|
| |
|
|
ZPĚTNÁ VAZBA
Sušánková, Zuzana ; RUT, Přemysl (vedoucí práce) ; ČUNDERLE, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá zpětnou vazbou v semináři autorského čtení, kterou dávají studenti k autorským textům. Autorka se zabývá různými druhy zpětné vazby, strategií připomínkování a jak ovlivňuje zpětná vazba autora. Především reflektuje svoje zkušenosti, které nasbírala během šesti semestrů na semináři autorského čtení.
|
|
|
Fenomén ženského písničkářství
Trchová, Martina ; Křivánek, Vladimír (vedoucí práce) ; Rut, Přemysl (oponent)
Práce se snaží přiblížit tvorbu žen-písničkářek a její specifika. Vychází ze tří hloubkových sond do písňové produkce Dagmar Andrtové, Zuzany Navarové a Sester Steinových. Cílem je odhalit či popřít společné rysy jejich tvorby, ale především proniknout k nej vlastnější podstatě jejich písní. Jednotlivé studie mapují témata, motivy a jazykovou vrstvu jejich písňových textů, ale neopomíjí ani hudební a interpretační stránku, která je nedílnou součástí písňového umění. Úvodní kapitola je členěna do šesti podkapitol. První podkapitla se pokouší definovat útvar písně a začlenit písňový text do kontextu literatury. Druhá podkapitola jej vymezuje vůči příbuzným útvarům, jakými jsou báseň a zhudebněná báseň, následující čtyři podkapitoly se pak věnují fenoménu písničkáře, kořenům českého písničkářství a mapování tvorby žen-písničkářek. Další tři kapitoly jsou věnovány analýzám tvorby vybraných písničkářek. Závěr diplomové práce se snaží nalézt odpověď na základní otázku: Je možné nějak vymezit oblast ženského písničkářství? Odpověď vychází z jednotlivých provedených analýz, ale i obecnější genderové problematiky.
|
|
|
Vyprávění a vypravěčství jako projev soudobé živé slovesné tvorby
Piskačová, Michala ; RUT, Přemysl (vedoucí práce) ; PETŘÍČEK, Miroslav (oponent)
V práci nazvané VYPRÁVĚNÍ A VYPRAVĚČSTVÍ jako projev soudobé živé slovesné tvorbyse zabýváme především zachycením podoby novodobého vypravěče.Chceme definovat jeho roli a možnosti v současné společnostia kultuře. Hledáme kořeny, ze kterých soudobé vypravěčství vyrůstá, definujeme pilíře dovedností, jež novodobý vypravěč běžně ovládá.Vyhodnocujeme dnešní vypravěčství jako jev zakotvený v tradici orální kultury, který klene kompaktní oblouk až k projevům moderní živé slovesné tvorbyV oblouk až k projevům moderní živé slovesné tvorbyjiž určuje tzv. sekundární oralita, a také zde nachází své patřičné místo.V kapitole I představujeme základní vlastnosti a principy primární orality a uvádíme je do kontextu se současným vypravěčstvím.Novodobé vypravěčství označujeme za autorský tvůrčí akt na pomezí živé slovesné tvorby a tvorby dramatické, který vytyčují stěžejní dovednosti, jimiž jsou vědomá práce s řečí, hlasem, tělem, představou, a jež zastřešuje psychosomatická kondice k veřejnému vystupování.
|
|
|
Hlas jako výzva k tvorbě
Drábková, Anna ; JANDA ROGLOVÁ, Tereza (vedoucí práce) ; RUT, Přemysl (oponent)
Diplomová práce objasňuje základní pojmy z oblasti hlasu a hlasových poruch, zabývá se tvorbou hlasu, funkcí hlasotvorných orgánů a řeší, jaký vliv mají možnosti hlasu a jeho proměnlivost na tvorbu. Autorka se v této diplomové práci snaží odpovědět na otázku, proč je proměnlivost vlastností a možností hlasu pro její tvorbu tak určující.
Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola vysvětluje základní poznatky o hlase, o hlasotvorných orgánech, které jsou potřebné k hlasovým projevům, o základních vlastnostech lidského hlasu a o jeho vývoji.
Ve druhé kapitole je nastíněna problematika hlasových poruch. Podrobně jsou popisovány především hlasové poruchy, jimiž trpí autorka diplomové práce. Tyto hlasové poruchy totiž úzce souvisí s tvorbou, která je analyzována ve třetí kapitole.
