|
|
Diferenciace totipotentních zárodečných buněk u larev ptačích schistosom
Peštová, Jitka ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem larválních stadií motolice Trichobilharzia regenti v mezihostiteli, diferenciací zárodečných buněk a rozlišením mezi sporocystogenezí a cerkáriogenezí ve sporocystách za účelem určení, zda během vývoje ptačích schistosom v mezihostiteli může docházet ke vzniku více generací dceřiných sporocyst stejně jako je tomu u lidských schistosom rodu Schistosoma. Bylo popsáno pět vývojových stadií dceřiných sporocyst a deset vývojových stadií cerkárií. Prvním stadiem u obou larev je zárodečná buňka, která svým dělením dává vzniknout agregátu buněk. Poté se na povrchu zárodku vytváří obal, tzv. primitivní epitel, a zárodek se prodlužuje. Následující vývoj larev již probíhá odlišně. Dceřinou sporocystu pak lze od cerkárie rozlišit ve stadiu, kdy je vytvořen tegument. Dceřiná sporocysta má v tomto stadiu charakteristické červovité vzezření a její tělní dutina obsahuje množství zárodečných buněk. Pro cerkárie s vytvořeným tegumentem je charakteristická přítomnost penetračních žláz.
|
|
|
Diferenciace totipotentních zárodečných buněk u larev ptačích schistosom
Peštová, Jitka ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem larválních stadií motolice Trichobilharzia regenti v mezihostiteli, diferenciací zárodečných buněk a rozlišením mezi sporocystogenezí a cerkáriogenezí ve sporocystách za účelem určení, zda během vývoje ptačích schistosom v mezihostiteli může docházet ke vzniku více generací dceřiných sporocyst stejně jako je tomu u lidských schistosom rodu Schistosoma. Bylo popsáno pět vývojových stadií dceřiných sporocyst a deset vývojových stadií cerkárií. Prvním stadiem u obou larev je zárodečná buňka, která svým dělením dává vzniknout agregátu buněk. Poté se na povrchu zárodku vytváří obal, tzv. primitivní epitel, a zárodek se prodlužuje. Následující vývoj larev již probíhá odlišně. Dceřinou sporocystu pak lze od cerkárie rozlišit ve stadiu, kdy je vytvořen tegument. Dceřiná sporocysta má v tomto stadiu charakteristické červovité vzezření a její tělní dutina obsahuje množství zárodečných buněk. Pro cerkárie s vytvořeným tegumentem je charakteristická přítomnost penetračních žláz.
|
|
|
Leishmania tropica ve Středomoří
Peštová, Jitka ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Sádlová, Jovana (oponent)
Ve středomořských státech severní Afriky se v posledních letech objevila nová ohniska leishmanióz působených druhem Leishmania tropica. V Maroku byla L. tropica izolována z lidí, psů a flebotomů druhu Phlebotomus (Paraphlebotomus) sergenti, v Egyptě z lidí a pískomilů (Gerbilus pyramidum floweri) a v Tunisku, Alžírsku a v Libyi pouze z lidí. V posledních třech zmíněných státech se vyskytuje pouze L. tropica označovaná jako L. killicki. Pro většinu ohnisek L. tropica ve středomořských státech severní Afriky není známo, zda se jedná o antropotický či zoonotický cyklus a případně, kdo je zvířecím rezervoárem a přenašečem. V Maroku a Egyptě je přenašečem s největší pravděpodobností pouze P. sergenti, zatímco v Tunisku, Alžírsku a Libyi by jím mohl být i P. (Paraphlebotomus) riouxi, P. (Paraphlebotomus) chabaudi, P. (Paraphlebotomus) alexandri nebo P. (Larroussius) perniciosus. Vzhledem k venkovské distribuci a sporadickému výskytu L. killicki by se u tohoto parazita mohlo jednat o zoonotický cyklus, přičemž rezervoárovým hostitelem by mohl být například hlodavec Ctenodactylus gundi, jenž se v ohniscích L. kilicki hojně vyskytuje.
|
host ::
RSS.