny, místa, kde to žije.
|
|
|
Mikrokosmos na cestách
Svoboda, Marek ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Ačkoliv v Evropě existuje mezinárodní dopravní konsenzus ohledně značení, rychlosti jízdy či propojování hospodářsky, kulturně a společensky nejvýznamnějších regionů, jejich specifika se liší v závislosti na geografických či společenských podmínkách. Dálniční odpočívadlo je „kulturní vizitkou“ jednotlivých zemí. Je místem, kde se střetávají lidé různých sociálních skupin a národností. Budování dálničních odpočívek u nás spadá do kompetence státu, který jejich současný nevyhovující stav a počet dosud neřeší a raději prostory pronajímá třetím stranám - nadnárodním korporacím, které je obhospodařují po svém. Z hlavního dopravního tahu tuzemska se tak stává pole čerpacích stanic s fastfoodovými řetězci a na odpočívky bez nutnosti konzumovat nezbývá místo. Momentálně se otevírá jedinečná příležitost, jelikož při dobudovávání dálniční sítě ČR nutně vzniká i potenciál pro vytváření nových dálničních odpočívek bez zatížení korporátními vlivy. Jelikož je současná síť čerpacích stanic již přesycena, nadnárodní korporace nejeví zájem o nové dálničních odpočívky na nově budovaných úsecích dálnic. Stát má tak možnost pojmout jejich vzezření po svém.
|
host ::
RSS.