Třetí kapitola se zabývá způsobem a mírou ovlivnění tvorby hlasem. Stěžejním tématem je zde proměnlivost hlasu, která dává člověku možnost nahlížet na sebe různými způsoby. Dále jsou rozebírány možnosti hlasu, jejich využití a vliv na tvorbu.
|
|
|
Mé cesty k autorskému herectví
Chrostková, Barbora ; HANČIL, Jan (vedoucí práce) ; RUT, Přemysl (oponent)
Tato práce se věnuje cestám autorky k autorskému herectví v souvislosti se studiem na Katedře autorské tvorby a pedagogiky. První část se zabývá pojmy autorského divadla a autorského herectví v českém i světovém kontextu divadelní tvorby. Druhá část je věnována reflexi a rozboru zkušeností autorky s autorským herectvím. V rámci ní nás v jednotlivých kapitolách autorka seznamuje, jak se utvářely její přístup k autorskému herectví a vývoj její jevištní osobnosti prostřednictvím studia, tvorby autorských prezentací i zkušeností s dalšími divadelními přístupy. Vyústěním této práce je formulace východisek autorského herectví autorky, která vycházejí z pojetí autorského herectví jako otevřené hry, tvořivého jednání a osobnostního rozvoje.
|
|
| |
|
|
Být tělem - žít v duchu.
Machková, Markéta ; RUT, Přemysl (vedoucí práce) ; PILÁTOVÁ, Jana (oponent)
Práce pojednává o studiu psychosomatických disciplín a zejména dialogického
jednání Ivana Vyskočila. Ve světle teoretického principu dialogičnosti v práci Martina
Bubera a z vlastních reflexí praktického studia se autorka snaží postihnout duchovní
přesahy, jaké mohou takové disciplíny skýtat. Esejistickou formou se rovněž rozhlíží
po vlastní duchovní cestě a ptá se, do jaké míry vychází duchovní zkušenost
z vědomí vlastního těla.
|
|
|
Honzíkova cesta aneb postřehy hereckého učně
Večeřa, Jan ; HANČIL, Jan (vedoucí práce) ; RUT, Přemysl (oponent)
V této práci se zabývám herectvím v kontextu toho, co jsem se naučil během studia na Divadelní Akademii Můzických Úmění v Praze (Katedra Autorské tvorby a pedagogiky), ale i v kontextu toho, co jsem naučil ve svém životě. Práce je tudíž v mnoha ohledech spíše osobní výpovědí na téma herectví, než vědeckým pojednáním.
V každé z kapitol otevírám nové téma, které se snažím rozebrat a nahlédnout z hlediska adepta herectví. Témata, kterých se napříč prací dotýkám jsou: osobnost herce, autenticita, bezprostřednost, herecké sebevědomí?
Své poznatky stran těchto témat popisuji vlastními slovy a poté se je snažím dávat do kontextu s již exitujícími teoriemi. Jako hlavní téma práce vnímám propojenost lidské a herecké existence. Vztah herce k životu, jak ke svému, tak k životům těch ostatních.
Hledám vztahy mezi životem a herectvím a snažím se obojí vzájemně dávat do souvislostí. Odvolávám se na své (ale nejen své) zážitky z dětství, dospělosti, studia?V několika intermezzech reflektuji svoje herecké zkušenosti ve vztahu ke konkrétním představením či rolím.
|
|
|
Dialog autor-hudba k procesu vzniku koncepčního hudebního p očinu
Urbánek, Stanislav ; RUT, Přemysl (vedoucí práce) ; ČUNDERLE, Michal (oponent)
Ve své práci se autor zabývá vybranými aspekty procesu vzniku koncepčního hudebního počinu - konkrétně především písničky (jako ucelené formy), reflektuje princip dialogičnosti v hudbě a snaží se postihnout vnímání vznikajícího hudebního tvaru z pohledu jeho autora, tj. komunikaci autorského já s vlastní hudební představou. V neposlední řadě pak rovněž usiluje o autentickou reflexi procesu vzniku vlastních hudebních pokusů.
Každá z pěti kapitol práce se věnuje jinému okruhu témat, okruhu, jenž s procesem vlastní hudební tvorby (tj. procesem vytváření hudby a především pak procesem "dělání" písniček) úzce souvisí.
První z nich je věnována formování hodnot a vymezování vztahu autor - hudba, přičemž akcent je kladen především na otázku vkusu, potřebnosti a tvůrčího směřování. Otázkou, co vše lze vlastně za písničku považovat, jak ji lze vymezit a kterak lze na její ploše pracovat s časem a prostorem, se zabývá kapitola druhá. Kapitola třetí pojímá vztah autora a jeho hudby jako dialog a tuto "komunikaci" se snaží postihnout, rovněž se věnuje chápání přítomného v hudbě a nezbytnosti prvku okamžitého v průběhu jejího vytváření. Čtvrtá kapitola se zabývá vybranými aspekty posloupnosti zrodu písně od prvotní myšlenky k finálnímu tvaru. V poslední, páté, kapitole se autor věnuje hledání vlastního tvořivého, tvůrčího výrazu, obzvláště pak vztahu originality a autenticity.
|
host ::
RSS.