|
|
Hospodaření a finanční spokojenost českých domácností
Fialová, Kamila ; Mysíková, Martina
Finanční hospodaření domácností je komplexní proces, ve kterém hrají roli různorodé faktory ovlivňující finanční zdraví domácnosti. Těmito faktory jsou v první řadě výše příjmu a výdajů domácností včetně způsobu zajištění bydlení, velikost a struktura domácností, vzdělání či finanční gramotnost. Důležitým aspektem hospodaření je vyrovnanost rozpočtu, která vychází z rozdělení finančních zdrojů mezi pravidelné výdaje pokrývající základní potřeby, luxusnější a nepravidelné výdaje a případně také úspory. Vyrovnanost rozpočtu ovlivňuje finanční stabilitu domácnosti a její vyhlídky do budoucna. V případě vícečlenných domácností může být dalším důležitým aspektem rozdělení příjmů v rámci domácnosti, které může ovlivnit nejen finanční blahobyt jednotlivých členů, ale může mít i širší dopady. \nMezinárodně srovnatelná data Eurostatu za rok 2018 ukazují, že Češi mezi evropskými národy patří k těm průměrně spokojeným se svou finanční situací. Češi na škále od 0 do 10 průměrně hodnotili svoji finanční spokojenost známkou 6,7, zatímco evropský průměr byl 6,6. Čeští muži (6,8) byli o něco spokojenější než ženy (6,6). Od roku 2013 byl v datech patrný výrazný růst finanční spokojenosti českých domácností z průměrného hodnocení 6,0. \nData z výběrového šetření IPSOS v roce 2023 hodnotí finanční spokojenost Čechů v průměru známkou 5,5 (na stejné škále od 0 do 10), přičemž muži jsou opět více spokojeni (5,7) než ženy (5,3). Zhruba třetina respondentů je se svou finanční situací velmi či spíše nespokojena (0–4), více než polovina respondentů je se svou finanční situací naopak spíše či velmi spokojena (6–10).\nVýsledky regresní analýzy ukazují, že demografické charakteristiky jako pohlaví, věk, vzdělání či přítomnost dětí nemají na finanční spokojenost vliv. Obecně jsou se svou finanční situací spokojenější lidé žijící s partnerem/partnerkou a svobodní než rozvedení a ovdovělí. \nStěžejními faktory ovlivňujícími finanční spokojenost Čechů je výše příjmů domácnosti a to jak s nimi vychází, tedy „plusový“ rozpočet, stejně jako vytváření krátkodobé či dlouhodobé finanční rezervy. Splácení hypotéky či placení nájmu finanční spokojenost významně nesnižuje. Splácení úvěrů významně snižuje finanční spokojenost žen žijících v páru. \n
|
|
|
Pojištění v českých domácnostech
Fialová, Kamila ; Mysíková, Martina
Pojištění zvyšuje blahobyt domácností tím, že přenáší nejistotu z jednotlivců, kteří se vyhýbají riziku, na instituce, které jsou vůči riziku neutrální. Hlavním motivem pro nákup pojištění je tedy averze k riziku s cílem vyhnout se ztrátě. Pojištění může zlepšovat finanční odolnost a celkovou finanční stabilitu domácností s obzvláště velkým významem pro domácnosti s nižšími příjmy.\nPoptávka domácností po pojištění závisí na mnoha faktorech, zahrnujících sociodemografické charakteristiky členů domácnosti, ekonomickou strukturu domácnosti, vývoj makroekonomického prostředí, ale také institucionální faktory. Význam mají také specifické preference domácností, jejich postoje a vnímání rizika. Ze všech faktorů je však jako nejdůležitější obecně uváděn příjem domácností, který zásadně ovlivňuje poptávku jak po životním, tak neživotním pojištění.