|
| |
|
|
Stanovení exprese vybraných proteinů apoptotické kaskády v lidském endometriu
Dolgovyazova, Anastassiya ; Švandová, Ivana (vedoucí práce) ; Vondrejs, Vladimír (oponent)
Apoptosa je programovan a bun e cn a smrt, kter a je vyvol ana nap r. z ava zn ymi mutacemi v DNA nebo bun e cn ym stresem. Hraje d ule zitou roli v udr zov an tk a nov e homeost azy pomoc eliminace star ych, nepot rebn ych nebo po skozen ych bun ek. U castn se j velk e mno zstv molekul, z nich z nejd ule zit ej s jsou z astupci protein u Bcl- 2 rodiny a v ykonn e proteiny apoptosy, kaspasy, zodpov edn e za vlastn proveden apoptosy. Selh an regulace apoptosy m u ze zp usobit radu malignit, v cetn e n adorov e transformace. Lidsk e endometrium je speci ck a tk a n, ve kter e se apoptosa vyskytuje cyklicky. P redlo zen a pr ace se zab yv a studiem exprese protein u Bcl-2, Bax, Bad. Bid, pro-kaspasy-3, kaspasy-3 a PARP v norm aln m, atro ck em, hyperplastick em a kancerozn m (stadia I a II dle FIGO) endometriu. V ysledky t eto studie nazna cuj , ze proteiny Bid a Bad mohou b yt jedn emi z potenci aln ch zlomov ych bod u v procesu n adorov e transformace bu nky, na co z poukazuje i opa cn y vzorec jejich exprese v hyperplastick em a kancerozn m endometriu.
|
|
|
Methylation profile in malignancy
Stojčeva, Nina ; Vodička, Pavel (vedoucí práce) ; Vondrejs, Vladimír (oponent)
Epigenetické změny reprezentují chemické modifikace DNA molekuly a histonových proteinů, které mohou ovlivňovat genovou expresi. Mezi ně patří i DNA metylace představující známý mechanismus umlčení tumor supresorových a DNA reparačních genů při karcinogenezi. Byl proveden velký počet studií za účelem identifikace metylačních profilů těchto genů v různých lidských nádorech. V naši studii, zahrnující 45 pacientů se sporadickým kolorektálním nádorem a 12 pacientů s nádorem hlavy a krku, jsme vyšetřili metylační profil promotorových oblastí osmi "mismatch" reparačních genů (MLH1, MSH2, MSH3, MLH3, PMS1, PMS2, MSH6 a EXO1). Metylace promotorů byla detekována v genech MLH1 a MLH3. Výsledky obou skupin pacientů byly shodné. Na závěr můžeme shrnout, že metylační profily promotorových oblastí genů MLH1 a MLH3 mohou být považovány za potenciální kandidáty epigenetických biomarkerů kolorektálního nádoru, případně i nádoru hlavy a krku. Domníváme se, že by měl být proveden další výzkum, který by potvrdil tuto představu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Proměny pojetí genu v první polovině 20. století
Hájková, Jana ; Neubauer, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vondrejs, Vladimír (oponent) ; Šimůnek, Michal (oponent)
Předložená disertační práce ukazuje různá pojetí genu od vzniku genetiky roku 1900 do poloviny 50. let 20. století. Těžiště jejího zájmu spočívá ve 40. letech a v první polovině 50. let. Hlavním zdrojem informací byly dobové odborné články, v nichž se autorka snažila podchytit jak obecně přijímaný náhled na gen a genové působení, tak představy, které se sice bezprostředně neprosadily, nicméně které se v pozdější době směřující k molekulární genetice mohly stát pro svoji "neortodoxnost" inspirativními. Práce dokumentuje mj. hledání souvislostí mezi geny a enzymy a úvahy o dělitelnosti genu. Obzvlášť významnou roli připisuje jevům, které poukázaly na význam uspořádání genů, případně jejich částí (poziční efekt, pseudoalelismus, subgenová hypotéza). V Goldschmidtově výkladu pseudoalelismu nachází myšlenku, že podstatou genu je jeho pozice, a vidí v ní prvopočátek "digitálního" smýšlení o genu, které je vlastní vznikající molekulární genetice. Disertace věnuje pozornost také "analogovému" uvažování o genech, které zohledňovalo tvarovost molekul a které v očích rané molekulární genetiky představovalo slepou uličku. Práce do značné míry potvrzuje Kuhnovu představu o vývoji vědeckého oboru. Nalézá ustanovení paradigmatu (znovuobjevení a ocenění Mendelova díla), klasickou genetiku první třetiny 20. století...
|
host ::
RSS.