|
|
Možnosti využití kompozitních indikátorů při hodnocení udržitelného rozvoje a kvality života
Petkovová, Ludmila ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Macek, Jan (oponent) ; Čadil, Jan (oponent)
Cílem této práce je analyzovat možnosti využití kompozitních indikátorů při hodnocení udržitelného rozvoje a kvality života. První otázkou je, zda jsou vůbec kompozitní indikátory vhodným nástrojem pro hodnocení této problematiky, a pokud ano, pak za jakých podmínek. Po nalezení odpovědi na tuto otázku je potřeba nalézt vhodné metody pro jednotlivé kroky konstrukce kompozitního indikátoru udržitelného rozvoje a kvality života a zhodnotit výhody a nevýhody plynoucí z jeho aplikace v této problematice. Srovnání jednotlivých metod jsem v práci provedla na základě příkladu jejich aplikace na vytvořený datový soubor, následným porovnáním výsledků a zhodnocením slabých a silných stránek uvažovaných metod ve vztahu k věcné stránce kompozitního ukazatele, kterou je v tomto případě udržitelný rozvoj, resp. kvalita života. Kompozitních indikátorů kvality života a udržitelného rozvoje vzniká velmi mnoho, potřeba tvorby dalších kompozitních indikátorů však svědčí o problematičnosti nalezení vhodného nástroje, který by byl obecně přijímán. Práce přináší v tomto ohledu závěry a doporučení, která by měla přispět k nalezení vhodné cesty v tvorbě kompozitních indikátorů udržitelného rozvoje a kvality života, a zároveň srovnává v praxi využívané metody s metodami vycházejícími z teorie. Tyto metody jsou pro tento typ úloh doporučovány v odborné literatuře, nejsou však aplikovány u nejznámějších kompozitních indikátorů udržitelného rozvoje a kvality života. Zásadními aspekty, které byly při srovnání sledovány, jsou průhlednost výpočtů a interpretovatelnost výsledků, robustnost kompozitního indikátoru, která je úzce spjatá s vlastnostmi dat, a míra kompenzace ukazatelů, kterou agregační mechanismy umožňují. V práci jsem došla k závěru velmi sporného využití kompozitních indikátorů pro hodnocení udržitelného rozvoje jako takového. Doporučuji hodnotit pouze kvalitu života, která může být pojímána jako součást udržitelného rozvoje a je lépe kvantitativně zachytitelná. Zároveň jsou samotné podmínky kvality života lépe porovnatelné než udržitelný rozvoj mezi různými jednotkami, například mezi regiony. Následné srovnání metod je tedy soustředěno pouze na oblast kvality života. Výsledky naznačují, že nelze určit jednotná doporučení pro volbu metod, při každé konstrukci je nutné zvážit výhody a nevýhody uvažovaných metod. Zároveň však vedou k zamyšlení nad relevantností závěrů plynoucích z hodnocení kvality života pomocí kompozitních indikátorů, především pomocí jednoho čísla.
|
|
|
Analýza mezd a příjmů podle klasifikace zaměstnání
Alexandridisová, Julie ; Malá, Ivana (vedoucí práce) ; Petkovová, Ludmila (oponent)
Práce je založena na analýze vývoje mezd v České republice podle klasifikace zaměstnání v letech 2003--2011. Hlavním cílem této práce je zkoumání diferenciace hrubých měsíčních nominálních mezd zaměstnanců v jednotlivých hlavních třídách zaměstnání podle klasifikace CZ-ISCO. Dílčím úkolem je modelování mzdových rozdělení pomocí modelu tříparametrického logaritmicko-normálního rozdělení a pozorování zajímavostí a výchylek ve sledovaných letech. Parametry modelu jsou odhadnuty kvantilovou metodou odhadu parametrů. Podkladem pro tyto analýzy jsou data získaná z podnikového výkaznictví Českého statistického úřadu a strukturální statistiky Informačního systému o průměrném výdělku.
|
|
|
Analýza trhu práce dle vzdělanostní struktury
Ptáčková, Veronika ; Vltavská, Kristýna (vedoucí práce) ; Petkovová, Ludmila (oponent)
Nezaměstnanost je jedním z nejvážnějších a stále aktuálních témat. Tato bakalářská práce se zaměřuje na nezaměstnanost z pohledu nejvyššího dosaženého stupně vzdělání obyvatelstva. První část je věnována vymezením teoreticko-metodologických pojmům a statistickým ukazatelům, které jsou poté využity v praktické části při výpočtu obecných a specifických měr nezaměstnaností a indexu proměnlivého složení. V úvahu jsou brány čtyři typy vzdělanostních skupin: bez vzdělání a se základním vzděláním, se středním vzděláním bez maturity, se středním vzděláním s maturitou, vysokoškolské. Rovněž jsou popsány druhy sběru dat, ať už Českým statistickým úřadem nebo Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky.
