|
|
Naturalizace vědomí a smysl subjektivity
Toráčová, Pavla ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Tématem práce je problém existence vědomí ve fyzikálním světě. Východiskem je odmítnutí převládajícího přístupu v současné filosofii mysli, jenž pojednává fenomenální vědomí odtrženě od intencionality, a příklon k názoru, že fenomenální charakter vědomí a intencionalita jsou neodlučitelné a není možné porozumět jednomu, aniž bychom porozuměli druhému. Otázka existence vědomí ve fyzikálním světě je tedy nahlížena jako otázka existence (vědomé) intencionality ve fyzikálním světě. S cílem získat takovou analýzu intencionality, která na jedné straně podrží její fenomenální charakter s perspektivou první osoby a na druhé straně nám umožní nahlédnout, jakým způsobem může být takto neredukovaná intencionalita realizována ve fyzikálním světě, jsou diskutovány úvahy Petera Strawsona, G. E. M. Anscombové, Tima Crana, Colina McGinna a Johna Searla. Výsledkem těchto analýz je náčrt takového pojetí intencionality, jež dovoluje chápat fundamentální vrstvu intencionality jako proces ve fyzikálním světě a vyšší vrstvy intencionality jako rozvinutí této fundamentální vrstvy. Pro toto pojetí jsou klíčové dvě teze: vývoj intencionality od fundamentální vrstvy k vyšším vrstvám je pochopitelný pouze z perspektivy první osoby; v úvahách o existenci vědomí ve fyzikálním světě je nezbytné být si vždy vědom smyslu toho...
|
|
|
Informační systém pro vzdělávací agentury
Marván, Tomáš ; Bednárek, David (vedoucí práce) ; Zavoral, Filip (oponent)
Cílem práce je implementovat intranetový a internetový informační systém evidující lektory a studenty vzdělávací agentury, včetně jejich schopností, požadavků, časových možností apod. Systém umožní zadávání údajů jak administrátorům, tak lektorům a studentům s tím, že vložená data podléhají schválení administrátorem. Systém bude částečně automatizovat práci administrátora při párování lektorů a studentů na základě zadaných údajů.
|
|
|
Vzestup a pád Russellovy teorie soudu z let 1910-1913 a Wittgensteinovy filosofické začátky
Soutor, Milan ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Russellovi občas bývá jízlivě vyčítáno, že střídal filosofické pozice "jako ponožky," mám-li to říci skutečně jízlivě. Když se dozvídáme o jeho manuskriptech a o skutečnostech, že zatímco zastával jistou filosofickou pozici, již nenápadně a do šuplíku psal texty, kde načrtával alternativní teorie (a přesně takto to bylo s Wittgensteinem vyvrácenou teorií soudu), tento tvůrčí potenciál nás skutečně může udivovat, někdy zase mást, když se pokoušíme v jeho díle zorientovat. Příčiny překotného vývoje jeho filosofie ovšem spíše než v jeho povaze spočívaly v osobách, které měl štěstí potkat a kterým dal prostor do svého vývoje zasáhnout. Vždyť Russell byl na začátku své kariéry přesvědčený Hegelián. Poté, co se setkal s filosofickými názory G. E. Moora, nadšeně je přijal za své a rozvíjel dál ve vztahu k matematice. Podobného rázu bylo i Russellovo setkání s Wittgensteinem, které ovšem jak dokládá korespondence nebylo ve svém důsledku vůbec příjemné. Velice zajímavé na jeho teorii soudu je skutečnost, že tato teorie nebyla libovolným výtvorem, ale sledovala konkrétní problém, který uměla, jak jsem doufám přesvědčil čtenáře, řešit. Můžeme se tedy ptát - a to už může být předmětem další studie - zda Wittgensteinova "korektní teorie propozic," která našla své vyjádření v TLP, řeší Russellovy původní problémy, nebo...
