|
|
Vliv judikatury Evropského soudu pro lidská práva na právní systém Ruské federace
Srstková, Nela ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Jedním z klíčových problémů diskutovaným po několik posledních let v souvislosti s činností Evropského soudu pro lidská práva je velké množství individuálních stížností, pro jejichž efektivní řešení soud dlouhodobě nedisponuje dostatečnou kapacitou. Velkou část případů, jimiž je ESLP zatížen, tvoří tzv. repetitive cases neboli opakující se stížnosti. Základním východiskem práce je analyzovat prostředky, které má Evropský soud pro lidská práva v současné době k dispozici a to, do jaké míry tyto prostředky mohou ovlivnit národní právní řád a judikaturu vnitrostátních soudů. Reformy problematických institutů na národní úrovni realizované v důsledku rozhodnutí ESLP mohou do budoucna vyloučit příliv analogických případů k tomuto nadnárodnímu soudnímu orgánu. Proces vlivu judikatury ESLP na národní právní systémy bude analyzován na příkladu Ruské federace, která v současnosti drží prvenství v počtu individuálních stížností, které byly k ESLP podány.
|
|
| |
|
|
Vliv judikatury Evropského soudu pro lidská práva na právní systém Ruské federace
Srstková, Nela ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Jedním z klíčových problémů diskutovaným po několik posledních let v souvislosti s činností Evropského soudu pro lidská práva je velké množství individuálních stížností, pro jejichž efektivní řešení soud dlouhodobě nedisponuje dostatečnou kapacitou. Velkou část případů, jimiž je ESLP zatížen, tvoří tzv. repetitive cases neboli opakující se stížnosti. Základním východiskem práce je analyzovat prostředky, které má Evropský soud pro lidská práva v současné době k dispozici a to, do jaké míry tyto prostředky mohou ovlivnit národní právní řád a judikaturu vnitrostátních soudů. Reformy problematických institutů na národní úrovni realizované v důsledku rozhodnutí ESLP mohou do budoucna vyloučit příliv analogických případů k tomuto nadnárodnímu soudnímu orgánu. Proces vlivu judikatury ESLP na národní právní systémy bude analyzován na příkladu Ruské federace, která v současnosti drží prvenství v počtu individuálních stížností, které byly k ESLP podány.
|
|
|
Vývoj ruského federalismu v letech 1994 - 2008: teorie a praxe na příkladu Republiky Tatarstán
Srstková, Nela ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
V postsovětském Rusku byl během krátké doby ustaven nový federální model. To poznamenalo jeho počáteční funkčnost. Aby se federace nerozpadla, byly vztahy s mnoha regiony upraveny ad hoc, avšak za cenu porušení ruské Ústavy z roku 1993. Smlouva s Republikou Tatarstán byla uzavřena v roce 1994. Po stabilizaci Ruska na počátku nového tisíciletí, úprava vztahů mezi centrem a regiony prodělala dynamický vývoj. Tento vývoj mimo jiné vyústil v opětné ustanovení právních norem, tedy konkrétně federálních zákonů, jakožto nejvíce autoritativního prvku ve vzájemných vztazích. Centrum se prostřednictvím nových zákonů snažilo zkorigovat výhody, které regiony získaly v důsledku uzavření bilaterálních smluv v 90. letech 20. století. Právní teorie a praxe se opět přiblížily. Můžeme říci, že se tímto Rusko vydalo na cestu právního státu? Práce se věnuje právě tomuto "přerodu" z právně historického hlediska. Jako případovou studii, na které bych chtěla dokázat své závěry, jsem si vybrala Republiku Tatarstán.
|
host ::
RSS.