Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 84 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Emoce a estetické preference vyvolané zvířaty v kontextu ochrany přírody
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Stibral, Karel (oponent) ; Prokop, Pavol (oponent)
Lidé vždy vnímali zvířata jako důležitou součást svého života. Vlivem lidské činnosti a dalších faktorů stále přibývá druhů, které jsou ohrožené. V poslední době získává na významu ochrana přírody, ochranářské aktivity se ovšem neobejdou bez podpory veřejnosti, nejen finanční. Z tohoto důvodu je nutné pochopit, jak lidé zvířata vnímají a jaké důsledky to může mít pro plánování záchranných programů. V této práci jsme se zaměřili na pozitivní vnímání zvířat zjišťované pomocí estetických preferencí (krásy zvířete) a negativní vnímaní skrze emoce (strach a znechucení). Bylo zjištěno, že pro podporu ochranářských aktivit u preferované skupiny savců, má rozhodující vliv krása zvířete a přisuzovaná nebezpečnost, naopak velikost těla a přisuzovaná inteligence vliv nemají. Oproti tomu plazi představují často opomíjenou skupinu obratlovců, přesto jsou lidmi vnímáni poměrně konzistentně. Lidé plazy rozlišují na základě vnějšího vzhledu, a to podle přítomnosti končetin. Vzniká zde tedy samostatná skupina beznohých plazů reprezentovaná zejména hady a beznohými ještěry (např. dvouplazi, Amphisbaenia), u kterých platí vlastní pravidla pro hodnocení krásy i emocí. Jak bylo zjištěno v následujících studiích, hadi netvoří v lidských očích jednu homogenní skupinu, najdeme zde taxony, které vyvolávají zejména strach...
Subjektivní a psychofyziologické parametry emocí, které vzbuzují různé skupiny zvířat
Peterková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Čmejla, Roman (oponent) ; Španiel, Filip (oponent)
SUBJEKTIVNÍ A PSYCHOFYZIOLOGICKÉ PARAMETRY EMOCÍ, KTERÉ VZBUZUJÍ RŮZNÉ SKUPINY ZVÍŘAT Mgr. Šárka Peterková Abstrakt Ústředním tématem této disertační práce je vztah člověka ke zvířatům z perspektivy subjektivně prožívaných emocí a jejich psychofyziologických korelátů. Zabývá se především pociťovaným znechucením a jeho souvislostí na jedné straně s estetickým hodnocením a vnímáním krásy zvířat, na straně druhé s jinou negativní emocí, strachem. Klade si také za cíl zhodnotit získaná data z evolučního pohledu a porozumět roli emocí vyvolaných zvířaty v dnešní době. Obsahuje celkem šest prací, které byly součástí širších vědeckých projektů, a každá z nich se věnuje dané problematice z trochu jiného úhlu. První práce je review zabývající se negativními emocemi, které vzbuzují zvířata, a je tak součástí teoretického úvodu k této disertaci. Podává přehled o subjektivním hodnocení zvířat z hlediska strachu a znechucení, zasazuje roli negativních emocí do evolučního kontextu a v neposlední řadě analyzuje konkrétní morfologické znaky zástupců různých taxonů, jež lidské vnímání ovlivňují. Druhý článek se detailně věnuje hodnocení emocí vyvolaných obojživelníky. Míra pociťovaného znechucení v tomto případě tak silně negativně koreluje s hodnocením krásy, že vytváří jediný gradient variability. Práce na konkrétním...
Změny v prožívání sexuálního znechucení v průběhu reprodukčního období u žen
Šeda, Jan ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Znechucení, též disgust, je jednou ze základních lidských emocí s adaptivní funkcí, kterou je především vyhýbání se potenciálnímu přenosu patogenů. Jednou z jeho složek je také sexuální znechucení, které by mělo sloužit jako ochrana před neoptimálním sexuálním chováním a pomáhat při výběru správného sexuálního partnera. Reprodukční období žen je provázeno k mnoha fyziologickými i psychologickými změnami, v jejichž důsledku může docházet i ke změnám v míře znechucení. Cílem této práce bylo sledovat tyto změny v doposud málo prostudované doméně sexuálního znechucení, a to zejména v průběhu těhotenství a po porodu, ale rovněž i u netěhotných žen v souvislosti se změnami během menstruačního cyklu. V souladu s navrhovanými hypotézami byla pozorována vyšší míra sexuálního znechucení u žen v prvním trimestru těhotenství v porovnání s netěhotnými bezdětnými ženami, což může souviset jednak s ochranou matky a dítěte proti možnému poškození zejména v důsledku infekcí, případně s ochranou před nepříjemnými prožitky během sexu, které mohou být zapříčiněny fyzickými i psychickými změnami v průběhu těhotenství. V práci nebyly pozorovány žádné statisticky významné rozdíly v míře sexuálního znechucení v souvislosti s fázemi menstruačního cyklu. Výsledky longitudinální studie prokázaly signifikantní změny v...
