|
|
Mbira - hudební tradice zimbabwshého etnika Shona
Šolcová, Magdalena ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce) ; Slavický, Milan (oponent)
V tradicni hudbe pro mbiru dzaVadzimu, ktera se provadi pri nabozensk)1ch ritualech mapira, lze vysledovat obecne principy hudby platne na vetsine uzemi subsaharske Afriky. lednim z jejich priznacnych rysu je tzv. "interlocking," ktery vznika napr. komplementarnim dopliiovanim partu kushaura a kutsinhira, kombinaci patternu chlestidel hosho s vytleskavanymi rytmy makwa nebo propletanfm melodii hranych stridave na vsechny rejstriky mbiry. Vyslednou polyfonii a polyrytmii charakterizuje bohatost a barevnost zvuku. Stejne jako u dalSich bantusk)1ch kmenu panuje u Shonu esteticka preference huste se prekryvajicich struktur a hojneho zapojeni drncivych a chlestivych elementu. Dusledkem simultanniho vrstveni patternu dualnich a ternarnich vznika znacna rytmicka komplexita. Hudebni systemy subsaharske Afriky vesmes stavejf sve hudebnf formy na zaklade ostinatnich cyklickych patternu, ktere pri svem opakovani podlehaji rozmanitemu varirovanL Z vysoke miry uplatiiovani principu variace a improvizace vyplyva i jedna ze zakladnich vlastnosti africke hudby: pri katde hudebnf produkci vznika unikMni hudebni dilo. A nejinakje tomu i u hudby shonske. Provozovanf hudby je interaktivnim procesem, do nehoz se podle konkretnich zvyklosti daneho kmene zapojuje cela shromazdena spolecnost. S eim se ovsem u jinych hudebnich...
|
|
|
Katolická liturgická hudba v Praze v letech 1948-1962
Nováková, Marcela ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Podmfnky pro fungovanf liturgicke hudby v Cechach se v dusledku mistupu komunisticke diktatury vyrazne lisily od situace v demokratickych zemfch. Skladatele komponujfci liturgickou hudbu se museli vyrovnavat s absenci fungujfci infrastmktury cfrkevnf hudby, s absenci platformy, kterou by jim poskytlo prostredf strednfch ci vysokych hudebnfch skol, s nedostatkem profesionalnfch chramovych hudebnfku a s celkovou posluehacskou nechutf pfijfmat nove kompozicnf postupy. Navfc riskovali rUzne formy postihu ze strany statu (viz s. 8-11). Pro liturgickou hudbu autorU zijfcich v demokratickych zemfch je v tomto obdobf pffznacne hledanf noveho vyrazu. Prevlada linearita, inspirace gregorianskym choralem ve smyslu komponovanf v duchu gregorianskeho choralu, vznikajf liturgicke skladby komponovane s vyuzitfm serialnfch postupu (viz s. 8). Pro mesni ordinaria a propria ceskych autoru JSou ve vymezenem obdobi charakteristieke inspirace gregorianskym choralem (i ve smyslu citatu), renesancnf vokalnf polyfonii Rfmske skoly, ceskymi duchovnfmi pfsnemi a pastorelami ze 16.-18. stoletf. Vetsf cast skladeb je neoklasicka (zvlastnf skupinou jsou vanocni pastoralnf mse s lyrickym vyznenfm, diatoniekou harmonif instmmentovane pro skupinu dechovych nastroju, smycce a varhany). DaiSi definovatelnou skupinou jsou adventnf a postni...
