Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Implementace imigrační politiky Evropskou komisí mezi lety 1999 - 2014
Melíšek, David ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce zkoumá imigrační politiku Evropské komise, respektive její implementaci, na základě tří programů Evropské rady (Tamperského, Haagského a Stockholmského). Snaží se ukázat, zda lze teorii failed policy, která tvrdí, že státy nejsou schopny kontrolovat imigraci, aplikovat také pro Evropskou unii. Z programů jsou vyčleněny jednotlivé cíle, které má v následujícím pětiletém období Evropská komise začít implementovat. Na jejich základě poté probíhá samotný výzkum, rozdělený do dvou částí. První z nich se snaží zjistit, zda Evropská komise dokázala skrze vydaná nařízení, směrnice a doporučení v daném období naplnit cíle jednotlivých programů. Druhá část zjišťuje, jak byly vybrané legislativní návrhy implementovány v praxi a zda tedy skutečně sloužily svému účelu. Obě části výzkumu jsou navzájem propojeny, tak aby odpovídaly jednotlivým programům.
Výsledky fungování mezinárodní komise CICIG v boji s korupcí a organizovaným zločinem v Guatemale
Melíšek, David ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Práce zkoumá výsledky fungování mezinárodní komise proti nepostihnutelnosti v Guatemale (CICIG), založené v roce 2006 podepsáním dohody mezi vládou Guatemaly a OSN. Jedná se o unikátní nástroj OSN, spojující ve svém mandátu národní a mezinárodní prvky, jehož výhradním cílem je boj proti současným guatemalským trestním činům, čímž se odlišuje od klasického modelu OSN, zaměřeného zejména na boj s mezinárodními či minulými zločiny. Práce se snaží zodpovědět na otázku, zda se během působení komise podařilo snížit přítomnost korupce a organizovaného zločinu ve státních složkách Guatemaly, zda se snížila nepostihnutelnost před domácími soudy a jak velkou roli lze CICIG připsat. Výzkum je rozdělený do dvou částí. V té první je ohodnocena institucionální situace v oblasti stíhání zločinů v Guatemale před příchodem CICIG a po 12 letech jejího působení, porovnáním několika klíčových indikátorů. V té druhé je pomocí metody "process-tracing" detailně analyzována role CICIG ve 3 klíčových případech, zejména co se týká síly jejího vlivu v zemi. Závěrem je krátká diskuze ohlížející se za dobrými a špatnými charakteristikami modelu, který CICIG představuje.
Výsledky fungování mezinárodní komise CICIG v boji s korupcí a organizovaným zločinem v Guatemale
Melíšek, David ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Práce zkoumá výsledky fungování mezinárodní komise proti nepostihnutelnosti v Guatemale (CICIG), založené v roce 2006 podepsáním dohody mezi vládou Guatemaly a OSN. Jedná se o unikátní nástroj OSN, spojující ve svém mandátu národní a mezinárodní prvky, jehož výhradním cílem je boj proti současným guatemalským trestním činům, čímž se odlišuje od klasického modelu OSN, zaměřeného zejména na boj s mezinárodními či minulými zločiny. Práce se snaží zodpovědět na otázku, zda se během působení komise podařilo snížit přítomnost korupce a organizovaného zločinu ve státních složkách Guatemaly, zda se snížila nepostihnutelnost před domácími soudy a jak velkou roli lze CICIG připsat. Výzkum je rozdělený do dvou částí. V té první je ohodnocena institucionální situace v oblasti stíhání zločinů v Guatemale před příchodem CICIG a po 12 letech jejího působení, porovnáním několika klíčových indikátorů. V té druhé je pomocí metody "process-tracing" detailně analyzována role CICIG ve 3 klíčových případech, zejména co se týká síly jejího vlivu v zemi. Závěrem je krátká diskuze ohlížející se za dobrými a špatnými charakteristikami modelu, který CICIG představuje.
Implementace imigrační politiky Evropskou komisí mezi lety 1999 - 2014
Melíšek, David ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce zkoumá imigrační politiku Evropské komise, respektive její implementaci, na základě tří programů Evropské rady (Tamperského, Haagského a Stockholmského). Snaží se ukázat, zda lze teorii failed policy, která tvrdí, že státy nejsou schopny kontrolovat imigraci, aplikovat také pro Evropskou unii. Z programů jsou vyčleněny jednotlivé cíle, které má v následujícím pětiletém období Evropská komise začít implementovat. Na jejich základě poté probíhá samotný výzkum, rozdělený do dvou částí. První z nich se snaží zjistit, zda Evropská komise dokázala skrze vydaná nařízení, směrnice a doporučení v daném období naplnit cíle jednotlivých programů. Druhá část zjišťuje, jak byly vybrané legislativní návrhy implementovány v praxi a zda tedy skutečně sloužily svému účelu. Obě části výzkumu jsou navzájem propojeny, tak aby odpovídaly jednotlivým programům.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.