Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
HASKALA A JEJÍ VLIV NA POSTAVENÍ ŽEN VE SPOLEČNOSTI SE ZAMĚŘENÍM NA STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPU
Pavlovská, Zuzana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
1 ABSTRAKT Geopolitické podmínky v Evropě konce 17. století, přechod z absolutistického upořádání směrem k demokratickým systémům byl impulsem pro nový kulturní proud - osvícenství. Výsledkem hospodářské, sociální a kulturní změny v 18. století přivedlo židovské osvícenství neboli haskala evropské osvícenství do židovského světa. Haskala byla ideologickým a sociálním hnutím, které mělo své počátky na začátku 18. století a bylo aktivní až do vzestupu židovského národního hnutí na počátku 80. let 19. století. V určitém smyslu představovala haskala rozšíření evropského osvícenství 18. století, ale centrálně se zabývala politickým statusem Židů a jejich vztahem k evropské kultuře. Haskala se v podstatě snažila využít nových možností ekonomické, sociální a kulturní integrace, jež začala být pro Židy dostupná na konci 18. století díky odstranění právní diskriminace. Příznivci hnutí, maskilim, působili v různých oblastech: filozofii, vzdělávání, kultuře, ekonomice, politice a v neposlední řadě v náboženství. Ve snaze podpořit židovskou emancipaci v Evropě maskilim způsobili sociální otřes, jehož výsledkem byl mimo jiné také rozpad tradičního pojetí kehily a její teokratické organizační struktury. Během 18. století totiž prošla tradiční židovská společnost kulturní krizí zapříčiněnou procesem roztříštěnosti, jehož...
Vztah T. G. Masaryka k Židům
Borovcová, Gabriela ; Pavlovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
1 SUMMARY In my thesis I have attempted to describe and assess Masaryk's attitude to the Jews and to judaism. I have strived to describe the reality as objectively as possible basing on historical and secondary sources. Masaryk's attitude to the Jews must have gone through a certain personal development; however, it does not show many turns. His childhood was influenced by the anti-Semitism of that age. In Masaryk's case, anti-Semitism was connected especially to his mother who was prejudiced this way and who naturally influenced him. In my opinion, Masaryk's attitude to anti-Semitism became nevertheless defined during his maturing. The teenage and adult Masaryk definitely cannot be marked as an anti-Semite. However, he cannot be called a philo-Semite, either. Masaryk was a real democrat and a proponent of civil society, i.e. of a world where there is no place for any prejudice of the estates. As such he was necessarily egalitarian towards the Jews, too, who he understood in a very modern way as a nationality. Masaryk saw the Jews as humans first of all, only then as a nationality, a nation or a religious group. The scientific character of his attitude manifests itself also in the Hilsner case where Masaryk attempts by all means to disprove the ritual murder theory.
Zhodnocení reprodukce a poporodního chování ovcí v malochovu
Pavlovská, Zuzana
Diplomová práce s názvem "Zhodnocení reprodukce a poporodního chování ovcí v malochovu", se zabývá zhodnocením základních reprodukčních ukazatelů ovcí a vyhodnocením poporodního chování bahnic a jehňat. Sledováno bylo stádo ovcí plemene zwartbles v malochovu na farmě v Laškově. Výsledky reprodukčních ukazatelů sledovaného stáda za rok 2012 a 2013 byly porovnány s výsledky stád ovcí plemene zwartbles zařazených do kontroly užitkovosti (KU). V roce 2013 dosahovalo sledované stádo lepších výsledků než stáda v KU, naopak v roce 2012 byly výsledky horší. Pouze u procenta oplodnění byly hodnoty u sledovaného stáda v obou letech lepší než u ovcí v KU. Stádo 6 bahnic bylo pozorováno v době od zapuštění do porodu, včetně chování během porodu a po porodu. V rámci poporodního chování bylo od těchto 6 bahnic sledováno jejich 11 jehňat. U sledovaných bahnic byla zjištěna kratší doba březosti než průměrná doba březosti u ovcí a bahnice v 67% porodily v noci. Délka porodu každého jehněte byla variabilní, vždy ale porod prvního jehněte byl delší. Bahnice ze 73% rodily v leže a svá mláďata pouze v 36% začínaly olizovat od hlavy a nozder. Z narozených jehňat převažovaly jehničky (64%) a průměrná hmotnost jehňat byla nadprůměrná. Hodnoty týkající se vstávání a sání byly průměrné, pouze jehňata po komplikovaném porodu byla méně aktivní než ostatní jehňata. Jehňata více preferovala pravý struk v 73% při prvním i druhém sání.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.