|
| |
|
|
Občanství EU: vývoj, využití a perspektivy po Brexitu
Rampas, Jan ; Kunertová, Tereza (oponent)
v českém jazyce: Práce se zabývá institutem občanství Evropské unie. Sleduje nejprve jeho počátky, institucionální zakotvení a vymezení jeho obsahu, aby se následně zaměřila nejprve na soudobé problémy, se kterými se institut potýká při své aplikaci, a poté na využití občanství Unie jako jednoho z možných řešení problematického právního postavení občanů Unie a občanů Spojeného království po uskutečnění Brexitu. Autor předkládá návrhy na řešení postavení nejrůznějších skupin osob, jejichž postavení se po Brexitu výrazně změní, a to především v souvislosti s jejich místem pobytu, státní příslušnosti a skutečnosti, zda budou po Brexitu stále státními příslušníky členského státu Evropské unie nebo již nikoliv. Autor uvádí možná řešení problémů, které takovýto stav nejistoty přináší a s odkazy na judikaturu, aktuální odbornou literaturu a průběh brexitových vyjednávání předkládá návrhy nového vymezení občanství Unie a možnosti jeho využití na ochranu práv britských státních příslušníků na území členských států EU po Brexitu, ale naopak také pro unijní občany žijící, pracující nebo studující po Brexitu na území Británie. Pozornost je také věnována specifickému prostoru Severního Irska - problematickému prostoru, na němž hrozí v souvislosti s Brexitem vznik široké škály variant občanství s rozdílnými...
|
|
|
Občanství EU: vývoj, využití a perspektivy po Brexitu
Rampas, Jan ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Exner, Jan (oponent)
v českém jazyce: Práce se zabývá institutem občanství Evropské unie. Sleduje nejprve jeho počátky, institucionální zakotvení a vymezení jeho obsahu, aby se následně zaměřila nejprve na soudobé problémy, se kterými se institut potýká při své aplikaci, a poté na využití občanství Unie jako jednoho z možných řešení problematického právního postavení občanů Unie a občanů Spojeného království po uskutečnění Brexitu. Autor předkládá návrhy na řešení postavení nejrůznějších skupin osob, jejichž postavení se po Brexitu výrazně změní, a to především v souvislosti s jejich místem pobytu, státní příslušnosti a skutečnosti, zda budou po Brexitu stále státními příslušníky členského státu Evropské unie nebo již nikoliv. Autor uvádí možná řešení problémů, které takovýto stav nejistoty přináší a s odkazy na judikaturu, aktuální odbornou literaturu a průběh brexitových vyjednávání předkládá návrhy nového vymezení občanství Unie a možnosti jeho využití na ochranu práv britských státních příslušníků na území členských států EU po Brexitu, ale naopak také pro unijní občany žijící, pracující nebo studující po Brexitu na území Británie. Pozornost je také věnována specifickému prostoru Severního Irska - problematickému prostoru, na němž hrozí v souvislosti s Brexitem vznik široké škály variant občanství s rozdílnými...
|
|
|
Hanoversko mezi Británii a Pruskem
Rampas, Jan ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
v českém jazyce: Předkládaná práce se zabývá politickým a hospodářským vývojem Hannoverska jako příkladu středně velkého státu v Německém spolku. Vedle jeho vztahu s Velkou Británií, s níž bylo Hannoversko v letech 1714-1837 spojeno personální unií, je rozebíráno i nové vymezení vztahů mezi těmito státy platné před rokem 1866 a anexí Hannoverska Pruskem a také dopady významných událostí tehdejší Evropy na fungování welfské domény. Blíže rozebírány jsou osobnosti britské královny Viktorie a hannoverského krále a vévody z Cumberlandu Ernesta Augusta, kteří byli klíčovými aktéry při konci personální unie v roce 1837 a při řešení citlivých politických otázek, které následovaly. Vedle akcentu na dějiny politické se práce zaobírá rovněž dějinami hospodářskými a to předně v souvislosti se vztahem Hannoverska k Německému celnímu spolku (Zollvereinu). Tato instituce, zaštítěná Pruskem, představovala pro Hannoversko v určitých etapách jeho vývoje jako samostatného království nejdříve konkurenci a následně cestu ke krátkodobému řešení vnitřních problémů. Především se ale jednalo o jednu z mnoha situací, kdy se hannoverské zájmy střetávaly se zájmy jeho většího souseda, Pruska. O takovou situaci se jednalo také v letech 1848-1850, kdy se rozhodovalo o dalším směřování tehdejšího Německa a v letech 1863-1866, v...
|
|
|
Velká Británie a Hannoversko za vlády Jiřího III.
Rampas, Jan ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
v českém jazyce: Práce sleduje vývoj tzv. hannoverského faktoru v britské politice 18. a počátku 19. století se zvláštním zřetelem ke specifickému zájmu Jiřího III. k tomuto teritoriu. Z pohledu Velké Británie a Hannoverska je nahlíženo na klíčové události, které ovlivňovaly fungování personální unie mezi těmito státy, stejně jako je rozebírána role, kterou hrála úloha britského monarchy Jiřího III., jenž byl zároveň i kurfiřtem Svaté říše římské. Pomocí vydaných pramenů a literatury se práce snaží ukázat změnu přístupu Jiřího III. k Hannoversku v rozmezí let 1760-1807, stejně jako dokázat vliv zabezpečení Hannoverska před Francií a Pruskem při utváření britské politiky sledovaného období. Na událostech období Sedmileté války (v Evropě v letech 1756 až 1763), zformování Fürstenbundu (Ligy princů) v roce 1785, počátku revolučních bouří ve Francii a následném postupu francouzských armád na území Říše práce ukazuje měnící se vztah Jiřího III. k jeho severoněmeckému kurfiřství. Právě Hannoversko totiž mnohdy sloužilo jako lákavý cíl pro nepřátele Británie a bylo tak v permanentním ohrožení, na což musel jeho kurfiřt reagovat. Je sice pravdou, že britský král a hannoverský kurfiřt zemi svých předků nikdy nenavštívil, ale přesto hrála v jeho politických rozhodováních velkou roli a skrze rozhodnutí...
|
|
| |
host ::
RSS.