|
|
Postavení a činnost zástupců zaměstnanců v pracovněprávních vztazích
Průšová, Aneta ; Morávek, Jakub (oponent)
Disertační práce: Postavení a činnost zástupců zaměstnanců v pracovněprávních vztazích Autor: Mgr. Aneta Průšová Předmětem této disertační práce je analýza postavení a činnosti jednotlivých zástupců zaměstnanců v rámci pracovněprávních vztahů dle českého právního řádu. První z cílů této disertační práce se zaměřuje na nalezení a identifikování shodných a rozdílných aspektů mezi zástupci zaměstnanců s ohledem na jejich právní postavení, které mají dle českých pracovněprávních předpisů. Druhým cílem disertační práce je poté zkoumání vzájemného působení zástupců zaměstnanců u jednoho zaměstnavatele včetně rozsahu úkolů, které mohou zástupci zaměstnanců vykonávat při prosazování a ochraně hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců. Výsledky získané tímto výzkumem jsou použity k ověření základní hypotézy této disertační práce, a to že odborové organizace zaujímají privilegované postavení mezi zástupci zaměstnanců. Disertační práce rovněž popisuje příčiny a důsledky tohoto postavení odborových organizací a srovnává postavení odborových organizací s postavením ostatních zástupců zaměstnanců. Z hlediska struktury je disertační práce členěna do šesti kapitol. První kapitola vymezuje pojem "zástupci zaměstnanců" a význam, jaký je mu dáván českými právními předpisy a jaký je používán pro účely této...
|
|
|
Postavení a činnost zástupců zaměstnanců v pracovněprávních vztazích
Průšová, Aneta ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent) ; Matejka, Ján (oponent)
Disertační práce: Postavení a činnost zástupců zaměstnanců v pracovněprávních vztazích Autor: Mgr. Aneta Průšová Předmětem této disertační práce je analýza postavení a činnosti jednotlivých zástupců zaměstnanců v rámci pracovněprávních vztahů dle českého právního řádu. První z cílů této disertační práce se zaměřuje na nalezení a identifikování shodných a rozdílných aspektů mezi zástupci zaměstnanců s ohledem na jejich právní postavení, které mají dle českých pracovněprávních předpisů. Druhým cílem disertační práce je poté zkoumání vzájemného působení zástupců zaměstnanců u jednoho zaměstnavatele včetně rozsahu úkolů, které mohou zástupci zaměstnanců vykonávat při prosazování a ochraně hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců. Výsledky získané tímto výzkumem jsou použity k ověření základní hypotézy této disertační práce, a to že odborové organizace zaujímají privilegované postavení mezi zástupci zaměstnanců. Disertační práce rovněž popisuje příčiny a důsledky tohoto postavení odborových organizací a srovnává postavení odborových organizací s postavením ostatních zástupců zaměstnanců. Z hlediska struktury je disertační práce členěna do šesti kapitol. První kapitola vymezuje pojem "zástupci zaměstnanců" a význam, jaký je mu dáván českými právními předpisy a jaký je používán pro účely této...
|
|
|
Kamerový systém na pracovišti a jeho zásah do osobních práv zaměstnanců
Průšová, Aneta ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tématem diplomové práce je právní úprava kamerového systému na pracovišti a popis jeho zásahů do osobních práv zaměstnanců. Hlavní důraz je kladen na podmínky, které musí zaměstnavatel splnit, aby byl kamerový monitoring na pracovišti zaveden v souladu s právním řádem České republiky. Mimoto se diplomová práce věnuje i problematice skrytého sledování a možnostem obrany zaměstnanců v případě neoprávněného monitorování. Tato práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole je nastíněn technologický vývoj videokamery a jejích komponentů a současně i její postupné uplatňování jako sledovacího zařízení ve veřejném prostoru a následně i v soukromém životě jednotlivců. Daná kapitola se věnuje i dnešnímu stavu a počtu kamerových zařízení ve společnosti, a to nejen v rámci České republiky, ale i ve světě. V důsledku rostoucího počtu videokamer se tato zařízení začala stávat předmětem soudních sporů, zejména sporů sousedských, a proto jsou součástí této kapitoly i vybraná rozhodnutí Nejvyššího soudu demonstrující postoj a nazírání judikatury na kamerové sledování. Těžiště této diplomové práce spočívá v kapitole druhé, jež se podrobně zabývá jednotlivými podmínkami zavedení kamerového monitoringu na pracovišti a jejich výkladem. První podkapitola vymezuje základní definice potřebné ke zkoumání předmětné...
|
|
|
Kamerový systém na pracovišti a jeho zásah do osobních práv zaměstnanců
Průšová, Aneta ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tématem diplomové práce je právní úprava kamerového systému na pracovišti a popis jeho zásahů do osobních práv zaměstnanců. Hlavní důraz je kladen na podmínky, které musí zaměstnavatel splnit, aby byl kamerový monitoring na pracovišti zaveden v souladu s právním řádem České republiky. Mimoto se diplomová práce věnuje i problematice skrytého sledování a možnostem obrany zaměstnanců v případě neoprávněného monitorování. Tato práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole je nastíněn technologický vývoj videokamery a jejích komponentů a současně i její postupné uplatňování jako sledovacího zařízení ve veřejném prostoru a následně i v soukromém životě jednotlivců. Daná kapitola se věnuje i dnešnímu stavu a počtu kamerových zařízení ve společnosti, a to nejen v rámci České republiky, ale i ve světě. V důsledku rostoucího počtu videokamer se tato zařízení začala stávat předmětem soudních sporů, zejména sporů sousedských, a proto jsou součástí této kapitoly i vybraná rozhodnutí Nejvyššího soudu demonstrující postoj a nazírání judikatury na kamerové sledování. Těžiště této diplomové práce spočívá v kapitole druhé, jež se podrobně zabývá jednotlivými podmínkami zavedení kamerového monitoringu na pracovišti a jejich výkladem. První podkapitola vymezuje základní definice potřebné ke zkoumání předmětné...