|
|
|
Vlivy historické hudby v tvorbě Petra Ebena
Menoušek, Radek ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Jako námět pro svou rigorózní práci jsem zvolil téma "Vl i vy historické hudby v tvorbě Petra Ebena", neboť v jeho kompozičním jazyce dochází k pozoruhodné symbióze prvků archaických s moderním vyjadřováním. Napojení hudebního myšlení Petra Ebena na rozsáhlou oblast historické hudby je sice všeobecně známou věcí, avšak dosud nebyla pojednána v odpovídající šíři a úplnosti (o problematice liturgického uplatnění citátů v jeho dílech nemluvě). Nejdříve bych rád předeslal, že jsem měl k Ebenově tvorbě jistý osobní vztah již před záměrem zpracovávat toto téma, protože jsem jednak řadu jeho děl provedl coby interpret, a také jako skladatel mám svým kompozičním stylem velice blízko k jeho hudební řeči. Trvalým zdrojem inspirace je mi také fenomén gregoriánského chorálu či historická hudba 17. - 18. století. I z tohoto hlediska je mi Ebenův kompoziční jazyk tak blízký ... Je třeba připomenout, že sice některé kapitoly již byly součástí mé diplomové práce, ale i ty jsem tu rozšířil a dále rozpracoval (zcela nově přibyly např. pasáže, týkající se gregoriánského hymnu "lam lucis orto sidere", v úvodu finální věty symfonie Noční hodiny apod.). Soustředil jsem se především detailněji na ty hudební plochy, jež jsou pro moji práci relevantní (např. partie obsahující historické prvky, techniky či citáty). V Ebenově tvorbě...
|
|
|
Jan Hanuš - skladatelská pozůstalost
Havlík, Vojtěch ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
V predchozim zhodnoceni chronologie vzniku Hanusovych skladeb jsem se snazil naznaCit, ze Hanusovo dilo lze z tohoto hlediska rozelenit do etyr zakladnich obdobi. Prvnim z nich je obdobi od konce 30. let do konce let 40. DruM a treti obdobi maji stejne, zhruba dvacetilete trvani: druM od 50. do konce 60. let a tretf od 70. do konce 80. let. Posledni, etvrte obdobi zaCina v 90. letech a konCi Hanusovou smrti v roce 2004. K tomuto rozvrstveni lze najit paralelu co se tyee vyraznych historickych udalosti. Roky 1948, 1968 a 1989 zhruba odpovidaji vyse zminenemu easovemu rozeleneni Hanusovy tvorby. Dale jsem se snazil naznacit, ze v Hanusove dile existuji tfi vyrazne zanrove celky, kterymi jsou symfonie, mse a jevistni dila. Tyto skladby tvofi v ramci sveho zanru do jiste miry uzavreny cyklus a navle jednotlive skladby techto zanrovych celku vytvareji mezi sebou skupiny svazane nejen dobou vzniku, ale i spolecnym "myslenkovym zakladem". Obe tyto skutecnosti, tedy jak celky v ramci jednotlivych zanru, tak skupiny casove pfibuznych skladeb ruznych zanrUjsou samotnym Hanusem na ruznych mistech proklamovany. Domnivam se, ze lze hovofit 0 vylucnem postaveni, ktere maji tyto skladby v ramci celeho Hanusova dila. Vedle techto skladeb stoji v Hanusove tvorbe dye kvantitativne rozsahle zanrove skupiny skladeb - a to jsou...
|
|
|
Miroslav Venhoda, Noví pěvci madrigalů, Pražští madrigalisté a tvorba pro tyto soubory
Zichová, Jitka ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Do sveho zkoumani jsem zahrnula skupinu skladeb, ktere vyrazneji ovlivnily repertoar soubom Novi pevei madrigalu a komorni hudby a posleze Prazsti madrigaliste. Tuto skupinu tvofi mnou vytvoreny vyber deseti skladeb, ktere svym vznikem pokryvaji obdobi od roku 1957 az roku 1979, tedy obdobi, kdy se soubor zmenil z komorniho poloprofesionalniho sboru s poctem kolem trieeti zpevaku na komorni soubor asi deseticlenne skupiny zpevaku a nekolika instrumentalistu. Vyber skladeb byl krome vyznamne roli v repertoaru soubom dan do jiste miry i dostupnosti notoveho materialu. Celou tuto velmi mznorodou skupinu otevira Starodcivne carovcini milemu od Petra Ebena z roku 1957. Tato kantata pro tri zenska sola a smiSeny sbor patri k autorovym ranym skladbam, ve kteryeh byl inspirovan renesancnimi teehnikami a truverskou pisnL Take volbou textu se vraei do historie, zhudebiiuje zde stary valassky lidovy text 0 milostnem zaklinani. Skladba je podle textu formalne clenena a objevuji se zde stare skladebne teehniky, jako kvintove organum na zacatku skladby nebo kadenee uzivane v hudbe 16. stoleti v solovyeh partiich. Casti solove a sborove jsou rozdeleny i podle obsahu textu. DalSim dilem v poradi podle doby vzniku jsou Madrigaly 0 case PavIa Borkovee z roku 1958. Jde 0 cyklus smisenyeh ctyrhlasyeh a capella sbom na slova...
