|
|
Archeologie města Mostu (čp. 45-47). Vybrané kapitoly II
Ryšková, Anastázie ; Velímský, Tomáš (vedoucí práce) ; Podliska, Jaroslav (oponent)
Cílem magisterské práce bylo zpracování výzkumu parcel čp. 45, 46 a 47 ve starém Mostě, a to ve spolupráci s kol. Petrou Kabeláčovou. Příprava proběhla ve dvou etapách. V prvé řadě bylo třeba shromáždit primární data jako společný základ obou prací ve formě zprávy o terénním výzkumu v 70. letech 20. století. Východiskem se stal souhrn veškeré terénní dokumentace a inventář artefaktů, uložený v Oblastním muzeu a galerii Most. Podoba inventáře byla vytvořena postupně během inventarizace materiálu s přihlédnutím k časovým možnostem zadané práce. Na tomto podkladě bylo možné stanovit základní chronologickou sekvenci platnou pro výzkum čp. 45, 46 a 47. Východiskem byly nálezové soubory vybrané v návaznosti na inventář artefaktů. Oporou se stala chronologická sekvence vytvořená pro čp. 226. Druhá etapa byla již individuální. Zaměřila se na vybrané tematické okruhy mostecké archeologie 13. až 16. století, na kulturu bydlení a každodenní život středověkého města, řešené v souvislosti s výzkumem čp. 45-47. Přihlédnuto bylo i k dalším kontextovým rovinám, v rámci města Mostu, archeologie měst v českých zemích a zahraničí. Klíčová slova městská archeologie; středověké parcely; obydlí; vedlejší stavby; každodenní život
|
|
|
Vliv učení Viléma z Ockhamu na politiku Ludvíka IV. Bavorského.
Vladyková, Markéta ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Velímský, Tomáš (oponent) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Vliv učení Viléma z Ockhamu na politiku Ludvíka IV. Bavorského Cílem předložené práce je zjistit, do jaké míry byl římský král a císař Ludvík IV. Bavorský při vytváření své státní koncepce ochoten či schopen využít myšlenky obsažené v díle františkánského mnicha Viléma z Ockhamu, který dlouhá léta pobýval u jeho dvora a svými spisy reagoval na aktuální politické dění v římské říši. Po smrti římského císaře Jindřicha VII. Lucemburského došlo k dvojí volbě, v jejímž důsledku se stali římskými králi a vzájemnými soupeři Ludvík Bavorský a Friedrich Habsburský. Následoval několik let trvající boj o trůn, který ochromil veškerou říšskou politiku a skončil teprve Friedrichovým zajetím v bitvě u Mühldorfu. Roku 1316 byl po dvouleté sedisvakanci zvolen nový papež, Jan XXII. Když začal Ludvík Bavorský po bitvě u Mühldorfu plně uplatňovat svá práva k italské části říše, dostal se s Janem XXII. do sporu, který skončil popřením královských práv nejen k horní Itálii, ale také k Německu a Burgundsku, a zahájením procesu proti Ludvíkově osobě. Král veškeré papežovy nároky odmítl prostřednictvím tří apelací, Norimberské, Frankfurtské a Sachsenhausenské, a postoupil svoji při kardinálům a všeobecnému koncilu. Z dochovaných pramenů není jasné, zda byly jednotlivé apelace papeži předány, nebo ne. Pokud se tak stalo,...
