|
|
Význam mitochondriální DNA u kolorektálního karcinomu
Danešová, Natálie ; Vodenková, Soňa (vedoucí práce) ; Polívková, Zdeňka (oponent)
Kolorektální karcinom představuje celosvětově třetí nejčastěji diagnostikované nádorové onemocnění a představuje druhou nejčastější příčinu úmrtí na nádorové onemocnění. Jedná se o heterogenní a multifaktoriální onemocnění, jehož vývoj trvá až 15 let. Mimo genetických rizikových faktorů se na rozvoji onemocnění podílí také vnější, ovlivnitelné faktory. Pacienti jsou často diagnostikováni až v pozdních stádiích onemocnění, čímž značně klesá šance na jejich úspěšnou léčbu. Je proto nutné identifikovat vhodné skríningové, diagnostické, prognostické a prediktivní biomarkery tohoto onemocnění. Mitochondrie jsou organely vyskytující se u téměř všech eukaryotických buněk a jejich dysfunkce se často podílí na vzniku nádorových onemocnění. Vzhledem k tomu, že mitochondrie mají vlastní DNA, mohla by tato DNA a její změny sloužit jako potenciální biomarker pro bližší pochopení patogeneze a progrese kolorektálního karcinomu. Hlavním cílem bakalářské práce bylo shrnutí dosavadních studií zaměřených na změny mitochondriální DNA u pacientů s kolorektálním karcinomem a jejich možného využití v klinické praxi. Klíčová slova: Kolorektální karcinom; biomarkery; mitochondrie; mtDNA
|
|
|
Oprava oxidativního poškození DNA u vybraných buněčných linií lidského a křeččího původu
Strejčková, Lada ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce) ; Polívková, Zdeňka (oponent)
1. SOUHRN Jedním z mechanismů oprav DNA poškozené vlivem vnějších činitelů je nukleoti- dová excizní reparace (NER). Ta hraje roli především při odstraňování následků způsobených UV zářením. Poškozené báze se ve formě pyrimidinových dimerů enzymaticky vyštěpují z DNA jako součást oligonukleotidů. Působení UV světla na DNA se však projevuje též nepřímo, a to oxidací bází. V našem experimentu jsme se snažili zjistit, zda buňky deficientní v nukleotidové excizní reparaci jsou schopny opravovat poškození indukované pouze oxidativním činitelem. Stanovovali jsme velikost poškození DNA v buňkách in vitro a schopnost jejich re- parace po ovlivnění roztokem peroxidu vodíku o různé koncentraci. K experimentům jsme použili buněčné linie křečíka čínského, a to rodičovské buňky AA8 a od nich odvozené buňky UV-20, které jsou defektní v genu ERCC1. Tento gen se podílí na tvorbě nukleáz účastnících se nukleotidové excizní reparace. Ke stanovení jsme použili metodu alkalického kometového testu, jejíž základem je alkalická gelová elektroforéza. Princip této metody spočívá v detekci zlomů, které vznikají v poškozených alkalilabilních místech. Hodnotili jsme počet jednořetězcových zlomů DNA. Detekovali jsme buď zlomy indukované samotným peroxidem vodíku (SSB), nebo zlomy vzniklé po působení enzymu, který v DNA specificky...
|
|
|
Získané chromozomální aberace v lymfocytech periferní krve u pacientů s nově diagnostikovaným nádorovým onemocněním a u kontrolních zdravých osob.
Vodenková, Soňa ; Polívková, Zdeňka (vedoucí práce) ; Langová, Martina (oponent)
Většina lidských nádorů vzniká v důsledku neschopnosti buněk udržet stabilitu genomu. Cytogenetické změny (především chromozomální aberace) v periferních lymfocytech krve, které odráží nejen expozici jedince genotoxickým faktorům, ale také individuální senzitivitu jedince ke genotoxickému působení, jsou považovány za biomarker časného genotoxického efektu, přičemž nádor je pozdním důsledkem genotoxického působení. Souhrnné epidemiologické prospektivní studie posledních deseti let prokázaly, že zvýšená hladina chromozomálních aberací v periferních lymfocytech krve je prediktivním faktorem rizika vzniku nádorového onemocnění. Tato diplomová práce je zaměřena na detekci jednotlivých typů chromozomálního poškození u pacientů s vybranými typy nově diagnostikovaných nádorových onemocnění v porovnání se zdravými kontrolními osobami. Cytogeneticky jsme analyzovali 100 pacientů s kolorektálním karcinomem a 298 kontrolních zdravých osob a 123 pacientek s karcinomem prsu a 123 kontrol - zdravých žen. Porovnávali jsme procento aberantních buněk, procento všech aberací, procenta chromatidových a chromozomových aberací nalezených u pacientů s oběma typy nádorů a u kontrol, abychom ověřili prediktivní hodnotu chromozomálních aberací jako biomarkeru rizika vzniku nádorových onemocnění. U pacientů s kolorektálním...