\nŽivotní pojištění má téměř 60 % respondentů, naprostá většina z nich zároveň využívá i nějakou z forem pojištění neživotního (54 % všech respondentů). Na druhou stranu, skoro desetina nemá pojištění vůbec žádné. Alespoň jedno z uvažovaných forem neživotního pojištění obecně využívá většina z celkového počtu respondentů (84,4 %), přičemž pouze neživotní pojištění (a nikoli zároveň životní) má 31 % respondentů.\nPojištění častěji využívají lidé s vyšším vzděláním a také domácnosti s dětmi, což může být spojeno s motivací zajistit své závislé blízké osoby. Značný vliv má příjem domácností a jejich finanční rezervy. Výrazně méně často se pojišťují nízkopříjmové domácnosti, což může být dané tím, že je pro ně pojištění finančně nedostupné. Domácnosti zajištěné dlouhodobou finanční rezervou naopak pojištění využívají častěji. Častěji také životní pojištění využívají lidé, kteří mají i jiné půjčky či úvěry krom hypotéky.\n
|
|
|
Dlouhodobá finanční rezerva v českých domácnostech
Fialová, Kamila ; Mysíková, Martina
Dlouhodobé úspory pomáhají udržovat stabilní standard a blahobyt lidí v různých fázích života či dokonce podporovat růst životní úrovně v čase, a to i po výpadku příjmů, který lze očekávat např. v důchodu. Hlavními důvody dlouhodobého spoření bývá právě zajištění na důchod, investice do nemovitosti či do vyššího vzdělání, ať už pro sebe, nebo pro své děti. Cílem této studie je identifikovat hlavní faktory, které mohou působit na vytváření dlouhodobých úspor. \n\n
|
|
| |
|
|
Finanční náročnost bydlení v českých domácnostech
Fialová, Kamila ; Mysíková, Martina
Náklady na bydlení obecně představují nejvýznamnější položku spotřebních výdajů domácností. Zatímco průměrná evropská domácnost za bydlení včetně energií a dalších plateb utratila v roce 2021 25 % svého rozpočtu, v Česku to bylo dokonce 28 %. Finanční dostupností bydlení se zpravidla rozumí zajištění určitého standardu bydlení za cenu či nájemné, které je považováno za přiměřené zatížení domácností. Pokud má domácnost podíl výdajů na bydlení příliš vysoký, může to negativně ovlivňovat další spotřebu domácností a také jejich životní standard. Studie hodnotí zátěž českých domácností náklady na bydlení za použití objektivních a subjektivních metod a identifikuje hlavní faktory, které finanční zatížení ovlivňují.\n
|
|
|
Půjčky, úvěry a zadluženost v českých domácnostech
Fialová, Kamila ; Mysíková, Martina
Využívání půjček a úvěrů je jedním z pilířů finanční odolnosti a stability domácností. Půjčky a úvěry domácností jsou běžné ve všech vyspělých zemích, přičemž nutně nemusí mít k negativní důsledky. Zadlužení má ve vztahu k finanční odolnosti domácností dvojsečný vztah. Na jednu stranu může přístup k půjčkám a úvěrům zlepšit odolnost domácností vůči finančním šokům a umožňuje domácnostem zvýšit jejich blahobyt tím, že usnadňuje vyrovnávat spotřebu v průběhu života. Na druhou stranu ale vysoká míra zadlužení domácnosti snižuje odolnost vůči finančním šokům do budoucna. Nadměrné zadlužení může být znamením, že domácnost svou finanční situaci nemusí zvládat a tedy není finančně odolná.\nZ hlediska možných dopadů je třeba rozlišovat mezi zadlužením a nadměrným zadlužením, tedy předlužením. Předlužení znamená situaci, kdy domácnosti mají problém splácet své dluhy, což může způsobovat finanční stres a ohrožovat existenční potřeby domácností. Tato studie využívá dva přístupy měření předlužení: objektivní a subjektivní. Jejím cílem je identifikovat hlavní faktory působící na předlužení domácností v obou těchto pojetích.\n
|
|
|
The impact of the 2014 amendment of the Directive 92/85/EEC in the presence of women in the production sector