|
|
|
Archeologie města Mostu (čp. 45-47). Vybrané kapitoly I
Kabeláčová, Petra ; Velímský, Tomáš (vedoucí práce) ; Podliska, Jaroslav (oponent)
Předkládaná magisterská práce se zabývá problematikou městské archeologie, konkrétně na příkladu mosteckých parcel čp. 45-47. Její základ tvoří souhrn poznatků získaných během záchranného archeologického výzkumu, který proběhl v letech 1977 až 1978. Nedílnou součástí je také analýza a vyhodnocení nálezových souborů hmotné kultury spolu s keramickým inventářem, který se stal východiskem pro chronologickou sekvenci. Prostřednictvím nalezených artefaktů je dále řešena otázka možných výrobních aktivit, které v rámci parcel mohly být provozovány. Závěrečná část se tematicky soustředí na vývoj a charakter zástavby na ploše parcel v období 13.-16. století s přihlédnutím k dalším kontextovým rovinám - v rámci města Mostu, archeologie měst v českých zemích i archeologie měst ve střední Evropě. Klíčová slova městská archeologie, středověké parcely, obydlí, vedlejší stavby, každodenní život
|
|
|
Archeologie města Mostu (čp. 45-47). Vybrané kapitoly I
Kabeláčová, Petra ; Velímský, Tomáš (vedoucí práce) ; Podliska, Jaroslav (oponent)
Předkládaná magisterská práce se zabývá problematikou městské archeologie, konkrétně na příkladu mosteckých parcel čp. 45-47. Její základ tvoří souhrn poznatků získaných během záchranného archeologického výzkumu, který proběhl v letech 1977 až 1978. Nedílnou součástí je také analýza a vyhodnocení nálezových souborů hmotné kultury spolu s keramickým inventářem, který se stal východiskem pro chronologickou sekvenci. Prostřednictvím nalezených artefaktů je dále řešena otázka možných výrobních aktivit, které v rámci parcel mohly být provozovány. Závěrečná část se tematicky soustředí na vývoj a charakter zástavby na ploše parcel v období 13.-16. století s přihlédnutím k dalším kontextovým rovinám - v rámci města Mostu, archeologie měst v českých zemích i archeologie měst ve střední Evropě. Klíčová slova městská archeologie, středověké parcely, obydlí, vedlejší stavby, každodenní život
|
|
|
Páni erbu zelené růže na stříbrném poli. O původu, rozrodu, pečetích a sídlech pánů z Krumlova
Gersdorfová, Zlata ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Velímský, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se pokouší o komplexní zpracování dějin jedné z rodových větví Vítkovců, pánů z Krumlova (ante 1213-1340). Úvodní části jsou věnované přehledu dosavadní literatury a bádání s exkurzem do legendistické tradice rodu Vítkovců. Následuje třetí kapitola věnovaná genealogii rodu, která je zpracována s důrazem na pramennou základnu. Zřetelně tak vyplynul rozdíl mezi dochovanými prameny a historickými konstrukty (znatelný byl zejména u osoby Záviše z Falkenštejna). Genealogie rodu byla rozpracována od Vítka z Prčice, přes známé i domnělé členy rodu všech pěti generací až po posledního mužského člena Ješka, syna Záviše z Falkenštejna. Čtvrtá kapitola popisuje majetkové zázemí pánů z Krumlova, a to na české i rakouské straně hranice. Jeden oddíl kapitoly je věnován těžbě drahých kovů, díky níž Vítkovci získali své bohatství a značně nezávislé postavení. Následuje oddíl o predikátních sídlech, který přinesl zajímavé informace díky interdisciplinárnímu přístupu kombinujícímu výsledky průzkumů archivních, historických, stavebně-historických i archeologických. Pátá kapitola pojednává o erbovním znamení pánů z Krumlova, a to na základě dokladů z komunální heraldiky a svědectví nástěnné malby v Načeradci. Následuje popis všech dochovaných pečetí pánů z Krumlova, včetně exkurzu do sfragistiky...
|
|
|
Hmotná kultura středověkého a raně novověkého města. Městské parcely v Nymburce čp. 72-74.
Mrva, Michal ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Velímský, Tomáš (oponent)
( esky) Archeologické výskumy na parcelách p. 72-74 v Nymburku tvoria podklad pre širšiu štúdiu funk nej podoby parcely, i mesta jako celku. alej je riešená je otázka hmotnej kultúry vrcholne stredovekej a ranne novovekej nymburskej domácnosti. Premena zástavby a dispozície mestskej parcely. Narábanie s odpadom i zásobovanie vodou. Zohladnená je i výpove písomných prame ov a analógie z existujúcich skúmaných kontextov. Zárove je študovaná a popisovaná podoba m sta, jeho dejinny a stavebný vývoj. Sumarizované je dosialšie bádanie a realizované archeologické výskumy na ploche historického jadra m sta. Klí ová slova ( esky) archeologie; m sto; parcela; hmotná kultura; st edov k; raný novov k; 1250-1650
|
|
|
Středověké osídlení středního Poohří
Peksa, Vojtěch ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Velímský, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se v nuje st edov kým až asn novov kým d jinám osídlení st edního Pooh í, se zvláštním z etelem k problematice vývoje a postupu osídlení na p elomu raného a vrcholného st edov ku. Studované území, jehož osu tvo í eka Oh e, zabírá prostor zhruba od Kadan po Louny, a odpovídá tak ástem okres Chomutov a Louny. Vymezení zám rn zahrnuje geomorfologicky rozdílné regionální ásti, poskytující r znorodé podmínky pro vývoj osídlení. Zárove p ihlíží ke kulturn -historické a archeologické hodnot dnes známých archeologických lokalit. Východiskem diplomové práce je výb r n kolika krajinných sond o rozloze n kolika km2 , do nichž se soust edí podrobné archeologické studium. Tyto sondy jsou definovány ve vztahu k regionálnímu celku tak, aby se mohly stát reprezentativními vzorky dovolujícími ešení závažných sídeln historických otázek. Podkladem k vymezení sond je charakteristika p írodních pom r , seznam sídelních jednotek a katalog archeologických lokalit. Katalog obsahuje stru nou evidenci zahrnující všechny kategorie st edov kých archeologických lokalit (venkovská sídlišt , šlechtická sídla, sakrální stavby, poh ebišt ). Samostatnou kapitolou je nástin regionální archeologické chronologie keramiky, rozlišující chronologii relativní a absolutní. Diplomová práce tedy nejprve shrnuje a hodnotí...
