Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Cechy pražských měst od jejich počátku až do zrušení cechovního zřízení
Smrž, Jiří ; Pešek, Jiří (oponent)
(česky) Předkládaná rigorózní práce sleduje vývoj pražských cechů od počátků tohoto živnosten- ského zřízení ve středověku až do jeho zániku v roce 1860. Výzkum byl prováděn na území historických celků, které ve sledovaném období tvořily pražské souměstí - Starého Města pražského, Nového Města pražského, Malé Strany a Hradčan. V úvodních kapitolách práce je pojednáno o pramenech k dějinám cechů a jejich nejvý- znamnějších momentech s přihlédnutím ke specifikům prostoru pražských měst. Hlavním cílem bylo pokusit se rekonstruovat existenci všech doložených profesních orga- nizací, které působily v této lokalitě ve zvoleném období. Při tomto výzkumu byly revidovány závěry dosavadních badatelů a byla doplněna místa, kterým se výzkum zatím nevěnoval (zejména nejmladší období cechovního vývoje). Na základě těchto dílčích poznatků byly sta- noveny hypotézy celkového rozvoje profesních organizací na území pražských měst. Jako přílohy byly připojeny glosáře latinských, německých a staročeských označení ce- chovních živností.
Řemeslnická a živnostenská bratrstva a cechy v pražských městech od pozdního středověku do konce cechovního zřízení
Smrž, Jiří ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
(česky) Předkládaná diplomová práce sleduje vývoj pražských cechů od počátků tohoto živnosten- ského zřízení ve středověku až do jeho zániku v roce 1860. Výzkum byl prováděn na území historických celků, které ve sledovaném období tvořily pražské souměstí - Starého Města pražského, Nového Města pražského, Malé Strany a Hradčan. V úvodních kapitolách práce je pojednáno o pramenech k dějinám cechů a jejich nejvý- znamnějších momentech s přihlédnutím na specifika prostoru pražských měst. V hlavní části práce jsem se pokusil rekonstruovat existenci všech doložených profesních organizací, které působily v této lokalitě ve zvoleném období. Při tomto výzkumu byly revi- dovány závěry dosavadních badatelů a byla doplněna místa, kterým se výzkum zatím nevěno- val (zejména nejmladší období cechovního vývoje). Na základě těchto dílčích poznatků byly stanoveny hypotézy celkového rozvoje profesních organizací na území pražských měst. Jako přílohy byly připojeny glosáře latinských, německých a staročeských označení ce- chovních živností.
Vývoj mečířského řemesla v pražských městech v raném novověku
Smrž, Jiří ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce sleduje vývoj mečířského řemesla od počátku 16. století do roku 1739 v prostoru tří pražských měst - na Starém Městě pražském, Novém Městě pražském a Malé Straně. Práce se věnuje postihnutí jednotlivých aspektů cechovního života, neboť pražští mečíři byli ve sledovaném období organizováni v řemeslnické organizace - cechy. Mečířské řemeslo je představitelem úzce specializovaného výrobního oboru, které se bě- hem středověku emancipovalo od kovářské profese. To bylo umožněno mimořádnými spo- třebními a odbytovými možnostmi pražských měst. Od druhé poloviny 15. století se stalo silným městským řemeslem, což vedlo k založení cechu. Po celé sledované století měl zvláštní postavení cech staroměstský, který byl zemským cechem, tzv. hlavou řemesla. Tato práce reviduje a zpřesňuje dřívější poznatky k problematice pražských mečířů, posti- huje dochovanou pramennou základnu uloženou v Archivu hlavního města Prahy a v Národ- ním archivu a rekonstruuje na základě dobových zpráv specifika cechu a mečířského řemesla v podmínkách raně novověkého (velko)města.
Přínosy a rizika zavedení otevřených dat ve veřejné správě
Smrž, Jiří ; Chlapek, Dušan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje přínosům a rizikům otevřených dat ve veřejné správě. Cílem této práce je analýza přínosů a rizik a na jejich základě definování (tvorbě) postupu kvantifikace přínosů otevřených dat ve veřejné správě. Práce je rozdělena do čtyř hlavních oblastí. Nejprve se věnuje základním pojmům, které by čtenář při zájmu o problematiku otevřených dat měl znát. Druhá část se zabývá provedením analýzy zkoumaných studií. Na základě analýzy jsou následně přínosy a rizika rozděleny do jednotlivých skupin. Třetí část se věnuje současným přístupům ke stanovení hodnoty otevřených dat. Podrobněji se v této části zabývám modelem BOUDICA. V poslední části je navrhnut postup zaměřený na kvantifikaci přínosů a rizik otevřených dat ve veřejné správě. Pro tento postup využívám výsledků dosažených z analýzy zkoumaných studií. Součástí tohoto návrhu je také stanovení doporučení nezbytných k tomu, aby bylo možné podle tohoto způsobu přínosy a rizika otevřených dat ve veřejné správně kvantifikovat. Hlavní přínos práce spočívá v navržení možného způsobu kvantifikace přínosů a rizik otevřených dat ve veřejné správě. Dílčím přínosem práce je zanalyzování přínosů a rizik otevřených dat ve veřejné správě a uvedení řady praktických příkladů.

Viz též: podobná jména autorů
4 SMRŽ, Jan
4 Smrž, Jan
1 Smrž, Jaroslav
1 Smrž, Josef
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.