|
|
Fenomén symbiózy jako model pro novou biologii
Lhotský, Josef ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent)
Přestože je dnes biologie jednou z nejdiverzifikovanějších věd, dodnes nerozřešila jednu z nejzákladnějších otázek, kterou je překvapivě otázka co je to život. Cílem práce je poukázat na výlučné postavení biologie v rámci přírodních věd, neboť jako jediná je vystavena nutnosti definovat a používat koncepci významu informace. Na rozdíl od jiných věd se biologie musí vypořádat s dosud nereflektovanou dimenzí informace, kterou je právě interpretace: k základním charakteristikám života patří komunikace a interpretace přijímaných informací. Navzdory tomu většina současných teorií evoluce popírá "aktivní" participaci živých bytostí na tomto procesu; organismy jsou popisovány jako mechanické stroje, které vykonávají určitý program, a které jsou tedy řízeny pouze vnějšími silami. Východiskem z tohoto paradigmatu může být zcela nový přístup k metafoře, tzn. k modelování žijících organismů. Jeden z možných přístupů zahrnuje metaforu přirozeného jazyka, tedy analogii mezi sítí historických interakcí a konvenčními výklady informace významu v a) živých bytostech a ii) v systémech přirozeného jazyka. Za nejvhodnější biologický systém použitelný k modelování takových sítí interakcí pak považuji interakce symbiotické, tj. fenomén symbiózy a především symbiogeneze.
|
|
|
Důkazy evoluce
Korda, Petr ; Dvořáková, Radka (vedoucí práce) ; Lhotský, Josef (oponent)
V této práci jsem se věnoval rešerši důkazů podporujících evoluci přírodním výběrem. Cílem bylo předložení a popsání těchto důkazů. Zaměřil jsem se na důkazy z oblasti paleontologie, biogeografie a na podobnosti na základě anatomie, morfologie a molekulární biologie. Z rešerše vyplývá, že existuje mnoho argumentů na podporu evoluce přírodním výběrem a dále také to, že se zastánci alternativních teorií snaží evoluci vyvracet. Přínosem této práce je předložení argumentů podporujících evoluci, stejně tak jako popsání argumentů proti evoluci a nastínění problémů spojených s výukou evoluce. Klíčová slova: Evoluce, důkazy, darwinismus, neodarwinismus, inteligentní design, kreacionizmus
|
|
|
Co je život a definice života v mysli vědy 21. století.
Pavlík, Richard ; Lhotský, Josef (vedoucí práce) ; Šolc, Roman (oponent)
Fenomén života přesahuje vědu. Základním přiblížením by měla(y) být definice tohoto konceptu. Práce pojednává o mnohých náhledech na definici života a hledání esence života a snaží se tyto faktory pojmout v celistvosti uvedením jak tradičních definičních přístupů, tak těch méně tradičních a snad i futuristických. Ve zkratce text rozebírá i návod, jak definovat. Vzhledem k šíři tématu se tato bakalářská práce dotýká i myšlenek rámce vědecky mezioborového. Klíčová slova: definice života, přechod živé a neživé, anti-definicionismus, autopoiesis, kybernetický přístup, biosémiotika
|
|
|
Fenomén symbiózy a jeho význam pro teoretickou biologii
Lhotský, Josef
2 Abstrakt Symbióza je historicky definovaná jako jakékoli fyzicky blízké soužití dvou či více jedinců patřících k různým druhům, a to bez ohledu na to, zda výslednou asociaci označíme jako vztah mutualistický, komenzální či parazitický. Díky renesanci konceptu symbiózy v druhé polovině dvacátého století (endosymbiotická teorie Lynn Margulisové, rozvíjející se obor ekologie mikroorganismů) se postupně začalo ukazovat, že symbiotické svazky jsou zcela zásadní jak pro porozumění interakcím evolučním, tak ekologickým. Jako tematický celek se proto úzce dotýkají centrální otázky teoretické biologie, tj. jak v úplnosti popsat a pochopit strukturu a fungování biosféry. V souvislosti s exponenciálním nárůstem poznatků dílčích biologických diciplín a faktu, že otázky související se symbiotickým soužitím organismů se dnes týkají v podstatě každého takového oboru a umožňují nám krom toho úspěšně překračovat bariéry mezi nimi, lze konstatovat, že roste potřeba pro rozsáhlou analýzu celého konceptu a jeho obecného i speciálního významu - a to zvláště v biologii teoretické, která si klade za cíl být oborem integrativním.
|
|
|
Fenomén symbiózy a jeho význam pro teoretickou biologii
Lhotský, Josef ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Neustupa, Jiří (oponent) ; Krajčovič, Juraj (oponent)
Absrakt ' Symbióza je historicky definovaná jako jakéko|i ýzicky blízkésoužitídvou či vícejedincůpatřícíchk ruzným druhům,a to bez ohledu na to, zda výslednouasociaci označímejako vztah mufualistický, komenzální či paraziticý.,Díky renesanci konceptusymbiózy v druhépolovině dvacátéhostoletí(endosymbiotická teorie Lyrrn Margulisové, rozvijející se obor ekologie mikroorganismů) se postupně začalo lkazovat, že symbiotickésvazky jsou zcela zásadníjak pro porozuměníinterakcím evolučním,tak ekologickým' Jako tematický celek se proto úzce doýkají centrální otrízkyteoretickébiologie, tj. jak v úplnostipopsat a pochopit strukfurua fungování biosfery. V souvislosti s exponenciálním nárustem poznatků dí|číchbiologichých diciplín a faktu, že otěaky souvisejícíse symbiotickým soužitímorganismůse dnes ýkají vpodstatě každéhotakového oboru a umožňujínám krom toho úspěšně překačovat bariérymezi nimi, lze konstatovat,žerostepotřebapro rozsáhlou ana|ýzu celéhokoncepfu a jeho obecnéhoi speciálního ýznamu - a to zvláště v biolosii teoretické'která si k|adeza ci!být oboremintegrativním.