|
|
|
Děčín a jeho zázemí ve středověku
Vodáková, Martina ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Velímský, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá Děčínem a jeho zázemím ve středověku. Důraz je kladen na výzkum středověkých cest na pomezí Čech a Saska, konkrétně na levobřežní komunikace mezi Děčínem a Pirnou. Výsledkem rekonstrukce komunikační sítě je soupis cest a mapa. S cestami nápadně souvisí polohy nálezů získaných od detektorářů, které jsou shrnuty v přiloženém katalogu. Z toho vyplývá, že detektorové nálezy mohly s komunikacemi i přímo souviset. Značnou pozornost věnuji fungování lesních komplexů na příkladu krajinné sondy na pomezí Českého Švýcarska a Lužických hor. Dále doplňuji a koriguji některé starší představy o podobě a struktuře zaniklé městské lokace na Mariánské louce. Předkládám relativní a absolutní chronologii keramiky vytvořenou na základě záchranného archeologického výzkumu probíhajícího v letech 2007-2008. Ta se vztahuje především k počátkům, vývoji a zániku města na Mariánské louce. Klíčová slova: středověk, osídlení, městské zázemí, Děčín, České Švýcarsko, komunikační systémy, kontaktní studium, neagrární krajina
|
|
|
Středověké osídlení Podbořanska
Peksa, Vojtěch ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Velímský, Tomáš (oponent)
Předložená práce se věnuje středověkému osídlení na Podbořansku, zdánlivě okrajovému, ale pro další rozvoj poznání vývoje osídlení ve středověku v severozápadních Čechách, nesmírně zajímavému území. Největší důraz je kladen na období přechodu mezi raným a vrcholným středověkem, tedy na dobu tzv. středověké proměny. Hlavním východiskem je katalog archeologických nálezů, který umožňuje získat základní představu o středověkém osídlení Podbořanska. Tyto údaje doplňuje nástin regionální archeologické chronologie a systém několika krajinných sond, které jsou snahou o celkovou a detailní rekonstrukci středověkého sídelního obrazu. Pro postižení vývojových tendencí je samozřejmě využíváno svědectví písemných a kartografických pramenů. Základním cílem je tak zachycení základních proměn osídlení, a zároveň jejich zapojení do širšího kontextu této části Čech. Klíčová slova Středověk, Podbořansko, archeologie, středověká proměna, dějiny osídlení, krajinná sonda
|
|
|
Vliv učení Viléma z Ockhamu na politiku Ludvíka IV. Bavorského.
Vladyková, Markéta ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Velímský, Tomáš (oponent) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Vliv učení Viléma z Ockhamu na politiku Ludvíka IV. Bavorského Cílem předložené práce je zjistit, do jaké míry byl římský král a císař Ludvík IV. Bavorský při vytváření své státní koncepce ochoten či schopen využít myšlenky obsažené v díle františkánského mnicha Viléma z Ockhamu, který dlouhá léta pobýval u jeho dvora a svými spisy reagoval na aktuální politické dění v římské říši. Po smrti římského císaře Jindřicha VII. Lucemburského došlo k dvojí volbě, v jejímž důsledku se stali římskými králi a vzájemnými soupeři Ludvík Bavorský a Friedrich Habsburský. Následoval několik let trvající boj o trůn, který ochromil veškerou říšskou politiku a skončil teprve Friedrichovým zajetím v bitvě u Mühldorfu. Roku 1316 byl po dvouleté sedisvakanci zvolen nový papež, Jan XXII. Když začal Ludvík Bavorský po bitvě u Mühldorfu plně uplatňovat svá práva k italské části říše, dostal se s Janem XXII. do sporu, který skončil popřením královských práv nejen k horní Itálii, ale také k Německu a Burgundsku, a zahájením procesu proti Ludvíkově osobě. Král veškeré papežovy nároky odmítl prostřednictvím tří apelací, Norimberské, Frankfurtské a Sachsenhausenské, a postoupil svoji při kardinálům a všeobecnému koncilu. Z dochovaných pramenů není jasné, zda byly jednotlivé apelace papeži předány, nebo ne. Pokud se tak stalo,...
|
host ::
RSS.