|
|
Societa
Zach, Tomáš ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Societa Cílem této rigorózní práce je nabídnout čtenářům komplexní pohled na societu jako smluvní nástroj sdružování osob za společným cílem. Pozornost je věnována nejen pozitivněprávní úpravě society v současném právu, ale i historickým východiskům tohoto svébytného právního institutu a jeho odlišení od jiných asociačních útvarů soukromého práva, především pak od soukromoprávních korporací. Práce je rozdělena na úvod, tři hlavní kapitoly a závěr. První kapitola nastiňuje vývoj society v právních dějinách. Od svých prvopočátků souvisejících patrně se společenstvím bratří hospodařících po smrti otce na společném statku (consortium) se societa v období klasického římského práva vyvinula v konsenzuální kontrakt používaný především pro obchodní účely (societas quaestus). Ve středověku vyrostla na základech society její vývojová adaptace - compagnia - která přispěla k prudkému rozvoji námořního obchodu v italských městských státech. Ke znovuobjevení society pak došlo v období velkých kodifikací 19. století, z nichž největší vliv na české právní myšlení měl bezpochyby obecný zákoník občanský z roku 1811. V podrobnostech je pojednáno i o pohnutých osudem society v období komunistického práva a jejímu vzestupu po změně společenských a hospodářských poměrů v roce 1989. Druhá kapitola se pokouší o teoretické...
|
|
|
Postoupení smlouvy
Zach, Tomáš ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Postoupení smlouvy Cílem této diplomové práce je představit čtenářům postoupení smlouvy v jeho historickém, teoretickém a komparativním kontextu. Relevance tohoto tématu je v českém prostředí a v tomto čase spjata s přijetím nového občanského zákoníku, který postoupení smlouvy sice výslovně upravil, nevyhnul se však zcela některým výkladovým nejasnostem. Práce je rozdělena na úvod, dvě hlavní kapitoly a závěr. První část práce nejprve nastiňuje historickou evoluci, kterou prodělal náš pohled na postupitelnost závazku ze smlouvy od dob římských do současnosti. Pro římské právníky představovala obligace z kontraktu především právní pouto (iuris vinculum), pod tlakem ekonomických změn ale postupem času připustili alespoň skrytou převoditelnost pohledávky. Velké kodifikace 19. století pak nově upravily institut převzetí dluhu, čímž připravily teoretické podhoubí pro možnost postupovat celou smlouvu. Třetí kapitola první části se zaměří na současnost tohoto právního institutu pomocí analýzy postoupení smlouvy ve vybraných evropských zemích, v USA a Japonsku. Zvláštní pozornost je věnována polemice nad postoupením smlouvy ve francouzské doktríně či pojetím tohoto právního institutu v americkém právu. To z počátku vycházelo z velmi osobního pohledu na obligaci vlastní tradici common law, pod vlivem...
|
host ::
RSS.