Specifická reakce primátů na hadí predátory
Regásková, Kristýna ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Lhota, Stanislav (oponent)
Specifická reakce na hadí predátory je u primátů zapříčiněna dlouhou koevolucí s hady. Tato dlouhodobá koevoluce vedla u primátů ke vzniku specifické a komplexní reakce při střetu s hady. Znaky, podle kterých primáti hady rozpoznávají oproti jiným druhům stimulů mohou být na základě pachové či vizuální informace. Reakcím jako je apriorní strachová či vyhýbavá reakce mohou následovat různé antipredační například specifická vokalizace, vyhýbavé chování, včasný útěk nebo naopak aktivní obranu a mobbing. Reakce na jedovaté hady a škrtiče se může v mnoha ohledech lišit na základě odlišné hrozby, kterou představují. Klíčová slova: Predace, mobbing, had, primáti, vokalizace, anxieta
Maternální efekt u vybraných druhů hlodavců: pozitivní a negativní efekt na fitness potomstva
Malá, Jana ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
Tato práce popisuje nejvíce studované mechanismy, které můžeme řadit do maternálního efektu. Konkrétně se zde u modelových hlodavčích organismů věnuji vlivům tělesné hmotnosti, zdravotního stavu, střevní mikroflóry a věku matky. Dále také uvádím faktory jako je pozice mláďat v děloze, populační hustota, stres a zejména mateřská péče, která provází celou tuto práci. Každý z těchto mechanismů může pozitivně či negativně ovlivňovat fitness potomstva, a to v závislosti na konkrétních podmínkách prostředí. Mateřské chování je zde prezentováno formou rešerše, která uvádí jak epigenetické, tak genetické vlivy působící na jeho konečnou podobu. Mateřská péče, jakožto prvek mateřského chování, vykazuje mezi jedinci odlišnou míru udávanou frekvencí olizování a čištění mláďat. Hodnocením mateřské péče nacházíme v laboratorních populacích dva stabilní fenotypy jedinců s odlišnými behaviorálními projevy v rámci sexuálního chování, stresové reakce, agrese či kognitivních schopností. V diskusi je kriticky zhodnoceno, zda mateřská péče opravdu působí na reprodukční úspěšnost a zda tedy může být považována za adaptivní mechanismus. Dle dostupných informací se nízká mateřská péče jeví jako výhodnější strategie v laboratorních podmínkách, je tedy otázkou budoucího výzkumu, jaká další vlastnost udržuje i samice s...
Epigenetická dědivost ovlivňující chovaní následujících generací a její zvratnost během ontogeneze
Freisingerová, Kateřina ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Švorcová, Jana (oponent)
Cílem této práce je zaměřit se na možné mechanismy přenosu změn, které jsou podmíněny epigenetickými modifikacemi, které by mohly ovlivnit specifické chování a fenotyp u potomků. Dědivost může být vedena jak přes maternální, tak paternální linii. Lze ji rozdělit do dvou odlišných skupin přenosu, a to intragenerační a transgenerační. Tato práce se zaměřuje na možné mechanismy transgeneračního přenosu. Epigenetické mechanismy vedoucí k navození změn fenotypu organismu spočívají v ovlivnění regulace čtení DNA, a to přes několik úrovní, jako je methylace DNA, chemické úpravy, acetylace a jiné posttranslační modifikace, a hlavně nekódující RNA molekuly. Dnes je již známo nespočet studií, které se zabývají vysvětlením těchto molekulárních procesů zprostředkovaných enviromentálními vlivy. Známé jsou mateřská péče, chemikálie nebo traumatické zážitky. Existují příklady traumatických enviromentálních vlivů, u kterých lze pozorovat fyziologické změny regulace HPA osy s následnou změnou v expresi genů pro tzv. depresivní a úzkostlivý fenotyp. Většina experimentů se zaměřením na epigenetický přenos je prováděna převážně na hlodavčích modelech. Existují ale i studie, pozorující tento fenomén u lidí. Ty jsou často zkoumány z pohledu ovlivnění přes potravní deprivace těhotných žen, farmakologických látek (některá...
Kognitivní schopnosti u plazů: individuální schopnost učení vs. mezidruhové srovnání
Víšková, Linda ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Kverková, Kristina (oponent)
Kognitivní schopnosti "plazů" byly dlouho opomíjeným tématem ve srovnání s výzkumem kognice u dalších dvou skupin tetrapodů - savců a ptáků. V poslední době se však poměrně hojně začaly objevovat práce, které testují vybrané aspekty různých kognitivních schopností právě u "plazů". V této práci byly identifikovány jednotlivé typy zkoumaných kognitivních úloh (zaměřených na numerické schopnosti, prostorové učení, reverzní učení, vizuální diskriminaci, sociální učení, "problem-solving" či operantní podmiňování) a dále podrobně rozebrány metody jejich testování u "plazů". Následně byly pro přehlednost v rámci parafyletické skupiny "plazů" vymapovány dané kognitivní schopnosti pro jednotlivé čeledi (i konkrétní druhy) na fylogenetický strom. Obecným problémem byl v některých pracích menší počet testovaných jedinců (minimum 1, maximum 559, medián 15) vzhledem k často velkému počtu studovaných faktorů (minimum 1, maximum 14, medián 4) a široké interindividuální variabilitě v kognitivní performanci. Ačkoliv množství prací o kognitivních schopnostech "plazů" v posledních deseti letech stoupá, kvalitativní analýza naznačuje výskyt jednodušších typů kognice. Kvantitativní či fylogenetickou analýzu kognitivních schopností "plazů" zatím znemožňuje malé taxonomické pokrytí a nesjednocená metodika testování. Nyní...