|
|
|
Hareova teze jako logicko-filosofický problém
Luhan, Martin ; Svoboda, Vladimír (vedoucí práce) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Název práce: Hareova teze jako logicko-filosofický problém Autor: Martin Luhan Katedra (ústav): Katedra logiky Vedoucí diplomové práce: PhDr. Vladimír Svoboda, CSc. Abstrakt: Práce je věnována rozboru Hareovy teze, tedy problému, zda lze z imperativ- ních premis odvodit tvrzení. Logická analýza jazyka morálky byla základem etických zkoumání Richarda Harea. Proto jsou nejprve představeny stručné základy jeho filosofie a poté je podrobně představen Hareův přístup ke zkou- mání imperativů. Hare tvrdí, že logika se má preskriptivními vyjádřeními zabývat. V práci je také předložen přehled několika různých sémantik logiky imperativů a některých jejich problémů. Na základě toho je pak analyzováno, je-li Hareova teze, která odvozování tvrzení z imperativních premis zakazuje, přijatelná. Usoudíme, že ve většině případů je rozumné ji odmítnout. Klíčová slova: Logika imperativů, Hareova teze, deontická logika, metaetika
|
|
|
Radikální interpretace, pravda, objektivita
Vašíček, Jan ; Koťátko, Petr (vedoucí práce) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Nikdo se nemůže mýlit ve většině toho, co si myslí o světě. Jaké má důvody tohle Donald Davidson tvrdit? Tato práce se zabývá spojením tří důležitých témat Davidsonova myšlení - radikální interpretace, pravdy a objektivity. V experimentu radikální interpretace půjde o určení základních podmínek komunikace. Na jejich základě bude vidět, po krátkém shrnutí nedostatků jiných teorií, proč je možné mluvit o objektivní a epistemicky nezávislé pravdě. Zde se rovněž upřesní vztah pravdy k poznání. Zkoumáním toho, jak se konstituuje obsah našich přesvědčení, se ukáže fundamentální závislost myšlenek o objektivním světě na společenské základně komunikujících osob. V tom bude dále obsažen Davidsonův argument proti globálnímu skepticismu. Nejprve na ne zcela uspokojivém příkladu "vševědoucího interpreta" a později s pomocí pojmu triangulace se upřesní, v jakém smyslu lze u Davidsona mluvit o objektivitě a do jaké míry je odůvodněné nazývat ho realistou.
|
|
|
Práva obětí trestných činů a možností jejich uplatnění v trestním řízení
Marvan, Tomáš ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Práva obětí trestných činů a možnosti jejich uplatnění v trestním řízení Resumé Tato diplomová práce se zabývá právy obětí trestných činů, jejich postavením v trestním řízení a reálnou uplatnitelností zaručených práv. Obsahuje pojednání o historii vývoje právní úpravy této problematiky, přičemž dochází k závěru, že obzvláště v posledních padesáti letech se postavení a rozsah práv obětí trestných činů neustále zlepšuje. Oběť trestného činu je čím dál méně pouhým nositelem důkazů o trestném činu a více se stává aktivním účastníkem trestního řízení, který má na jeho výsledku též svůj zájem. Spolu s přijetím nového zákona o obětech trestných činů byla do právního řádu České republiky zavedena celá škála práv, která zaručují obětem trestné činnosti zvláštní péči a přístup ze strany státu a jeho orgánů. Oběť je dle smyslu tohoto zákona brána jako osoba, která se nezaviněně stala terčem útoku ve formě trestné činnosti a jako takové je ji třeba poskytnout pomoc, jak odbornou, finanční, tak i pomoc ve formě vstřícného přístupu a pochopení. Jedním z hlavních účelů zákona o obětech trestných činů je prevence a ochrana před vznikem druhotné újmy, která je oběti způsobena necitlivým přístupem orgánů činných v trestním řízení, médií, pachatele a jejího okolí. Dopad primární viktimizace je tak prohlubován a újma takto...
|
|
|
Manipulation and moral responsibility
Kalivodová, Hana ; Marvan, Tomáš (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
V současné filozofii probíhá debata o vlivu manipulace na morální odpovědnost jedince. Jedni poukazují na to, že manipulace není odlišná od jakéhokoliv jiného deterministického působení prostředí na agenta. Jiní přicházejí s historicismem, ideou, že odpovědnost je citlivá na výskyt manipulace v kauzálním řetězci předcházejícím činu. Historicismus stojící na narušení přirozeného vývoje může být ale těžko obhajitelný v případech skrytého společenského podmiňování. Názory na konečnou odpovědnost agenta navíc ovlivňují intuice o jeho identitě, kontrole a původu důvodů, jež ho motivují k činu. Předmětem práce je současnou debatu zmapovat a pojmenovat faktory vstupující do hry při hledání hranice odpovědnosti manipulovaného agenta. Klíčová Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Naturalizing the Unity of Consciousness: can neuroscience explain a fundamental feature of subjectivity?