|
|
|
Vliv epigallokatechin gallátu, kyseliny elagové a kurkuminu na cytotoxický účinek mutagenů
Tlučhořová, Drahomíra ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce) ; Polívková, Zdeňka (oponent)
Přírodní fenolické látky, epigallokatechin gallát (EGCG), kyselina elagová a kurkumin již v mnohých studiích in vivo a in vitro prokázaly své antioxidační, antimutagenní a antikancerogenní vlastnosti. Pomocí alkalické verze kometového testu jsme zjišťovali, dokáží-li tyto látky ovlivnit poškození DNA buněk AA8 a HepG2 způsobené 2-amino-3-methylimidazo [4,5-f] chinolinem (IQ), N-nitroso-N-methylmočovinou (MNU) a UVC zářením. Výsledky měly doložit, zda je kometový test vhodnou metodou k testování antimutagenů. Dále nás zajímalo, jestli látky, které dokáží zmírnit účinky mutagenů, budou mít stejný efekt i na jejich cytotoxicitu. Jako referenční mutgeny jsme kromě MNU a UVC záření zvolili i peroxid vodíku. Kurkumin sice během kometového testu nedokázal dostatečně ochránit DNA před poškozením vyvolaným MNU. Kyselina elagová však účinně snižovala mutagenitu MNU. EGCG snižoval poškození DNA indukované IQ a UVC zářením. U buněk ovlivněných MNU měl EGCG vliv nejen na indukci, ale i na opravu poškození DNA. K testování cytotoxicity jsme si vybrali již jen EGCG, protože prokazoval největší antimutagenní účinky. U buněk ošetřených peroxidem vodíku EGCG zvyšoval počet vytvořených kolonií, pravděpodobně díky svým antioxidačním vlastnostem. Inkubace s EGCG však již nedokázala snížit cytotoxicitu MNU a UVC a počet...
|
|
|
Vývoj a současný stav prenatální diagnostiky nejčastějších aneuploidií
Vintrová, Iva ; Langová, Martina (vedoucí práce) ; Polívková, Zdeňka (oponent)
Prenatální diagnostika se z velké části zabývá odhalováním aneuploidií, protože jsou nejčastější příčinou mentálního a fyzického postižení v dětském věku a perinatálního úmrtí. Fetální buňky jsou v současnosti získávány téměř výhradně invazivními metodami prenatální diagnostiky, které s sebou nesou určité riziko spontánního potratu. K eliminaci tohoto rizika jsou screeningem nejprve vybrána těhotenství s vysokým rizikem výskytu aneuploidie a následně jsou fetální buňky analyzovány cytogenetickými a molekulárně-genetickými metodami. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Získané chromozomální aberace v lymfocytech periferní krve u pacientů s nově diagnostikovaným nádorovým onemocněním a u kontrolních zdravých osob.
Vodenková, Soňa ; Polívková, Zdeňka (vedoucí práce) ; Langová, Martina (oponent)
Většina lidských nádorů vzniká v důsledku neschopnosti buněk udržet stabilitu genomu. Cytogenetické změny (především chromozomální aberace) v periferních lymfocytech krve, které odráží nejen expozici jedince genotoxickým faktorům, ale také individuální senzitivitu jedince ke genotoxickému působení, jsou považovány za biomarker časného genotoxického efektu, přičemž nádor je pozdním důsledkem genotoxického působení. Souhrnné epidemiologické prospektivní studie posledních deseti let prokázaly, že zvýšená hladina chromozomálních aberací v periferních lymfocytech krve je prediktivním faktorem rizika vzniku nádorového onemocnění. Tato diplomová práce je zaměřena na detekci jednotlivých typů chromozomálního poškození u pacientů s vybranými typy nově diagnostikovaných nádorových onemocnění v porovnání se zdravými kontrolními osobami. Cytogeneticky jsme analyzovali 100 pacientů s kolorektálním karcinomem a 298 kontrolních zdravých osob a 123 pacientek s karcinomem prsu a 123 kontrol - zdravých žen. Porovnávali jsme procento aberantních buněk, procento všech aberací, procenta chromatidových a chromozomových aberací nalezených u pacientů s oběma typy nádorů a u kontrol, abychom ověřili prediktivní hodnotu chromozomálních aberací jako biomarkeru rizika vzniku nádorových onemocnění. U pacientů s kolorektálním...
