|
| |
|
|
EUMETSAT SAFNWC (SAF in Support to Nowcasting and Very Short-Range Forecasting) a jeho využití v meteorologii
Šťástka, Jindřich ; Setvák, Martin (vedoucí práce) ; Bednář, Jan (oponent)
In the present work we study products for processing data from weather satellites named SAFNWC (SAF in Support to Nowcasting and Very Short-Range Forecasting). SAFNWC is one of the most important of EUMETSAT SAFs (dedicated centers of excellence for processing satellite data), delivering both - complex software modules, as well as operational products delivered in real-time to the end users. Main goal of the thesis is to prepare an overview of presently available software modules and their operational products, with emphasis on the MSG data. Second goal, depending on available software modules and support data resources, is to experimentally implement some of the modules in the Czech Hydrometeorological Institute (CHMI).
|
|
|
Závislost detekce přestřelujících vrcholků konvektivních bouří na rozlišovací schopnosti družice a času snímání
Růžičková, Markéta ; Setvák, Martin (vedoucí práce) ; Pešice, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi družicové detekce tzv. přestřelujících vrcholů konvektivních bouří. Ty bývají charakteristické poměrně rychlým vývojem, velikostí v řádech několika kilometrů a jsou spojovány s nebezpečnými povětrnostními jevy. Na satelitních snímcích se mohou projevit výrazným teplotním minimem, záleží na času a periodicitě snímání určité družice a dalších jevech vyskytujících se na horní hranici oblačnosti bouře. V práci je zkoumána časová variabilita minimálních teplot horní hranice oblačnosti vybraných bouří a to na základě dat z družic Meteosat druhé generace (MSG). Hlavní těžiště však spočívá ve vyhodnocení vlivu geometrické rozlišovací schopnosti operativních meteorologických družic na minimální detekovanou jasovou teplotu, která souvisí s výškou horní hranice oblačnosti. Pro tento účel byla zvolena data pořízená přístroji SEVIRI, AVHRR a MODIS. Jde převážně o konvektivní bouře, které se vyskytly nad Evropou v roce 2008. Při srovnání dat z družice MSG a polárních družic je dále uvažován rozdíl časů snímání, který by měl být co nejmenší. Údaje o minimální teplotě horní hranice oblačnosti bouří se běžně používají pro potřeby meteorologického nowcastingu, tudíž je vhodné zhodnotit jejich reprezentativnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Konvektivní bouře a vodní pára ve spodní stratosféře
Šťástka, Jindřich ; Setvák, Martin (vedoucí práce)
Název práce: Konvektivní bouře a vodní pára ve spodní stratosféře Autor: Jindřich Šťástka Katedra: Katedra fyziky atmosféry Vedoucí disertační práce: RNDr. Martin Setvák, CSc., Český hydrometeorologický ústav Abstrakt: Tato práce se zabývá vlivem konvektivních bouří na množství vodní páry obsa- žené v oblasti horní troposféry a spodní stratosféry. V práci jsou popsány metody detekce vodní páry ve zmíněné oblasti atmosféry, pro kterou se často používá zkratka UTLS (z anglického Upper Troposphere Lower Stratosphere). Jedná se o metodu rozdílů jasových teplot BTD (z anglického Brightness Temperature Difference) a o metodu využívající měření z přístroje EOS MLS. Metoda BTD je založená na rozdílu jasových teplot v kanálu absorpce vodní parou a kanálu atmosférického okna. Kladné hodnoty tohoto rozdílu jsou detekovány nad HHO většiny konvektivních bouří. Jedním z možných vysvětlení kladných hodnot BTD je přítomnost teplejší vodní páry ve spodní stratosféře. V rámci práce byl také navržen algoritmus pro detekci anomálií v poli BTD. S využitím databáze 320 bouří z oblasti Evropy byly analyzovány charakteristiky odvozených parametrů popisujících hodnoty BTD, BTD anomálií a teplot HHO během vývoje bouří. Analýzou těchto charakteristik se podařilo ukázat velmi pravděpodobný vztah mezi kladnými hodnotami BTD a vodní...
