Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Existuje spojení mezi specifickým židovským lidským kapitálem a sekulárními úspěchy Židů ve Spojených Státech?
Ritterová, Zuzana ; Minárik, Pavol (vedoucí práce) ; Hladík, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce poukazuje na skutečnost, že vyšší příjmy amerických Židů jsou odvozeny od určitých specifických faktorů. Otázka zní, zda existuje nějaký specifický druh lidského kapitálu, který příjmy Židů ovlivňuje, a pokud ano, jak se liší od běžného lidského kapitálu všech ostatních. Pro nalezení odpovědi na tuto otázku, budu v práci analyzovat jak příjmy Amerických Židovských mužů a žen, tak příjmy běžných Američanů bez závislosti na náboženství. Kromě dokazování důležitosti a vlivu vzdělání, jsou v textu zmíněny také vlivy dalších faktorů, které mohou příjmy zvyšovat nebo naopak snižovat. Tato práce obohacuje téma analýzou kvalitativních údajů, čímž vyplňuje některé mezery v již existujícím výzkumu.
Bankovní ústav ministerstva financí v letech 1919-1926. Příspěvek k dějinám měnové politiky tzv. První republiky
Ritterová, Zuzana ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato práce je věnována tématu Bankovního úřadu při Ministerstvu financí. Zabývá se vznikem a funkcí Bankovního úřadu a snaží se odpovědět na otázku, proč byla v Československu založena cedulová banka až v roce 1926. Na základě studia nevydaných pramenů a nejnovější odborné literatury jsem dospěla k závěru, že existují tři možná vysvětlení. Faktor, který ovlivnil dobu odkladu aktivace centrální banky nejvíce, byl požadavek stability měny. Nejzásadnějším objevem je ovšem to, že dobu působení Bankovního úřadu do jisté míry prodlužovala také politika ministrů financí. Ti se snažili zvýšit hodnotu měny dříve, než bude stabilizována a její správa bude předána bance.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.