|
|
Význačné hranice v okolí Marsu: magnetopauza a rázová vlna
Linzmayer, Václav ; Němec, František (vedoucí práce) ; Pitňa, Alexander (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je využití dat měřených družicí MA- VEN a metod strojového učení k vytvoření modelu polohy rázové vlny a magnetopauzy. Charakteristické hodnoty koncentrace, rychlosti a velikosti magnetického pole v oblasti slunečního větru, magnetosheathu a magneto- sféry umožňují automatickou klasifikaci měřených dat do příslušných oblastí pomocí metody SVM a identifikaci přesečení obou hranic. Pro obě uvažované hranice jsou dále vytvořeny modely založené na vícevrstvých neuronových sí- tích. Jsou využity dva odlišné přístupy: i) model založený přímo na klasifikaci do jednotlivých oblastí, ii) model využívající pouze identifikovaná přesečení hranic mezi oblastmi. Přesnost vytvořených modelů je ověřena jak pomocí nalezených přesečení hranic, tak porovnáním s předchozími empirickými mo- dely. 1
|
|
|
Turbulence in the solar wind from inertial to kinetic scales
Pitňa, Alexander ; Šafránková, Jana (vedoucí práce) ; Hellinger, Petr (oponent) ; Kulhánek, Petr (oponent)
Sluneční vítr, proud supersonické plazmy ze sluneční korony, je ideálním prostředím ke studiu toků plazmatu s vysokými hodnotami Reynoldsova čísla. Turbulentní procesy, které řídí dynamiku tzv. inerciální oblasti turbulence-tj. na škálách menších než charakteristické rozměry největších turbulentních vírů, ale větších než charakteristické disipační škály-byly studovány po celá desetiletí. V současnosti se předpokládá, že volná energie obsažena ve fluktuacích na největších škálách ve formě magnetické a kinetické energie se přenáší prostřednictvím turbulentní kaskády do fluktuací na malých škálách, kde začnou dominovat kinetické efekty vedoucí k zahřátí plazmatu. Abychom pochopili procesy způsobující disipaci na malých škálách, je nutno měřit parametry plazmatu s vysokou kadencí. Přístroj Bright monitor of the solar wind (BMSW) na družici Spektr-R je schopen měřit s časovým rozlišením 30 Hz a společně s rychlými měřeními magnetického pole družicí Wind, můžeme analyzovat fluktuace na charakteristických iontových škálách. Práce se zaměřuje na tři vzájemně provázaná témata spojená s turbulencí, (a) jaké změny vyvolává průchod meziplanetárních rázových vln na charakter fluktuací, (b) studium rozpadu energie v oblasti za rázovou vlnou a (c) identifikaci dominantního plazmatického módu fluktuací na iontových škálách.
|
|
| |
|
|
Variability of the Martian ionosphere
Maruška, Jakub ; Němec, František (vedoucí práce) ; Pitňa, Alexander (oponent)
Historicky bolo štúdium ionosféry Marsu ťažké kvôli nedostatku špecializovaných prístrojov na meranie hustoty elektrónov na obežnej dráhe Marsu. Avšak od roku 2005 boli merania rádiového zákrytu doplnené radarovými meraniami zo zariadenia Mars Express MARSIS a novšie údajmi z Langmuirovej sondy MAVEN LPW od roku 2014. Ionosféra Marsu je zaujímavý systém, pretože Mars ako jeden z dvoch planetárnych telies slnečnej sústavy bez vlastného magnetického poľa má vysoko lokalizované povrchové magnetické polia. Chapmanov model prekvapivo dobre popisuje hlavnú vrstvu ionosféry. Povrchové magnetické polia a ďalšie parametre aj napriek tomu potenciálne ovplyvňujú tvorbu a topológiu ionosféry. Kombináciou nedávno získaného obrovského súboru údajov o elektrónovej hustote, mapy povrchových magnetických polí z meraní Mars Global Surveyor a meraní slnečného rádiového toku F10.7 uskutočňovaného na Zemi, možno vykonať podrobnú štúdiu vplyvu týchto parametrov. Na štúdium vplyvu týchto parametrov, ako aj uhla slnečného zenitu na hustoty elektrónov v ionosfére Marsu, študujeme veľkosť odchýlok od zavedeného Chapmanovho modelu. Ďalej používame Kolmogorovov 5/3 zákon na štúdium možnej závislosti jeho parametrov charakterizujúcich výkon a rozptýlenie fluktuácií na relevantných parametroch.