|
|
|
Česká varhanní tvorba v letech 1945-1970
Kolářová, Táňa ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá skladbami českých skladatelů pro sólové varhany v letech 1945 - 1970. Těžištěm práce jsou biografické přehledy o vybraných autorech, charakteristika jejich skladatelských profilů a vývoj jejich kompoziční práce včetně příkladů jejich děl, a poté především analýzy jejich varhanních skladeb, vybraných z výše uvedeného časového okruhu. Skladatelé jsou řazeni podle data vzniku těchto skladeb. Tam, kde jsou v rámci pojednání o jednom autorovi zahrnuty analýzy několika jeho děl, jsou řazeny chronologicky. v Jde tedy o tato díla těchto skladatelů - Dvě fantazie a Ctyři preludia Miloslava Kabeláče, Ciaccona a Passacaglia quasi toccata najméno Bach Miloše Sokoly, Fresky a Invokace Klementa Slavického, Nedělní hudba a Laudes Petra Ebena, Vigilie Bohuslava Martinů, Cesta ticha Luboše Sluky, Musica aspera Miloslava Ištvana, Relief Luboše Fišera a Hallelujah Marka Kopelenta. Jednotlivé analýzy se týkají formálního členění díla, melodiky a výběru tónů, tématickomotivické práce, harmonie, rytmické stránky, dynamického vývoje a v neposlední řadě práce s barvou zvuku. Výběr rejstříků je ponechán bez komentáře, jelikož skladby mnohdy nemají předepsané registrační údaje, nebo jsou naznačené pouze obecně a je tedy na vůli interpreta, jakou registraci zvolí. Některá z děl v sobě nesou určité...
|
|
|
Hudebníci zabývající se historicky poučenou interpretací v Česku na začátku 21. století
Klindera, Milan ; Daněk, Petr (vedoucí práce) ; Slavický, Milan (oponent)
CÍLE PRÁCE: Zmapování skupiny hudebníků, kteří se v současnosti věnují historicky poučené interpretaci staré hudby (v určeném záběrovém vymezení) u nás, jejího přijímání a vlivu na okolní hudební prostředí a nastínění cest a směrů pronikání tohoto interpretačního přístupu k nám. METODA: Kvalitativní sociologický výzkum. Použité nástroje: zúčastněné pozorování, analýza dokumentů, polostandardizované rozhovory. VÝSLEDKY: Skupina hudebníků věnujících se historicky poučené interpretaci staré hudby i celý fenomén poučené interpretace je u nás dnes stále viditelnější a respektovanější, kdy za dobu své přítomnosti v našem kulturním prostředí tito specializovaní hudebníci již ovlivnili v několika směrech i tradiční větev hudební interpretace.
|
|
|
Hudební rozhledy v letech 1948-1973
Sůvová, Vladimíra ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Ve své diplomové práci se budu zabývat časopisem Hudební rozhledy v letech 1948 - 1973. I když navazoval na tradici jiných hudebních periodik, měl v těchto letech monopolní funkci propagátora hudební kultury v laické i odborné veřejnosti (další významnější časopis byl založen až v roce 1969, a to Opus musicum v Brně). Proto jeho prostřednictvím lze dokumentovat i společenský vývoj a jeho dopad na kulturní dění. Z toho důvodu se ve své práci nezabývám pouze obsahovou a formální stránkou Hudebních rozhledů, ale sleduji i širší kulturně-politické souvislosti. Například přímý vliv vládnoucí politické moci na profesní organizaci skladatelů a jejím prostřednictvím i na jednotlivé tvůrce. Proto jsem považovala za nutné alespoň v základních obrysech naznačit historický vývoj vymezeného období. Je to důležité z toho důvodu, že měnící se politické podmínky měly bezprostřední vliv na hudební kulturu a přirozeně také na obsahové zaměření časopisu. V Hudebních rozhledech se dostávalo prostoru těm, kteří se přizpůsobovali a komponovali díla, jež odpovídala duchu doby. Přestože šlo ve velké míře o skladby, které zazněly třeba jen jednou a jejich autoři jsou dnes již zapomenuti, dostávalo se jim velmi příznivých hodnocení. Je zajímavé sledovat, jak se se změnami politického klimatu měnila i tvář Hudebních rozhledů a své, i...