|
|
|
Fenomén symbiózy a jeho význam pro teoretickou biologii
Lhotský, Josef
2 Abstrakt Symbióza je historicky definovaná jako jakékoli fyzicky blízké soužití dvou či více jedinců patřících k různým druhům, a to bez ohledu na to, zda výslednou asociaci označíme jako vztah mutualistický, komenzální či parazitický. Díky renesanci konceptu symbiózy v druhé polovině dvacátého století (endosymbiotická teorie Lynn Margulisové, rozvíjející se obor ekologie mikroorganismů) se postupně začalo ukazovat, že symbiotické svazky jsou zcela zásadní jak pro porozumění interakcím evolučním, tak ekologickým. Jako tematický celek se proto úzce dotýkají centrální otázky teoretické biologie, tj. jak v úplnosti popsat a pochopit strukturu a fungování biosféry. V souvislosti s exponenciálním nárůstem poznatků dílčích biologických diciplín a faktu, že otázky související se symbiotickým soužitím organismů se dnes týkají v podstatě každého takového oboru a umožňují nám krom toho úspěšně překračovat bariéry mezi nimi, lze konstatovat, že roste potřeba pro rozsáhlou analýzu celého konceptu a jeho obecného i speciálního významu - a to zvláště v biologii teoretické, která si klade za cíl být oborem integrativním.
|
|
|
Důkazy evoluce
Korda, Petr ; Dvořáková, Radka (vedoucí práce) ; Lhotský, Josef (oponent)
V této práci jsem se věnoval rešerši důkazů podporujících evoluci přírodním výběrem. Cílem bylo předložení a popsání těchto důkazů. Zaměřil jsem se na důkazy z oblasti paleontologie, biogeografie a na podobnosti na základě anatomie, morfologie a molekulární biologie. Z rešerše vyplývá, že existuje mnoho argumentů na podporu evoluce přírodním výběrem a dále také to, že se zastánci alternativních teorií snaží evoluci vyvracet. Přínosem této práce je předložení argumentů podporujících evoluci, stejně tak jako popsání argumentů proti evoluci a nastínění problémů spojených s výukou evoluce. Klíčová slova: Evoluce, důkazy, darwinismus, neodarwinismus, inteligentní design, kreacionizmus
|
|
|
Výchova k evoluční gramotnosti na středních školách
Kuchová-Breburdová, Hana ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Lhotský, Josef (oponent)
Cílem práce je zjistit, zda-li maturující studenti z biologie mají lepší znalosti o evoluci než nematurující studenti. Výsledky byly zjišťovány dotazníkovým šetřením na šesti českých a sedmi slovinských středních školách v průběhu dvou let. Práce prokázala lepší evoluční faktografické znalosti u studentů maturujících z biologie. Výsledkem práce je i zmapování evolučních asociací u studentů gymnázií a porovnání vzdělávací úrovně evoluční gramotnosti v České republice a ve Slovinsku.
|
|
|
Co je život a definice života v mysli vědy 21. století.
Pavlík, Richard ; Lhotský, Josef (vedoucí práce) ; Šolc, Roman (oponent)
Fenomén života přesahuje vědu. Základním přiblížením by měla(y) být definice tohoto konceptu. Práce pojednává o mnohých náhledech na definici života a hledání esence života a snaží se tyto faktory pojmout v celistvosti uvedením jak tradičních definičních přístupů, tak těch méně tradičních a snad i futuristických. Ve zkratce text rozebírá i návod, jak definovat. Vzhledem k šíři tématu se tato bakalářská práce dotýká i myšlenek rámce vědecky mezioborového. Klíčová slova: definice života, přechod živé a neživé, anti-definicionismus, autopoiesis, kybernetický přístup, biosémiotika
|
|
|
Mikroorganismy jako primární producenti v ekosystémech nezávislých na fotosyntéze
Burkartová, Kateřina ; Falteisek, Lukáš (vedoucí práce) ; Lhotský, Josef (oponent)
Chemolitotrofie a fotoautotrofie představují dva základní metabolické principy primární produkce organické hmoty na Zemi. Tato práce se zaměřuje na problematiku metabolické provázanosti chemolitotrofních a oxygenně fototrofních mikroorganismů v globálním měřítku. Oxygenní fotosyntéza je příčinou vysoké koncentrace kyslíku v atmosféře, obsahu sulfátů v mořské vodě a jiných oxidantů, které jsou hojně využívány chemolitotrofy při oxidaci anorganických redukovaných sloučenin. Otázkou však je, zda existují chemoautotrofní ekosystémy, které čerpají energii pouze ze substrátů vzniklých abiotickými procesy. Prokázání jejich existence vyžaduje jak geochemické, tak metagenomické přístupy, které přispějí k odhalení původu substrátů respektive metabolismu, který tyto substráty ve zkoumaném ekosystému využívá. V současnosti jsou známy dva dobře podložené typy ekosystémů nezávislých na fotosyntéze, využívajících jako zdroj energie serpentinizační vývěry a radiolýzu vody. Užitečným vodítkem pro hledání takových prostředí je zejména absence fotosyntézou vzniklých finálních akceptorů elektronů pro chemolitotrofní metabolismus a patřičné prostorové oddělení od oblastí s výskytem fotosynteticky vzniklých organických látek a oxidantů. Předmětem této práce je popsat geologické procesy, které produkují nejen dostatečné...
|
host ::
RSS.