|
|
Analýza konstrukčních, statických a proporčních kritérií románských a předrománských rotund.
Kříž, Pavel ; Kalousek, Lubor (oponent) ; Unger,, Josef (oponent) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Disertační práce svým tématem navazuje na předchozí disertace v oboru rekonstrukcí historických staveb, které byly na Ústavu pozemního stavitelství Stavební fakulty VUT v Brně, vypracovány a obhájeny. Objekty, kterými se práce zabývá, jsou předrománské a románské okrouhlé kostely, nazývané rotundy, které vznikaly od 9. do 13. století. Tyto, svým tvarem specifické kostely, se vyskytují zejména na historickém území Velké Moravy a v omezené míře i v okolních zemích. Dobou svého vzniku se řadí k nejstarším zděným stavbám, které na našem území vznikaly a některé rotundy jsou nejstarší dochované zděné stavby na území ČR. Z tohoto pohledu jsou to tedy jedny z nejcennějších stavebních památek u nás. Část těchto staveb v průběhu historie zanikla a jsou známy pouze z archeologických nálezů nebo z písemných záznamů. Některé také ještě čekají na objevení. Existující objekty prošly v mnoha případech různými stavebními úpravami. Z důvodu stáří jsou počátky historie těchto objektů zahaleny mnoha tajemstvími a to je jeden z důvodů, proč na sebe dlouhá léta přitahují pozornost mnoha badatelů zejména z oboru archeologie, historie a historie umění. Při bádání odborníků z těchto oborů vzniká celá řada otázek, které mají interdisciplinární charakter a pro jejich odvození je potřeba spolupráce řady odborníků z různých oborů a jedním z těchto oborů je i stavitelství. Disertační práce se zabývá analýzou proporčních, konstrukčních a statických souvislostí výstavby předrománských a románských rotund. Výsledky této disertační práce jsou zejména závěry proporční analýzy, ve které autor ověřil některé hypotézy uvažované odbornou veřejností v souvislosti s problematikou románských rotund. Jedná se zejména o ověření hypotézy o používání historických jednotek při navrhování rotund, dále o hypotézy uvažující nějaký proporční kánon, případně používání nějakých univerzálních poměrových proporčních pravidel pro navrhování půdorysných i vertikálních rozměrů. Proporční analýza také ověřila někter
|
|
|
Možnosti využití 3D rekonstrukčních vizualizací pro archeologii
Unger, Jiří ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Ruttkay, Matej (oponent) ; Wilczek, Josef (oponent)
Mgr. Jiří Unger Možnosti využití 3D rekonstrukčních počítačových vizualizací pro archeologii Abstrakt disertační práce Pro zprostředkování informací a jejich interpretaci je v archeologii jedním z hlavních sdělovacích nosičů obrazové vyjádření. Nedávné zavedení digitálních technologií navíc vneslo do archeologických vizualizací zcela novou dimenzi. Ty se tak díky tomu staly trojrozměrnými, multifunkčními, virtuálními a interaktivními. Technologický pokrok neovlivnil pouze způsoby jak získávat a zpracovat data, ale značně rozšířil možnosti hledisek jejich zkoumání, kdy jde především o možnost simulovat různé aspekty ve virtuálním prostředí a vizualizovat je. Hned od počátku byla virtuální archeologie brána jako směr, který do archeologie vnese nové přelomové poznatky. Současná situace je ovšem taková, že 3D počítačové vizualizace jsou spíše brány jako oblíbené téma konferencí než jako standartní nástroj a většina prací o virtuální archeologii má stále potřebu obhajovat výhody 3D vizualizací pro obor. Disertační práce se proto zabývá teoretickými otázkami přípravy, organizace a analýzy vstupních dat pro tvorbu 3D rekonstrukčních počítačových modelů, řešením vizualizace nejistoty dat a důvěryhodnosti těchto modelů a výslednou formou jejich výstupů a prezentace včetně využití virtuální a rzšířené reality. Tyto...
|
|
|
Analýza konstrukčních, statických a proporčních kritérií románských a předrománských rotund.
