|
|
V tratolišti: Detektivka a její produkční cykly mezi různými aktéry zestátněné československé kinematografie (1945-1965)
Mišúr, Martin ; Bláhová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent) ; Hain, Milan (oponent)
Východiskem disertační práce je tázání po předpokladech hrané, dlouhometrážní detektivky v prostředí zestátněné československé kinematografie. Výzkum zamýšlí hloubkově pokrýt období rámcově mezi lety 1945 až 1965, tedy od okamžiku květnového osvobození a srpnového zestátnění do fáze dílčího utlumení produkčních cyklů a žánrových označení. Od poloviny šedesátých let se tyto filmy etablovaly a po dobu několika desetiletí úspěšně přečkaly četné kolize produkční i společensko-politické. Klíčovým úkolem práce je objasnit, co především stálo právě za tímto žánrovým vývojem. Metodologicky práce těží ze žánrové teorie, konkrétně pak výzkumu produkčních cyklů, adaptovaném na tuzemské prostředí. Vymezení produkčního cyklu - tematický vzorec v produkčním uplatnění, který je při nepřerušené pravidelnosti realizován po dobu několika let - je přebráno z dosavadních definic badatelů, jež výzkum proponovali (Rick Altman, Steve Neale), a zejména pak těch, kteří podněty rozvinuli v argumentačně komplexních monografiích (Richard Nowell, Peter Stanfield). Pro místně lokalizovaný výzkum je podstatná adaptace výzkumných pozic na tuzemské prostředí (Petr Szczepanik). Pokládám produkční cyklus za prostor pro trojí analytické tázání - tematické, produkční a časové -, přičemž každé slibuje specifický přínos. Dvě základní výzkumné...
|
|
|
Počátky a konce Petera Jacksona
Navrátilová, Lucie ; BROTHÁNEK, Adam (vedoucí práce) ; Mišúr, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá filmovou tvorbou novozélandského režiséra Petera Jacksona. Zkoumá jeho proměnu z nadšence bez filmového vzdělání k uznávanému tvůrci s mnohamilionovými rozpočty. Analýzou jeho raných filmů a porovnáním s filmy současnými zjišťuji, jak se změnily jeho formální a vypravěčské postupy v souvislosti s jeho vstupem do mainstreamové tvorby.
|
|
|
Zbraně hromadného mlžení: Protikladné souřadnice poválečného antikomunistického cyklu
Mišúr, Martin ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Bláhová, Jindřiška (oponent)
Předložená práce si klade za cíl vymezit a analyzovat antikomunistický cyklus, tj. skupinu celovečerních hraných filmů, které byly produkovány ve Spojených státech od konce čtyřicátých a dále v padesátých letech. Text přistupuje kriticky k dosavadnímu výzkumu, neb se domnívá, že badatelé nepřihlédli k mnoha relevantním kontextům a popisovali sledovaný cyklus coby pouhý odraz jevů ve společnosti. Tento projekt vnáší do debaty množství různě motivovaných účastníků; kromě celospolečenských posunů si všímá zájmů filmového průmyslu i těch, kteří s dominantní podobou boje proti komunistům - nikoli antikomunismem jako takovým - vyjádřili nesouhlas. Antikomunistický cyklus je tudíž líčen coby dynamický soubor ideově, stylisticky i žánrově rozmanitých děl, mezi nimiž vznikalo nenápadné napětí. Tuto rámcovou hypotézu práce testuje ve třech rozsáhlých kapitolách. První, kontextová kapitola vymezí role jednotlivých aktérů a je rozdělena do dvou rámcových bloků: (a) obecný historický kontext, (b) kontext filmového průmyslu. Druhá kapitola nejprve shrnuje mnohaletou kontinuitu výroby antikomunistických hraných filmů ve Spojených státech a poté polemicky přibližuje dosavadní myšlení o antikomunistickém cyklu. Původní návrh dynamického antikomunistického cyklu zahajuje třetí, analytická kapitola. Sledované filmy...
|
|
|
Zpráva o stavu antikomunismu: Filmy Red Scare mezi aktuálním a fikčním světem
Mišúr, Martin ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na filmy Red Scare, které jsou kulturním pozůstatkem mccarthismu ve Spojených státech. Tzv. antikomunistický cyklus se skládá z přibližně čtyřiceti celovečerních hraných filmů, tvořících pouze na první pohled nápadně kompaktní celek. Záměrem práce je vydělit z antikomunistického cyklu vzorek dvanácti děl, které podle mého názoru poměrně přesně následují soudobou rétoriku radikálního antikomunismu v americké společnosti, pokoušejí se přebrat ideu všudypřítomného ohrožení a nezbytných zásahů antikomunistických organizací. Metodologicky je práce ukotvena v oblasti nové filmové historie a opírá se o teorii fikčních světů, neboť poskytuje vhodný nástroj k popsání vztahů mezi fikcí a jejímu odkazování k námi prožívané světu. V první kapitole bude popsán historický a filmově-průmyslový kontext - geneze studené války, ideové pozadí komunismu a antikomunismu ve Spojených státech a projevy dobových tlaků ve filmovém průmyslu. Prvních pět bodů druhé kapitoly bude sloužit jako kontextový rámec pro předmět práce: hollywoodské antikomunistické filmy. Navazovat na ně bude analytická část složená ze tří rozsáhlejších podkapitol, jež vždy zakončí aplikace předložených argumentů na příkladový film. Práci uzavírá vyhodnocení poznatků a návrh možného rozšíření do dalších oblastí.
|
host ::
RSS.