|
|
|
Konvektivní bouře a vodní pára ve spodní stratosféře
Šťástka, Jindřich ; Setvák, Martin (vedoucí práce)
Název práce: Konvektivní bouře a vodní pára ve spodní stratosféře Autor: Jindřich Šťástka Katedra: Katedra fyziky atmosféry Vedoucí disertační práce: RNDr. Martin Setvák, CSc., Český hydrometeorologický ústav Abstrakt: Tato práce se zabývá vlivem konvektivních bouří na množství vodní páry obsa- žené v oblasti horní troposféry a spodní stratosféry. V práci jsou popsány metody detekce vodní páry ve zmíněné oblasti atmosféry, pro kterou se často používá zkratka UTLS (z anglického Upper Troposphere Lower Stratosphere). Jedná se o metodu rozdílů jasových teplot BTD (z anglického Brightness Temperature Difference) a o metodu využívající měření z přístroje EOS MLS. Metoda BTD je založená na rozdílu jasových teplot v kanálu absorpce vodní parou a kanálu atmosférického okna. Kladné hodnoty tohoto rozdílu jsou detekovány nad HHO většiny konvektivních bouří. Jedním z možných vysvětlení kladných hodnot BTD je přítomnost teplejší vodní páry ve spodní stratosféře. V rámci práce byl také navržen algoritmus pro detekci anomálií v poli BTD. S využitím databáze 320 bouří z oblasti Evropy byly analyzovány charakteristiky odvozených parametrů popisujících hodnoty BTD, BTD anomálií a teplot HHO během vývoje bouří. Analýzou těchto charakteristik se podařilo ukázat velmi pravděpodobný vztah mezi kladnými hodnotami BTD a vodní...
|
|
|
Konvektivní bouře a vodní pára ve spodní stratosféře
Šťástka, Jindřich ; Setvák, Martin (vedoucí práce) ; Púčik, Tomáš (oponent) ; Zacharov, Petr (oponent)
Název práce: Konvektivní bouře a vodní pára ve spodní stratosféře Autor: Jindřich Šťástka Katedra: Katedra fyziky atmosféry Vedoucí disertační práce: RNDr. Martin Setvák, CSc., Český hydrometeorologický ústav Abstrakt: Tato práce se zabývá vlivem konvektivních bouří na množství vodní páry obsa- žené v oblasti horní troposféry a spodní stratosféry. V práci jsou popsány metody detekce vodní páry ve zmíněné oblasti atmosféry, pro kterou se často používá zkratka UTLS (z anglického Upper Troposphere Lower Stratosphere). Jedná se o metodu rozdílů jasových teplot BTD (z anglického Brightness Temperature Difference) a o metodu využívající měření z přístroje EOS MLS. Metoda BTD je založená na rozdílu jasových teplot v kanálu absorpce vodní parou a kanálu atmosférického okna. Kladné hodnoty tohoto rozdílu jsou detekovány nad HHO většiny konvektivních bouří. Jedním z možných vysvětlení kladných hodnot BTD je přítomnost teplejší vodní páry ve spodní stratosféře. V rámci práce byl také navržen algoritmus pro detekci anomálií v poli BTD. S využitím databáze 320 bouří z oblasti Evropy byly analyzovány charakteristiky odvozených parametrů popisujících hodnoty BTD, BTD anomálií a teplot HHO během vývoje bouří. Analýzou těchto charakteristik se podařilo ukázat velmi pravděpodobný vztah mezi kladnými hodnotami BTD a vodní...
