|
|
Soběslavské testamenty a písemnosti pozůstalostního řízení 1455-1550: možnosti jejich využití
Vandrovcová, Lenka ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Práce se zabývá městem Soběslav, které patřilo pánům z Rožmberka a dochoval se v něm soubor testamentů z let 1455-1550. Soubor se skládá celkem z 83 listinných testamentů. Práce nejprve popisuje testamentární praxi (proces vzniku testamentu) a soubor soběslavských testamentů. Samotný výzkum se zabývá nejprve testátory, kteří byli spřízněni nějakým druhem rodinné vazby. Podrobněji se práce zabývá jednou z těchto rodin, rodinou Račmanů. Druhá část výzkumu se věnuje dluhům a pohledávkám uvedených v testamentech. Tato část se zabývá lokalitami, se kterými vedli testátoři své obchody. Klíčová slova: Soběslav, testamenty, rodinné vztahy, dluhy, pohledávky Annotation Object my diploma's work is Soběslav town, which it belonged to lord of Rozumberk. There was still in existence collection of testaments from years 1455-1550. Collection is comprised of 83 testaments. The work discribes proces sof genesis testaments and collection Soběslav's testaments. First part of study pursue testátore, which they were akin to families. The work detailed discribes of family Račman. Second part of study disciribes by analysis debts and outstandings debt in testaments. This part discribes lokalities, where testátore made their business. Keywords: Soběslav, testaments, family relations, debts, outstanding debts
|
|
|
Role ženy v díle M. Jana Rokycany
Vandrovcová, Lenka ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Nejedlý, Martin (oponent)
Tématem mé práce je role ženy v díle Jana Rokycany, proto bych nejprve chtěla napsat pár informací o jeho životě. O Rokycanově mládí se mnoho informací nezachovalo, ale od roku 1415, kdy se stal bakalářem svobodných umění, už existuje mnoho doložených zpráv, které se pojí s jeho životem. Při studiích na pražské univerzitě se Rokycana seznámil s Mistrem Jakoubkem ze Stříbra, kterého po jeho smrti vystřídal v čele umírněných husitů. Třicátá léta XV. století se velmi významně zapsala do Rokycanova života. Nejprve se stal mistrem svobodných umění, poté obhajoval na basilejském koncilu artikul o nezbytnosti podávání pod obojí způsobou laickému lidu, pokračovaly jeho zvolením do funkce pražského arcibiskupa a skončily Rokycanovým odchodem z centra dění a uchýlením se do Hradce Králové. Jeho pobyt ve východních Čechách je spojen s Hyncem Ptáčkem z Pirkštejna a Jiřím z Poděbrad, díky nimž se dočkal své restaurace na pozici pražského arcibiskupa a duchovního vůdce všech husitů. Hlavními úkoly Rokycanova života byly obhajoba přijímání pod obojí laickým lidem a vytvoření organizované husitské církve, která by existovala vedle obecné církvi. V jejich prosazování mu byla největším soupeřem obecná církev, kterou nebyl Rokycana nikdy uznán ve funkci pražského arcibiskupa a která neuznala basilejská kompaktáta, jenž mimo...
|
host ::
RSS.