|
|
|
Vliv epigallokatechin gallátu, kyseliny elagové a kurkuminu na cytotoxický účinek mutagenů
Tlučhořová, Drahomíra ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce) ; Polívková, Zdeňka (oponent)
Přírodní fenolické látky, epigallokatechin gallát (EGCG), kyselina elagová a kurkumin již v mnohých studiích in vivo a in vitro prokázaly své antioxidační, antimutagenní a antikancerogenní vlastnosti. Pomocí alkalické verze kometového testu jsme zjišťovali, dokáží-li tyto látky ovlivnit poškození DNA buněk AA8 a HepG2 způsobené 2-amino-3-methylimidazo [4,5-f] chinolinem (IQ), N-nitroso-N-methylmočovinou (MNU) a UVC zářením. Výsledky měly doložit, zda je kometový test vhodnou metodou k testování antimutagenů. Dále nás zajímalo, jestli látky, které dokáží zmírnit účinky mutagenů, budou mít stejný efekt i na jejich cytotoxicitu. Jako referenční mutgeny jsme kromě MNU a UVC záření zvolili i peroxid vodíku. Kurkumin sice během kometového testu nedokázal dostatečně ochránit DNA před poškozením vyvolaným MNU. Kyselina elagová však účinně snižovala mutagenitu MNU. EGCG snižoval poškození DNA indukované IQ a UVC zářením. U buněk ovlivněných MNU měl EGCG vliv nejen na indukci, ale i na opravu poškození DNA. K testování cytotoxicity jsme si vybrali již jen EGCG, protože prokazoval největší antimutagenní účinky. U buněk ošetřených peroxidem vodíku EGCG zvyšoval počet vytvořených kolonií, pravděpodobně díky svým antioxidačním vlastnostem. Inkubace s EGCG však již nedokázala snížit cytotoxicitu MNU a UVC a počet...
|
|
|
Oxidativní poškození DNA a jeho vztah k cytotoxickému účinku
Blahová, Hana ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce) ; Polívková, Zdeňka (oponent)
Tato práce je zaměřena na studium oxidačního poškození DNA vyvolaného účinkem hydrogenperoxidu a na vztah tohoto poškození k cytotoxickému účinku. Opravu oxidačního poškození DNA a schopnosti přežití buněk jsme sledovali jednak u linie normálních ovariálních buněk křečíka čínského AA8, a jednak u mutantní linie těchto UV-20. Pro stanovení poškození DNA jsme použili metodu modifikované jednobuněčné gelové elektroforézy - kometový test. Cytotoxický účinek jsme hodnotili pomocí testu inhibice tvorby kolonií. Normální buňky AA8 i mutantní buňky UV-20 opravují oxidační poškození DNA přibližně stejně rychle a také jsou stejně vnímavé k cytotoxickému účinku peroxidu vodíku. Tyto výsledky naznačují, že defekt v mechanizmu nukleotidové excizní reparace u buněk UV- 20 nehraje v odezvě těchto buněk na oxidativní poškození DNA žádnou podstatnou roli, a že se tedy tento mechanizmus na odstranění oxidačního poškození DNA nepodílí. To svědčí pro to, že hlavním mechanizmem opravy oxidačního poškození DNA je mechanizmus bázové excizní opravy. Klíčová slova: Oxidativní poškození DNA, hydrogenperoxid, kometový test, excizní reparace.
|
|
|
Oprava oxidativního poškození DNA u vybraných buněčných linií lidského a křeččího původu
Strejčková, Lada ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce) ; Polívková, Zdeňka (oponent)
1. SOUHRN Jedním z mechanismů oprav DNA poškozené vlivem vnějších činitelů je nukleoti- dová excizní reparace (NER). Ta hraje roli především při odstraňování následků způsobených UV zářením. Poškozené báze se ve formě pyrimidinových dimerů enzymaticky vyštěpují z DNA jako součást oligonukleotidů. Působení UV světla na DNA se však projevuje též nepřímo, a to oxidací bází. V našem experimentu jsme se snažili zjistit, zda buňky deficientní v nukleotidové excizní reparaci jsou schopny opravovat poškození indukované pouze oxidativním činitelem. Stanovovali jsme velikost poškození DNA v buňkách in vitro a schopnost jejich re- parace po ovlivnění roztokem peroxidu vodíku o různé koncentraci. K experimentům jsme použili buněčné linie křečíka čínského, a to rodičovské buňky AA8 a od nich odvozené buňky UV-20, které jsou defektní v genu ERCC1. Tento gen se podílí na tvorbě nukleáz účastnících se nukleotidové excizní reparace. Ke stanovení jsme použili metodu alkalického kometového testu, jejíž základem je alkalická gelová elektroforéza. Princip této metody spočívá v detekci zlomů, které vznikají v poškozených alkalilabilních místech. Hodnotili jsme počet jednořetězcových zlomů DNA. Detekovali jsme buď zlomy indukované samotným peroxidem vodíku (SSB), nebo zlomy vzniklé po působení enzymu, který v DNA specificky...
|
|
| |
host ::
RSS.