|
|
|
Morfologie horní hranice oblačnosti konvektivních bouří z pohledu meteorologických družic
Radová, Michaela ; Setvák, Martin (vedoucí práce) ; Pešice, Petr (oponent) ; Sokol, Alois (oponent)
Název práce: Morfologie horní hranice oblačnosti konvektivních bouří z pohledu meteorologických družic Autor: Michaela Radová Katedra: Katedra fyziky atmosféry Vedoucí disertační práce: RNDr. Martin Setvák, CSc., Český hydrometeorologický ústav Abstrakt: Tato práce je zaměřena na studium vybraných jevů vyskytujících se na horní hranici oblačnosti (HHO) konvektivních bouří, konkrétně uzavřených teplých oblastí, studených prstenců, studených-U/V a přestřelujících vrcholů, a to zejména z pohledu družicových pozorování. V rámci práce byla vytvořena databáze subjektivně detekovaných studených prstenců a studených-U/V v oblasti Evropy, která zahrnuje 104 různých jevů. Je diskutován vztah jasové teploty HHO s její výškou určenou z radarových měření pro případ bouří s výrazným studeným prstencem. Výsledky podporují vysvětlení teplé oblasti přítomností centrálního vyvýšeného dómu zasahujícího do teplejší spodní stratosféry. Dále je studován případ bouře s transformací studeného prstence do studeného-U, kde se pravděpodobným vysvětlením teplé oblasti uvnitř studeného-U ukazuje být vyvýšená vlečka nad kovadlinou nacházející se v oblasti teplejší spodní stratosféry. Výsledky obou analýz tak potvrzují předpoklad, že přítomnost teplotní inverze nad tropopauzou je nutnou podmínkou pro vznik studených prstenců i...
|
|
|
Využití distančních měření při analýze stavu a vývoje srážek
Bližňák, Vojtěch ; Sokol, Zbyněk (vedoucí práce) ; Setvák, Martin (oponent) ; Pešice, Petr (oponent)
Disertační práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá plošným rozložením krátkodobých konvektivních srážek v závislosti na nadmořské výšce. Přitom jsou použity odhady srážek založené na kombinaci srážkoměrných a radarových dat. Statistické testy prokázaly, že plošné rozdělení hodinových konvektivních srážek je nezávislé na nadmořské výšce. Kromě dat obsahujících pouze srážkové události, byla také statisticky vyhodnocena veškerá naměřená data bez ohledu na skutečnost, zda srážka nastala či nikoliv. V tomto případě bylo zjištěno, že vztah hodinových úhrnů srážek a nadmořské výšky závisí na uvažované prahové hodnotě srážkových úhrnů. Pokud byla uvažována všechna data, tj. prahová hodnota byla položena nule, nárůst srážkových úhrnů dobře koreloval s rostoucí nadmořskou výškou. Se vzrůstajícím prahem se závislost postupně ztrácela. Plošné rozložení 6h úhrnů srážek prokázalo vyšší hodnoty v oblasti jižních Čech. Nejčastějšími synoptickými příčinami byly severozápadní cyklonální situace (NWC) a cyklóna nad střední Evropou (C). Druhá část práce je zaměřena na využití dat z meteorologické družice Meteosat Second Generation pro odhad konvektivních srážek. V práci byl použit Convective Rainfall Rate (CRR) algoritmus, který na základě naměřených družicových dat počítá intenzity srážek a odhady srážek....
|
|
|
Závislost detekce přestřelujících vrcholků konvektivních bouří na rozlišovací schopnosti družice a času snímání
Růžičková, Markéta ; Setvák, Martin (vedoucí práce) ; Pešice, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi družicové detekce tzv. přestřelujících vrcholů konvektivních bouří. Ty bývají charakteristické poměrně rychlým vývojem, velikostí v řádech několika kilometrů a jsou spojovány s nebezpečnými povětrnostními jevy. Na satelitních snímcích se mohou projevit výrazným teplotním minimem, záleží na času a periodicitě snímání určité družice a dalších jevech vyskytujících se na horní hranici oblačnosti bouře. V práci je zkoumána časová variabilita minimálních teplot horní hranice oblačnosti vybraných bouří a to na základě dat z družic Meteosat druhé generace (MSG). Hlavní těžiště však spočívá ve vyhodnocení vlivu geometrické rozlišovací schopnosti operativních meteorologických družic na minimální detekovanou jasovou teplotu, která souvisí s výškou horní hranice oblačnosti. Pro tento účel byla zvolena data pořízená přístroji SEVIRI, AVHRR a MODIS. Jde převážně o konvektivní bouře, které se vyskytly nad Evropou v roce 2008. Při srovnání dat z družice MSG a polárních družic je dále uvažován rozdíl časů snímání, který by měl být co nejmenší. Údaje o minimální teplotě horní hranice oblačnosti bouří se běžně používají pro potřeby meteorologického nowcastingu, tudíž je vhodné zhodnotit jejich reprezentativnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.