Vraný, Martin ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Marvan, Tomáš (oponent) ; Ward, David (oponent)
Naturalizace jednoty vědomí: mohou neurovědy vysvětlit zásadní rys subjektivity? Martin Vraný Abstrakt Cílem disertační práce je analyzovat pojem jednoty vědomí coby explanandum pro přírodní vědy a zhodnotit, do jaké míry se daří hlavním neurovědeckým teoriím vědomí tuto jednotu vysvětlit. Práce je motivována přesvědčením, že právě jednota vědomí představuje největší výzvu, které čelí vědecké pokusy vysvětlit vědomí. V úvodu práce tvrdím, že důvodem proč některé teorie vědomí vedou k tomu, co Dennett nazývá karteziánským materialismem, je právě to, že se dostatečně nevěnují problému jednoty vědomí. Pokud bychom dobře rozuměli jednotě vědomí a její roli v přírodě, snáze bychom se vyhnuli tendenci vykládat vědomí způsobem, který je vskrytu homunkulární. Druhá kapitola analyzuje různé aspekty, z jejichž hlediska se vědomí považuje za jednotné. Dva z těchto aspektů představují obzvlášt' velkou výzvu při naturalizaci vědomí a zároveň jsou spolu neslučitelně spjaté. Jde o jednotu vědomých obsahů v určitém čase a jednotu ve smyslu jednoho subjektu majícího vědomé obsahy, schopného na ně reflektovat. Třetí kapitola se zabývá hlavními pojmovými a metodologickými obtížemi, které...
|
|
|
Naturalizace vědomí a smysl subjektivity
Toráčová, Pavla ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Tématem práce je problém existence vědomí ve fyzikálním světě. Východiskem je odmítnutí převládajícího přístupu v současné filosofii mysli, jenž pojednává fenomenální vědomí odtrženě od intencionality, a příklon k názoru, že fenomenální charakter vědomí a intencionalita jsou neodlučitelné a není možné porozumět jednomu, aniž bychom porozuměli druhému. Otázka existence vědomí ve fyzikálním světě je tedy nahlížena jako otázka existence (vědomé) intencionality ve fyzikálním světě. S cílem získat takovou analýzu intencionality, která na jedné straně podrží její fenomenální charakter s perspektivou první osoby a na druhé straně nám umožní nahlédnout, jakým způsobem může být takto neredukovaná intencionalita realizována ve fyzikálním světě, jsou diskutovány úvahy Petera Strawsona, G. E. M. Anscombové, Tima Crana, Colina McGinna a Johna Searla. Výsledkem těchto analýz je náčrt takového pojetí intencionality, jež dovoluje chápat fundamentální vrstvu intencionality jako proces ve fyzikálním světě a vyšší vrstvy intencionality jako rozvinutí této fundamentální vrstvy. Pro toto pojetí jsou klíčové dvě teze: vývoj intencionality od fundamentální vrstvy k vyšším vrstvám je pochopitelný pouze z perspektivy první osoby; v úvahách o existenci vědomí ve fyzikálním světě je nezbytné být si vždy vědom smyslu toho...
|
|
|
Následování pravidla
Jelačič, Josef ; Koťátko, Petr (vedoucí práce) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Následování pravidla není možné bez nějaké externí rozhodčí instance, která může zhodnotit, jestli někdo (jiný než on sám) jedná s pravidlem ve shodě či v rozporu. Kolem tohoto tvrzení práce srovnává různé úhly pohledu na problematiku "rule following" a fixování významu. Postupně se propracovává k teoriím explicitně postaveným na sociální interakci a psychologických pojmech, kde se svět mnohem více rozebírá dle jazykového citu jednotlivce, spíše než k jednotné objektivní teorii významu, která dokáže jasně rozhodnout, co správné je a co nikoliv. Nastřádané poznatky jsou potom využity v myšlenkovém experimentu, který se pokouší nastínit ideu světa fungujícího na bázi relativně souvisejících procesů, odehrávajících se na různých úrovních vnímání, a také poukazuje na možnost vytvoření složitých struktur na základě opakování jednoduchých a zřejmých pravidel.
|
host ::
RSS.