|
|
Úvod do problematiky využití pokročilých analytických postupů k optimalizaci personálních rozhodnutí a procesů se zaměřením na snižování fluktuace zaměstnanců
Nyirendová, Rozálie ; Stehlík, Luděk (vedoucí práce) ; Šípová, Ivana (oponent)
Cílem práce je představit možnosti využití pokročilých analytických nástrojů pro optimalizaci rozhodování v rámci personální praxe. Literárně přehledová část práce se zabývá tzv. HR analytikou, jejím vývojem, možnostmi využití a metodologickým rámcem, o který se opírá. V další části se práce věnuje konkrétnímu využití HR analytiky v oblasti retence zaměstnanců dle metodického rámce CRISP-DM. V poslední kapitole je podrobně popsán fenomén fluktuace, její důsledky a možné vysvětlující proměnné. Empirická část práce je koncipována jako kvantitativní, aplikovaný výzkum a zabývá se dobrovolnou fluktuací zaměstnanců v konkrétní společnosti - větší české bance. V první, statisticko-inferenční části, výzkum prostřednictvím binární logistické regrese identifikuje několik statisticky signifikantních prediktorů fluktuace - míru nezaměstnanosti, počet vystřídaných týmů, dobu strávenou ve společnosti, výši platu a celkového příjmu, rychlost růstu platu, velikost týmu, výši mimořádného bonusu, platovou třídu a pohlaví. V druhé, datově- vědecké části, je sestaveno několik predikčních modelů rovněž pomocí binární logistické regrese a na základě několika technik strojového učení. Modely jsou posouzeny s ohledem na jejich přesnost a možnost využití k predikci odchodu pro jednotlivé zaměstnance. Diskuse zasazuje...
|
|
|
Úvod do problematiky využití pokročilých analytických postupů k optimalizaci personálních rozhodnutí a procesů se zaměřením na snižování fluktuace zaměstnanců
Nyirendová, Rozálie ; Stehlík, Luděk (vedoucí práce) ; Šípová, Ivana (oponent)
Cílem práce je představit možnosti využití pokročilých analytických nástrojů pro optimalizaci rozhodování v rámci personální praxe. Literárně přehledová část práce se zabývá tzv. HR analytikou, jejím vývojem, možnostmi využití a metodologickým rámcem, o který se opírá. V další části se práce věnuje konkrétnímu využití HR analytiky v oblasti retence zaměstnanců dle metodického rámce CRISP-DM. V poslední kapitole je podrobně popsán fenomén fluktuace, její důsledky a možné vysvětlující proměnné. Empirická část práce je koncipována jako kvantitativní, aplikovaný výzkum a zabývá se dobrovolnou fluktuací zaměstnanců v konkrétní společnosti - větší české bance. V první, statisticko-inferenční části, výzkum prostřednictvím binární logistické regrese identifikuje několik statisticky signifikantních prediktorů fluktuace - míru nezaměstnanosti, počet vystřídaných týmů, dobu strávenou ve společnosti, výši platu a celkového příjmu, rychlost růstu platu, velikost týmu, výši mimořádného bonusu, platovou třídu a pohlaví. V druhé, datově- vědecké části, je sestaveno několik predikčních modelů rovněž pomocí binární logistické regrese a na základě několika technik strojového učení. Modely jsou posouzeny s ohledem na jejich přesnost a možnost využití k predikci odchodu pro jednotlivé zaměstnance. Diskuse zasazuje...
|
|
|
Vybrané negativní důsledky dlouhodobé spánkové deprivace na psychický a somatický stav u populace v dospělém produktivním věku
Nyirendová, Rozálie ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Polák, Jakub (oponent)
Práce se zabývá vybranými negativními důsledky dlouhodobé spánkové deprivace na psychický a fyzický stav jedince, jejich příčinami a možnostmi jejich prevence a kompenzace. Z řady výzkumů vyplývá, že lidé, kteří dlouhodobě nenaplňují své spánkové potřeby, vykazují horší fungování kognitivních funkcí, horší emoční inteligenci, nižší afektivní a emoční regulaci, zvýšené riziko Alzheimerovy choroby, sníženou imunitu, pomalejší metabolismus, zvýšenou incidenci kardiovaskulárních a nádorových onemocnění a diabetu. Jednou z možných příčin vzniku chronické ztráty spánku je zaměstnání se směnným provozem, které může vést k narušení cirkadiánního rytmu a následnému vzniku dlouhodobé spánkové deprivace. Návrh výzkumu je zaměřen na porovnání zdravotních sester pracujících ve směnném provozu se zdravotními sestrami s pravidelnou, přibližně 8hodinovou, pracovní dobou. Rozdíly budou měřeny pomocí dotazníků životní spokojenosti a motivace k výkonu, Stroopova testu a Bourdonovy zkoušky. Ke statistické analýze dat bude použit dvouvýběrový t -test.
|
host ::
RSS.