|
|
|
Koncertní a gramofonová dramaturgie České filharmonie v letech 1948-1968 v kontextu dobového hudebního života
Němečková, Milena ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Historická kapitola orchestru Ceské filharmonie, kterou se zabývá tato práce, zacíná už v roce 1945. V ríjnu tohoto roku podepsal Edvard Beneš Dekret prezidenta republiky c. 129 o zestátnení Ceské filharmonie. Od této chvíle hradí náklady na provoz orchestru stát a Ceské filharmonii se tak dostává stálé jistoty financního zabezpecení. K dalšímu významnému zlomu došlo v roce 1948, nekolik mesícu po únorovém komunistickém puci - tehdejší šéfdirigent Rafael Kubelík odchází do emigrace. V sezóne 1948 - 1949 se vedení ujal Václav Neumann, 20. ríjna 1950 byl na místo šéfdirigenta jmenován Karel Ancerl, který na tomto míste setrval až do roku 1968, kdy také on zvolil odchod do zahranicí. Jak je na první pohled zrejmé, historie orchestru svými mezníky do znacné míry odráží spolecensko-politický vývoj v tehdejším Ceskoslovensku a jeho zásadní prelomy. Proto má svou logiku vymezit období, které nás bude zajímat, roky 1948 - 1968. S výjimkou prvních dvou let vyplnuje tuto etapu vedení Karla Ancerla. Literatura se shoduje, že Ancerlovým hlavním prínosem bylo proniknutí orchestru na mezinárodní pódia a repertoárové oživení - predevším z okruhu skladatelu 1. poloviny 20. století, z okruhu skladatelu moderny. Dodejme, že tehdy se ve vetšine jednalo o skladatele žijící. Celá Ancerlova éra se odehrávala v dobách nejtužšího...
|
|
|
Symfonická tvorba Otmara Máchy 60. a 70. let: analýza Variací na téma a smrt Jana Rychlíka, Variant, 1. sinfonietty a 2. sinfonietty
Bretschneiderová, Zdenka ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Předmětem mé diplomové práce je symfonická tvorba Otmara Máchy 60. a 70. let a analýza čtyř stěžejních děl do tohoto období spadajících: Variací na téma a smrt Jana Rychlíka (1964), Variant-malé studie pro orchestr (1968), 1. sinfonietty (1970-1971) a 2. sinfonietty "Ať vzejdou věci nové" (1978-1980). Práce vznikla v návaznosti na mou seminární práci z roku 2005, v níž jsem se zabývala Variacemi na téma a smrt Jana Rychlíka1. Hlavním účelem práce je sledování tvůrčího vývoje, který Otmar Mácha během let 1964-1980 prodělal, jednak v kontextu vlastní tvorby a jednak v kontextu české hudby 60. a 70. let. Dalším důvodem pro vznik této diplomové práce bylo též zjištění, že se tvorbou Otmara Máchy zatím nikdo podrobněji nezabýval - výjimku tvoří pouze několik studií, o nichž bude řeč v kapitole I. Stav bádání. Diplomová práce se člení do kapitol a podkapitol. První tři kapitoly jsou věnovány stavu bádání, dobovému kontextu a životu a dílu Otmara Máchy. Prostřední část práce tvoří kapitoly věnované analýzám čtyř výše zmíněných symfonických skladeb Otmara Máchy. Závěrečná kapitola přináší zaprvé shrnutí a porovnání poznatků získaných analýzami, zadruhé zařazení analyzovaných děl do kontextu Máchovy tvorby a zatřetí zařazení symfonické tvorby Otmara Máchy do kontextu české hudby 60. a 70. let 20. století. Na konci...
|
host ::
RSS.