|
|
Alchymický mecenát cisaře Rudolfa II. Michael Maier (1569-1622) a Anselmus Boëthius de Boodt (1550 - 1632)
Purš, Ivo ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Mádl, Martin (oponent) ; Karpenko, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá alchymickým mecenátem císaře Rudolfa II. (1552-1612) a dvěma významnými postavami lékařů a zájemců o alchymii, které po určitý čas působily u jeho dvora. Tomu odpovídá struktura práce, rozdělené do tří částí. První je věnována samotnému císaři a podpoře alchymie u jeho dvora. Jsou v ní analyzovány zdroje císařova zájmu o tuto oblast výzkumu, historický a filosofický kontext, v němž se tento výzkum odehrával, zájmy nejbližších císařových dvořanů a spolupracovníků o alchymii, možnosti praktické realizace laboratorních prací na Pražském hradě a otázka jejich konkrétní povahy a očekávaných výsledků. V neposlední řadě je pozornost věnována i otázce císařova osobního podílu na těchto pracích. Druhá kapitola je věnována Michaelu Maierovi (1569-1622), lékaři a alchymistovi, který přišel do Prahy v polovině roku 1608 s cílem požádat císaře o podporu ve svém bádání. Maier získal doktorát lékařství v Basileji a jeho zájem o alchymii byl takřka výlučně zaměřen na její medicínské aspekty. Císaři chtěl nabídnout "univerzální lék", který vyrobil, a posléze také dvě knihy, které si nechal v Praze roku 1609 vytisknout. Po zhruba roce čekání a usilování o audienci se jeho přání splnilo, byl císařem přijat ke dvoru a dědičně nobilitován s titulem comes palatinus. Finanční podpory se mu však zjevně...
|
|
|
Laberinto
Skopalová, Eva ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Purš, Ivo (oponent)
Laberinto je společenská hra ve formě knihy, jejíž pravidla (matematický systém) vymyslel Andrea Ghisi a její první verze byla vytištěna v roce 1607. Druhá verze hry byla vydána v roce 1616 a obsahovala všechny výjevy tarotových karet, řečených Mantegnových a navíc novou dekádu výjevů navazující na systém Mantegnova tarotu. Další dvě verze hry Laberinto (tiskem 1607 a 1610) neobsahují žádný z výjevů Mantegnova tarotu. Pravidla hry jsou založena na principu matematických kombinací, cílem hry je projít labyrintem a přijít na výjev, na který si spoluhráč zprvu myslel. Ve své práci se zaměřuji především na verzi z roku 1616, mým cílem je popsat opakování původního konceptu tarotů o století a půl později s ohledem na to, jak bylo s Mantegnovým tarotem nakládáno a také, jakým způsobem se jejich původní kosmologický rozměr změnil na profánní společně s tím, jak byla přidána nová dekáda.
|
|
|
Ikonografie tarotových karet, řečených Mantegnových
Skopalová, Eva ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Purš, Ivo (oponent)
Ikonografie tarotových karet, řečených Mantegnových Bakalářská práce Eva Skopalová Abstrakt (česky) Práce pojednává o smyslu souboru rytin tarotových karet, řečených Mantegnových. Jednotlivé listy souboru se druží po dekádách do skupin pod písmeny E, D, C, B, A a jejich celkový počet je padesát. Jednotlivé úrovně odpovídají stupňům universa, jak jej chápal renesanční člověk v poslední třetině 15. století v severní Itálii. Práce se zabývá významem jednotlivých úrovní a smyslu celku jako takového. Systém rytin spojuji s myšlením Raymonda Lulla, který byl významným článkem v myšlení Mikuláše Kusánského, jenž je považován za hlavního tvůrce celé myšlenky souboru. Následně je rozpracován odkaz souboru, tzv. druhý život karet, a to jednak myšlenkový odkaz v rámci filozofie Marsilia Ficina, ale také jako idea edukativních her 18. a 19. století.
|
|
|
Alchymický mecenát cisaře Rudolfa II. Michael Maier (1569-1622) a Anselmus Boëthius de Boodt (1550 - 1632)
Purš, Ivo ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Mádl, Martin (oponent) ; Karpenko, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá alchymickým mecenátem císaře Rudolfa II. (1552-1612) a dvěma významnými postavami lékařů a zájemců o alchymii, které po určitý čas působily u jeho dvora. Tomu odpovídá struktura práce, rozdělené do tří částí. První je věnována samotnému císaři a podpoře alchymie u jeho dvora. Jsou v ní analyzovány zdroje císařova zájmu o tuto oblast výzkumu, historický a filosofický kontext, v němž se tento výzkum odehrával, zájmy nejbližších císařových dvořanů a spolupracovníků o alchymii, možnosti praktické realizace laboratorních prací na Pražském hradě a otázka jejich konkrétní povahy a očekávaných výsledků. V neposlední řadě je pozornost věnována i otázce císařova osobního podílu na těchto pracích. Druhá kapitola je věnována Michaelu Maierovi (1569-1622), lékaři a alchymistovi, který přišel do Prahy v polovině roku 1608 s cílem požádat císaře o podporu ve svém bádání. Maier získal doktorát lékařství v Basileji a jeho zájem o alchymii byl takřka výlučně zaměřen na její medicínské aspekty. Císaři chtěl nabídnout "univerzální lék", který vyrobil, a posléze také dvě knihy, které si nechal v Praze roku 1609 vytisknout. Po zhruba roce čekání a usilování o audienci se jeho přání splnilo, byl císařem přijat ke dvoru a dědičně nobilitován s titulem comes palatinus. Finanční podpory se mu však zjevně...
|
|
| |
host ::
RSS.