|
|
|
Vlnové jevy v okolí Marsu pozorované družicí MAVEN
Ševčíková, Klára ; Němec, František (vedoucí práce) ; Pitňa, Alexander (oponent)
Zpracováváme vybraná vlnová data namìøená dru¾icí MAVEN v období 10/2014{10/2018. V datech z pøístroje LPW se pokou¹íme najít dùkazy bles- kové aktivity na Marsu. Oèekáváme pøitom, ¾e zatímco elektromagnetický pulz pùvodnì vygenerovaný bìhem bleskového výboje by mìl ve frekvenènì-èasovém spektrogramu podobu svislé intenzivní èáry, následná disperze bìhem ¹íøení plazma- tickým prostøedím by vedla na charakteristický tvar tzv. hvizdu (whistler). Dále pomocí dat z pøístroje LPW a magnetometru MAG analyzujeme vlnové pro- støedí v nejbli¾¹ím kosmickém okolí Marsu. Zkoumáme intenzitu elektrických, resp. magnetických uktuací v závislosti na poloze, frekvenci, sluneèní aktivitì a vzdálenosti Slunce{Mars. Víceslo¾ková mìøení pøístroje MAG nám umo¾òují provést detailní vlnovou analýzu vybraných událostí, tj. urèit polarizaci a smìry ¹íøení pozorovaných emisí. Ukazujeme, ¾e v¹echny vybrané události mají spoleèné charakteristiky. 1
|
|
|
Turbulence in the solar wind from inertial to kinetic scales
Pitňa, Alexander ; Šafránková, Jana (vedoucí práce) ; Hellinger, Petr (oponent) ; Kulhánek, Petr (oponent)
Sluneční vítr, proud supersonické plazmy ze sluneční korony, je ideálním prostředím ke studiu toků plazmatu s vysokými hodnotami Reynoldsova čísla. Turbulentní procesy, které řídí dynamiku tzv. inerciální oblasti turbulence-tj. na škálách menších než charakteristické rozměry největších turbulentních vírů, ale větších než charakteristické disipační škály-byly studovány po celá desetiletí. V současnosti se předpokládá, že volná energie obsažena ve fluktuacích na největších škálách ve formě magnetické a kinetické energie se přenáší prostřednictvím turbulentní kaskády do fluktuací na malých škálách, kde začnou dominovat kinetické efekty vedoucí k zahřátí plazmatu. Abychom pochopili procesy způsobující disipaci na malých škálách, je nutno měřit parametry plazmatu s vysokou kadencí. Přístroj Bright monitor of the solar wind (BMSW) na družici Spektr-R je schopen měřit s časovým rozlišením 30 Hz a společně s rychlými měřeními magnetického pole družicí Wind, můžeme analyzovat fluktuace na charakteristických iontových škálách. Práce se zaměřuje na tři vzájemně provázaná témata spojená s turbulencí, (a) jaké změny vyvolává průchod meziplanetárních rázových vln na charakter fluktuací, (b) studium rozpadu energie v oblasti za rázovou vlnou a (c) identifikaci dominantního plazmatického módu fluktuací na iontových škálách.
|
|
|
Možné přírodní emise detekované družicí Mars Express
Podgorný, Jakub ; Němec, František (vedoucí práce) ; Pitňa, Alexander (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá detekcemi přírodních emisí přístrojem MAR- SIS na družici Mars Express. Jsou zpracovávány frekvenční a časové údaje o radarových intenzitách měřených tímto přístrojem, tzv. ionogramy. V těchto ionogramech jsou stanoveny význačné oblasti, které neodpovídají žádným fyzi- kálně opodstatněným zvýšením intenzit při radarovém snímání ionosféry Marsu. V rámci nich jsou na základě pevně stanovené prahové podmínky vybrány io- nogramy s možnou detekcí bleskových výbojů. Ty jsou posléze porovnávány s relevantními údaji o prachových bouřích v atmosféře Marsu. Následně je pro- veden detailní rozbor průměrných intenzit ze všech ionogramů a jejich závislostí na relevantních parametrech. Po odstranění primární závislosti na výšce družice jsou studovány efekty dlouhodobějšího charakteru, jako je závislost na solární délce Ls, solárním zenitním úhlu, velikosti povrchových magnetických polí a parametru F10.7. 1
|
|
|
Statistické zpracování družicových dat gama záblesků družice Fermi
Pitňa, Alexander ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Řípa, Jakub (oponent)
Gama záblesky jsou jedním z jevů, kterým astrofyzici dosud zcela nerozumí. Z důvodu jejich extremních luminozit jsou viditelné v kosmologických vzdálenostech. Proto se mohou stát nástrojem, kterým bychom mohli zkoumat mladý vesmír. Tato práce je zaměřena na určení celkové vyzářené energie gama záblesků, jejich luminozit a závislost těchto veličin na rudém posuvu. Při zkoumání 28 dlouhých gama záblesků se známými rudými posuvy je nalezena závislost těchto veličin na rudém posuvu. Dále se práce zabýva tím, zda-li je tato závislost zapříčiněna výběrovým efektem detekce nebo se jedná o skutečný astrofyzikální jev. Nejdříve je ukázáno, že příslušná k-korekce má na závislost těchto veličin na rudém posuvu jen malý, pokud ne žádný vliv. Za druhé, je navrhnut nový přístup jak studovat závislost luminozitní funkce na rudém posuvu. Za třetí, je ukázáno, že vzorek gama záblesků s určenými rudými posuvy je vychýlený, což znamená, že při kombinování měření z různých zdrojů je třeba být opatrný. Z výsledků plyne, že závislost veličin na rudém posuvu se dá vysvětlit výběrovým efektem detekce.
|
|
| |
host ::
RSS.