Caria Fernandes Ferreira Nunes, Madalena ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Mysíková, Martina (oponent)
Stejně jako u mnoha jiných veřejných politik může mít novela směrnice Rady 92/85/EHS z roku 2014 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň nezamýšlené důsledky, které přesahují její původní účel. Cílem tohoto výzkumu je tedy prozkoumat, zda výše uvedená novela způsobila určité narušení účasti žen na trhu práce, a to v rozlišení podle výrobních odvětví. Za tímto účelem byla použita metodika rozdílů v rozdílech na vzorku zemí OECD, přičemž sledovanou skupinou byl soubor zemí EU, na které se tento zákon vztahuje. Model je navíc rozšířen o kontrolu proměnných specifických pro jednotlivé země, což umožňuje deskriptivní analýzu vlivu vybraných proměnných na podíl žen v jednotlivých odvětvích. Ačkoli byl vliv novely na podíl žen v analyzovaných odvětvích pomocí metodiky rozdílů v rozdílech shledán statisticky nevýznamným, model kovariát nabízí zajímavé poznatky k tématům porodnosti, vzdělání, mateřské dovolené a ochrany zaměstnanosti. Stručná analýza rozptylu také ukázala, že země, které zavedly legislativu zaměřenou na ženy, mají vyšší průměrné zastoupení žen ve třech ze čtyř analyzovaných odvětví.
|
|
|
Evropské sociální modely
Wolfová, Veronika ; Mysíková, Martina (vedoucí práce) ; Vančura, Matěj (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá sociálními politikami napříč Evropou a modely, které je mezi systémy sociálního zabezpečení možné odhalit. Při hledání modelů se opírá o dřívější studie, které zkoumaly členské země Evropské unie před přijetím států východní Evropy roku 2004. Tato teorie je zde rozšířena o výzkum současné situace, kdy Evropská unie čítá 27 členů. S důrazem na sociální politiky jsou sociální modely zasazeny do kontextu strategií, které Evropská komise vydává jako podněty k sociálním reformám. Součástí této práce je také hodnocení sociálních modelů s ohledem na možnou konvergenci k evropskému sociálnímu modelu.
|
|
| |
|
|
Flexicurita na českém trhu práce: Aplikace v evropském kontextu
Matoušek, Jindřich ; Mysíková, Martina (vedoucí práce) ; Šolc, Jan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut ekonomických studií Jindřich Matoušek Flexicurita na českém trhu práce: aplikace v evropském kontextu Abstrakt k bakalářské práci Praha 2011 Abstrakt V bakalářské práci se věnuji konceptu flexicurity v České republice. Konceptu, který spojuje dvě zdánlivé protikladné součásti trhu práce. Flexibilitu a jistotu. Tento koncept se samovolně vyvinul v Dánsku a Nizozemsku a začátkem dvacátého století se stal ústředním tématem sociálně právních politik trhu práce prosazovaným Evropskou unií. První část práce se věnuje posouzení momentálního stavu jednotlivých částí konceptu flexicurity v České republice v době vzniku této práce. Popisuje vývoj nezaměstnanosti, míru flexibility a jistoty na trhu práce a srovnává jejich stav se situací ve zbytku Evropy. Další část analyzuje flexibilní formy zaměstnávání v České republice. Konkrétně částečné úvazky a jejich mikroekonomické souvislosti. V posledním oddílu se věnuji analýze faktorů, které ovlivňovaly nezaměstnanost v České republice v průběhu let 1993 až 2008. Název práce: Flexicurita na českém trhu práce: aplikace v evropském kontextu Autor: Jindřich Matoušek Vedoucí práce: PhDr. Martina Mysíková Rok obhajoby: 2011 Počet znaků: 79 244 Klíčová slova: Flexicurita, flexibilita, jistota, trh práce.
|
host ::
RSS.