|
|
Edvard Beneš: zahraniční politika druhého československého prezidenta a její vývoj v letech 1938-1945
Oraiqat, Jakub ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V předložené diplomové práci zkoumám zahraniční politiku Edvarda Beneše v letech 1938-1945. Zahraniční politika Československa je s Benešem úzce spojena, jelikož ji vedl nepřetržitě od roku 1918 až do roku 1948, nejprve z pozice ministra zahraničí a po roce 1935 z prezidentské funkce. Po Mnichovské dohodě však Beneš svou zahraniční politiku značně přehodnotil a z války vyšlo Československo v úzkém svazku se Sovětským svazem bez žádné protiváhy na Západě. Tento obrat, který později vyústil v transformaci Československa v sovětský satelit, je častým předmětem kritiky druhého československého prezidenta. Cílem této práce je analyzovat vývoj zahraniční politiky Beneše od roku 1938 až do roku 1945 a určit příčiny změny zahraničněpolitické orientace Československa. Soustředit se chci především na pozadí určování zahraniční politiky, jelikož Beneš přizpůsoboval své projevy těm, kterým měly být určeny. Dosáhnout toho chci především na základě výzkumu memoárů tehdejších aktérů a dalších dobových dokumentů. Interpretaci těchto pramenů pak budu konfrontovat se sekundární literaturou. V práci se mimo jiné snažím zjistit, zda lze využitím běžně dostupných pramenů dojít k novým a cenným poznatkům.
|
|
|
Edvard Beneš: zahraniční politika druhého československého prezidenta a její vývoj v letech 1938-1945
Oraiqat, Jakub ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V předložené diplomové práci zkoumám zahraniční politiku Edvarda Beneše v letech 1938-1945. Zahraniční politika Československa je s Benešem úzce spojena, jelikož ji vedl nepřetržitě od roku 1918 až do roku 1948, nejprve z pozice ministra zahraničí a po roce 1935 z prezidentské funkce. Po Mnichovské dohodě však Beneš svou zahraniční politiku značně přehodnotil a z války vyšlo Československo v úzkém svazku se Sovětským svazem bez žádné protiváhy na Západě. Tento obrat, který později vyústil v transformaci Československa v sovětský satelit, je častým předmětem kritiky druhého československého prezidenta. Cílem této práce je analyzovat vývoj zahraniční politiky Beneše od roku 1938 až do roku 1945 a určit příčiny změny zahraničněpolitické orientace Československa. Soustředit se chci především na pozadí určování zahraniční politiky, jelikož Beneš přizpůsoboval své projevy těm, kterým měly být určeny. Dosáhnout toho chci především na základě výzkumu memoárů tehdejších aktérů a dalších dobových dokumentů. Interpretaci těchto pramenů pak budu konfrontovat se sekundární literaturou. V práci se mimo jiné snažím zjistit, zda lze využitím běžně dostupných pramenů dojít k novým a cenným poznatkům.
|
|
|
Edvard Beneš: zahraniční politika druhého československého prezidenta a její vývoj v letech 1938-1945
Oraiqat, Jakub ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V předložené diplomové práci zkoumám zahraniční politiku Edvarda Beneše v letech 1938-1945. Zahraniční politika Československa je s Benešem úzce spojena, jelikož ji vedl nepřetržitě od roku 1918 až do roku 1948, nejprve z pozice ministra zahraničí a po roce 1935 z prezidentské funkce. Po Mnichovské dohodě však Beneš svou zahraniční politiku značně přehodnotil a z války vyšlo Československo v úzkém svazku se Sovětským svazem bez žádné protiváhy na Západě. Tento obrat, který později vyústil v transformaci Československa v sovětský satelit, je častým předmětem kritiky druhého československého prezidenta. Cílem této práce je analyzovat vývoj zahraniční politiky Beneše od roku 1938 až do roku 1945 a určit příčiny změny zahraničněpolitické orientace Československa. Soustředit se chci především na pozadí určování zahraniční politiky, jelikož Beneš přizpůsoboval své projevy těm, kterým měly být určeny. Dosáhnout toho chci především na základě výzkumu memoárů tehdejších aktérů a dalších dobových dokumentů. Interpretaci těchto pramenů pak budu konfrontovat se sekundární literaturou. V práci se mimo jiné snažím zjistit, zda lze využitím běžně dostupných pramenů dojít k novým a cenným poznatkům.
|
|
|
Hodnocení Edvarda Beneše v odlišných interpretacích přijetí Mnichovské dohody
Oraiqat, Jakub ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Předložená bakalářská práce zkoumá hodnocení Edvarda Beneše v odlišných interpretacích přijetí Mnichovské dohody. Edvard Beneš po celou dobu meziválečného období vedl zahraniční politiku Československa a v mnichovské krizi zastával rozhodující postavení. Právě z těchto důvodů je Mnichovská dohoda nejčastěji spojována právě se jménem druhého československého prezidenta. Přijetí Mnichovské dohody bývá často interpretováno rozdílně a od toho se odvíjí i odlišné hodnocení Edvarda Beneše. Důvodem těchto rozdílů je otázka, zda se mělo Československo mnichovskému diktátu vzepřít a německé agresi se bránit. Odpověď na tuto otázku pak určuje postup při interpretaci přijetí Mnichovské dohody a také hodnocení Edvarda Beneše. Spory způsobují, že na jedné straně je označován za zachránce národa, na straně druhé je považován za toho, kdo stejnému národu zlomil morální páteř. Za interpretacemi přijetí Mnichovské dohody jako chyby však velmi často stojí rozporuplné argumenty. Jedná se například o nevhodné srovnávání. V textech je mnohdy patrná zaujatost, díky které je snadnější odhalit, že jsou závěry podloženy problematickými předpoklady či interpretacemi. Na druhou stranu interpretování přijetí Mnichovské dohody jako správného rozhodnutí bývá doprovázeno pevnějšími argumenty. V bakalářské práci dojde k rozboru...
|
host ::
RSS.