|
|
|
Svéprávnost klientů pohledem sociálních pracovníků
PRŮŠOVÁ, Aneta
Hlavní cíl této práce představovalo zjistit, jak vnímají sociální pracovníci významnou legislativní změnu, která se týká svéprávnosti klientů. Dílčím cílem bylo pak stanovit, jakou roli v procesu "svéprávnosti klientů" mají sociální pracovníci a jak s těmito klienty resp. jejich opatrovníky spolupracují. Výzkum byl založen na uskutečnění rozhovorů se sociálními pracovníky v rámci Jihočeského kraje, kteří pracují s klienty s omezenou svéprávností. Rozhovory byly následně přepsány a zakódovány. Podle jednotlivých kódů byly vytvořeny kategorie, které pak byly znázorněny pro lepší přehled graficky pomocí diagramů. Názor sociálních pracovníků na legislativní změnu byl pozitivní, avšak tato změna ještě stále není úplně promítnuta do praxe. Stále převládá rozhodování o lidech bez nich. Podpůrná opatření, která měla nahradit omezení ve svéprávnosti, se v praxi takřka nevyskytují. Je těžké hledat řešení této situace, protože i vytvoření nové legislativy trvalo mnoho let, lze tedy předpokládat, že změna v praxi bude patrná také až za několik let. Role sociálního pracovníka není podle výzkumu moc významná. Co se týče průběhu řízení, do něj sociální pracovník příliš nezasahuje, působí spíše jako podpora klienta nebo rádce opatrovníka. Při práci s klienty s omezenou svéprávností je důležitý individuální přístup ke každému jedinci a také spolupráce s rodinou, ve většině případů totiž zastává rodinný příslušník roli opatrovníka. Dobrá spolupráce sociálního pracovníka a opatrovníka souvisí s blahem klienta. Nejdůležitější a stále opomíjenou skutečností zůstává to, že společnost musí přijmout jedince s disabilitou i s jejich právy na svobodu, samostatné rozhodování, a nakonec i spokojený život.
|
|
|
Možnosti využití muzikoterapie a její vliv na well-being a rozvoj kompetencí u handicapovaných dětí
PRŮŠOVÁ, Aneta
Má práce na téma Možnosti využití muzikoterapie a její vliv na well-being a rozvoj kompetencí u handicapovaných dětí je rozdělena na dvě části teoretickou a výzkumnou. Jako cíl mé práce jsem si stanovila zmapovat možné účinky muzikoterapie u handicapovaných dětí. Vybrala jsem si netradiční formu muzikoterapie u dětí s postižením, aby byl můj výzkum odlišný. V teoretické části jsem vymezila pojem muzikoterapie, popsala její historii a její jednotlivé metody a techniky. Dále jsem definovala pojem dítě se zdravotním postižením a další pojmy, které se k němu vážou. Popsala jsem i nejčastější diagnózy dětí s postižením. Následuje několik příkladů rodičů s dítětem s postižením a to, jak se vyrovnali s jeho diagnózou. Ve výzkumné části hledám odpověď na dvě výzkumné otázky: 1. Lze u handicapovaných dětí pravidelně docházejících na muzikoterapii pozorovat nějaké změny? 2. Pokud ano, jaké změny to jsou? Zvolila jsem kvalitativní výzkumnou strategii. V další kapitole popisuji metody získávání dat, kterými byly pozorování a semistrukturovaný rozhovor. V rámci mého výzkumu jsem docházela jeden rok minimálně jednou měsíčně do Centra Arpida v Českých Budějovicích na kroužek Zpěváčci. Děti, které navštěvují tento kroužek (je jich 13), se učí jednotlivé písně a poté je prezentují na různých vystoupeních během celého roku. Výsledky mého výzkumu jsem popsala na několika úrovních. První úrovní je popis pozorovaných změn u jednotlivých dětí, druhou popis činnosti kroužku během jednoho roku, a třetí hledání obecnější odpovědi na výzkumné otázky. Pokud se týká socializace jedince ve skupině vrstevníků, děti spolu na kroužku komunikují, vtipkují spolu i s paní učitelkou. Sdílejí spolu i události svého života, které jsou pro ně důležité. Záleží jim na úspěšném výkonu. Některé děti mají mezi sebou opravdu přátelský vztah. Druhým výsledkem je socializace jedince ve společnosti. Děti se nebojí na vystoupeních vystoupit z řady ostatních. Ztrácí se i ostych před cizími lidmi, nebojí se někoho zeptat nebo požádat o pomoc. Aby výsledky mého výzkumu byly patřičně validní, konzultovala jsem je s muzikoterapeutkou, která vede kroužek Zpěváčci.
|
host ::
RSS.