Intenzita biparentální péče u měkkozobých a dalších vybraných skupin ptáků: shrnutí hlavních ultimátních a proximátních mechanismů
Kopejtková, Lucie ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Tomášek, Oldřich (oponent)
Měkkozobí jsou nepříliš početný řád ptáků, jejich význam pro současnou vědu a obecně pro člověka je ale zásadní. Jedná se o jednu z nejčastěji studovaných skupin ptáků a znalosti, které dnes máme o parentální péči a proximátních mechanismech, které řídí její nástup u ptáků, byly zjištěny právě na této skupině. Specificky budou v jednotlivých kapitolách nejprve rozebrány hlavní faktory související s rozvojem intenzivní rodičovské péče, péče biparentální a kooperaci mezi partnery v rámci rodičovské péče. Zmíněny budou hlavní evoluční omezení (constrains) a hlavní konflikty jak mezi pohlavími, tak mezi rodiči a mláďaty, které s evolucí rodičovské péče úzce souvisí. Zmíněno bude specifické postavení měkkozobých z pohledu ultimátních mechanismů. Další kapitoly by se měly věnovat nejdůležitějším proximátním mechanismům ovlivňujícím rodičovskou péči u měkkozobých. Klíčová slova: Biparentální péče, Columbiformes, kooperace v rámci parentální péče, parentální konflikt, konflikt mezi rodiči a mláďaty, prolaktin
Psychofyziologické koreláty vyvolané vizuálními potravinovými stimuly během hladu a sytosti
Schlezingerová, Nicol ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Obezita a její narůstající prevalence přispívá k rozvoji řady závažných civilizačních problémů, včetně cukrovky druhého typu, metabolického syndromu, a řady kardiovaskulárních, onkologických i neuropsychiatrických onemocnění. Je proto důležité porozumět řízení příjmu potravy člověka na behaviorální úrovni včetně vlivu maladaptivních faktorů, jakým je například časté vystavení moderního člověka vizuálním vysokokalorickým potravinovým podnětům. V této práci byly zkoumány změny zrakové pozornosti a vybrané psychofyziologické koreláty (elektrodermální odpověď a slinné biomarkery alfa-amylázu a kortizol) v odpovědi na vizuální potravinové podněty u zdravých, dospělých neobézních (BMI <25) dobrovolníků obou pohlaví. Po úvodním dotazníku na sebehodnocení stavu nasycení, odběru vzorku slin a instruktáži byly subjektům prezentovány na monitoru počítače vizuální podněty třech kategorií - vysokokalorické, nízkokalorické a nepotravinové. Vizuální pozornost k podnětům byla zjišťována pomocí sledování očních pohybů metodou eye-tracking a na závěr sezení byla testována pomocí modifikovaného Stroopova testu (tzv. Food Stroop test). V průběhu sezení byla měřena elektrodermální aktivita a na závěr sezení byl odebrán druhý vzorek slin a vyplněn závěrečný dotazník o vnímaném stavu nasycení. Ve studii se nenašly...
Vznik specifické fobie z pavouků: Neurofyziologické mechanismy vs. testování předpokladů evolučních teorií vysvětlujících vznik specifické fobie z pavouků
Hladíková, Tereza ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Fobie z pavouků je jednou z nejčastějších specifických fobií ze zvířat v populaci. Ve vzniku fobie z pavouků jsou klíčové dvě emoce; strach a odpor. Teorií vzniku této fobie je více a výsledky a interpretace studií, které experimentálně testují jejich předpoklady se často různí. Práce zaměřené na psychofyziologická měření jako je sledování změn srdeční činnosti nebo odporu kůže odráží rozdíly v intenzitě prožívaných emocí u fobiků oproti nefobikům. Druhá skupina prací zabývajících se analýzou proximátních mechanismů se snaží, odhalit mozkovou aktivitu při fobické stimulaci. Tyto práce se převážně shodují na souhře sítě kognitivní kontroly a strachového okruhu s klíčovým zapojení amygdaly a insuly do fobické reakce. Testování předpokladů evolučních teorií se dále zabývají práce zkoumající např. dědivost specifických fobií, rychlost detekce pavouků nebo snazší učení a vyhasínání strachu z pavouků. Cílem této bakalářské práce je zaměřit se především na dosavadní výsledky prací objasňujících proximátní neurofyziologický a psychofyziologický mechanismus specifické fobie z pavouků a diskutovat tyto výsledky vzhledem k paradigmatu evolučních teorií o vzniku této fobie. Při rozebírání těchto proximátních příčin je nutné se také zabývat problematikou samotného výběru stimulů a individuální variabilitou...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 84 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Landová, Eliška
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.