Kříž, Pavel ; Kalousek, Lubor (oponent) ; Unger,, Josef (oponent) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Disertační práce svým tématem navazuje na předchozí disertace v oboru rekonstrukcí historických staveb, které byly na Ústavu pozemního stavitelství Stavební fakulty VUT v Brně, vypracovány a obhájeny. Objekty, kterými se práce zabývá, jsou předrománské a románské okrouhlé kostely, nazývané rotundy, které vznikaly od 9. do 13. století. Tyto, svým tvarem specifické kostely, se vyskytují zejména na historickém území Velké Moravy a v omezené míře i v okolních zemích. Dobou svého vzniku se řadí k nejstarším zděným stavbám, které na našem území vznikaly a některé rotundy jsou nejstarší dochované zděné stavby na území ČR. Z tohoto pohledu jsou to tedy jedny z nejcennějších stavebních památek u nás. Část těchto staveb v průběhu historie zanikla a jsou známy pouze z archeologických nálezů nebo z písemných záznamů. Některé také ještě čekají na objevení. Existující objekty prošly v mnoha případech různými stavebními úpravami. Z důvodu stáří jsou počátky historie těchto objektů zahaleny mnoha tajemstvími a to je jeden z důvodů, proč na sebe dlouhá léta přitahují pozornost mnoha badatelů zejména z oboru archeologie, historie a historie umění. Při bádání odborníků z těchto oborů vzniká celá řada otázek, které mají interdisciplinární charakter a pro jejich odvození je potřeba spolupráce řady odborníků z různých oborů a jedním z těchto oborů je i stavitelství. Disertační práce se zabývá analýzou proporčních, konstrukčních a statických souvislostí výstavby předrománských a románských rotund. Výsledky této disertační práce jsou zejména závěry proporční analýzy, ve které autor ověřil některé hypotézy uvažované odbornou veřejností v souvislosti s problematikou románských rotund. Jedná se zejména o ověření hypotézy o používání historických jednotek při navrhování rotund, dále o hypotézy uvažující nějaký proporční kánon, případně používání nějakých univerzálních poměrových proporčních pravidel pro navrhování půdorysných i vertikálních rozměrů. Proporční analýza také ověřila někter
|
|
|
The habitation model of central Považie in Middle Ages
Malec, Juraj ; Slivka, Michal (vedoucí práce) ; Unger, Josef (oponent) ; Šalkovský, Petr (oponent)
(česky) Problému studia sídlištních celků (měst, vesnic, hradů, hrádků/tvrzí, atd.) na území dnešního Slovenska ve středověku se do současnosti nevěnoval dostatek zájmu badatelů. Tahle práce nabízí vyčerpávající katalog všech sídlištních celků, odpovídající současnému stavu výzkumu v dané oblasti, se zaostřením na fortifikační systém. Specifické problémy osídlení jsou řešeny na jednotlivých modelech, s nejvyšším stupněm archeologického bádaní. Území středního Považí bylo ve středověku důležitou součástí Uherského království, především svým přímým kontaktem s územím Moravy. Hodně fortifikací různých typů, tvořících velkou pohraniční linii, bylo konstruovaných na zabezpečení téhle neklidné hranice. Přes tuhle oblast procházela důležitá považská obchodní cesta, s několika více nebo méně důležitými propojeními s regionem Moravy. V severní části, v užším okolí hradu Budatín, ležela velice významná křižovatka cest, vedoucích taktéž do regionů Slezska a Polska.
|
|
|
Archeologie tvrze v českých zemích. K počátkům středověkých opevněných sídel
Laval, Filip ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent) ; Unger, Josef (oponent)
Archeologie tvrze v českých zemích K počátkům středověkých opevněných sídel Práce se věnuje tvrzím ve středověku českých zemí s ohledem na potřebu formulace nových otázek. Okrajově se dotýká terminologie, historického pojmosloví a jeho významové náplně. Pro poznávání funkcí tvrzí si všímá jejich zasazení ve struktuře souvisejícího osídlení. Za podstatné považuje výpověď vybraných písemných pramenů, jejichž kontext naznačuje právně historické souvislosti daných sídel. Samostatná kapitola je věnována rozboru několika příkladů archeologických výzkumů z českých zemí i z Evropy, které odkryly situace zařaditelné k tvrzím, popř. hradům, jimž předcházely méně výrazně nebo vůbec neopevněné objekty, a to při dodržení úzké prostorové kontinuity. To otevírá cestu ke zhodnocení otázky počátků daného druhu sídel. K tomuto problémovému okruhu práce přistupuje ve srovnávací analýze, která směřuje k určitému přehodnocení významu románského kostela se západní věží jako objektu, který je svým způsobem redukcí hradního modelu známého ze soudobého (12. stol.) západoevropského prostředí a který je založen na vztahu profánního a sakrálního objektu - věže a kostela/kaple. Do takto kulturně přiraveného prostředí nastupuje ve 13. stol. typ stavby, kterou označujeme jako tvrz. 1
|
host ::
RSS.