|
|
|
Analýza trhu práce z pohledu regionů ČR
Sirota, Alex ; Vltavská, Kristýna (vedoucí práce) ; Petkovová, Ludmila (oponent)
Trh práce paří mezi velmi sledovaná témata, proto je nezbytně nutné analyzovat jeho aktuální vývoj. Cílem této práce je zhodnocení aktuálního stavu pracovního trhu, zejména analýza průměrné hrubé měsíční mzdy respektive platu mezi roky 2012 a 2013 v České republice, hlavním městě Praha a v Libereckém kraji. Analýza průměrného hrubého měsíčního výdělku je členěna dle pohlaví, věku a dosaženého vzdělání zaměstnanců. V teoretické části budou vysvětleny některé základní pojmy, které se týkají trhu práce a následně budou prezentovány zdroje dat. Analytická část je zaměřena na zhodnocení vývoje průměrných výdělků. Na závěr bude proveden rozklad indexu proměnlivého složení, který slouží ke zhodnocení jednotlivých vlivu, které působí na průměrný hrubý měsíční výdělek.
|
|
|
Konstrukce burzovních indexů v ČR a porovnání jejich vývoje
Hřebejk, Jan ; Hudrlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Petkovová, Ludmila (oponent)
Cílem této práce je teoreticky popsat různé matematické metody konstrukce burzovních indexů, zhodnotit silné a slabé stránky jednotlivých přístupů a na závěr dát doporučení, kdy kterou metodu použít. Zvláštní důraz kladu na metody konstrukce indexů v České republice a jí blízkých zemích. Dále popisuji pravděpodobnostní rozdělení výnosů (koeficientů růstu, relativních přírůstků) a porovnat ho s vhodným teoretickým rozdělením (normální, log-normální). Má práce se dělí na tři hlavní kapitoly. V první podávám teoretický výklad všech možných výpočtů burzovních indexů, různé jejich transformace a vztahy mezi nimi. Teoretický výklad je doplněn názornými příklady. Druhá kapitola je zaměřena na specifika výpočtu indexu PX Pražské burzy. V poslední kapitole provádím porovnání přístupu českých a vhodně zvolených zahraničních tvůrců indexu.
|
|
|
Kompozitní indikátory životní úrovně
Pelikánová, Radka ; Hudrlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Petkovová, Ludmila (oponent)
Kompozitní indikátory jsou v poslední době stále rozšířenějšími a používanějšími ukazateli. Co však stojí za jejich mohutným rozvojem? Dá se jejich výsledkům věřit? Jak lze s jejich pomocí změřit životní úroveň? Práce se zabývá těmito a dalšími otázkami spojenými s kompozitními indikátory. Její první část je věnována teoretickému popisu indikátorů a jejich konstrukci. Další část popisu vybraných indikátorů, které se snaží kvantifikovat právě životní úroveň. Třetí a zároveň poslední část bakalářské práce se zaměřuje na analýzu vybraných ukazatelů a jejich případnou korelaci s nejznámějším a doposud nejužívanějším ukazatelem životní úrovně obyvatelstva, tedy s HDP.
|
|
|
Příčiny a důsledky vývoje ekonomicky aktivního obyvatelstva
Petkovová, Ludmila ; Mazouch, Petr (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Cílem této práce je analyzovat možné příčiny ekonomické neaktivity obyvatelstva české republiky v produktivním věku. Pozornost je věnována především jejich vývoji a hlubšímu porozumění struktuře dotčeného obyvatelstva a důsledků, které pro něj znamenají. V úvodní části je blíže specifikován pojem ekonomický status obyvatelstva a užívané způsoby statistického zjišťování dat v této oblasti. Následující kapitoly pak pojednávají o jednotlivých důvodech ekonomické neaktivity. Jsou jimi návštěva školy, pobírání invalidního či starobního důchodu a další důvody zjišťované v rámci Výběrového šetření pracovních sil prováděného Českým statistickým úřadem. Zde je ve vývoji znatelná především prodlužující se délka vzdělávání mladé populace a zvyšující se věk odchodu do starobního důchodu. Další částí práce je rozbor věkové a vzdělanostní struktury a vývoje ekonomicky aktivního obyvatelstva v produktivním věku. Poslední kapitola se dotýká problematiky průměrné délky ekonomické aktivity jedince podle vzdělání založené na tabulkách ekonomické aktivity.
|
host ::
RSS.