|
|
Molekulárně genetické znaky nádorů slinných žláz v diferenciální diagnostice a predikci prognózy
Hauer, Lukáš ; Skálová, Alena (vedoucí práce) ; Laco, Jan (oponent) ; Mazánek, Jiří (oponent)
Molekulárně genetické znaky nádorů slinných žláz v diferenciální diagnostice a predikci prognózy Abstrakt: Autor v předkládané práci shrnuje současné poznatky týkající se molekulárně genetických znaků salivárních karcinomů se zaměřením na nádorově specifické fúzní onkogeny a jejich využití jako diagnostických, prognostických a terapeutických biomarkerů. Dále se podrobněji zabývá adenoidně cystickým karcinomem (AdCC), druhým nejčastějším maligním sialomem, u něhož byly v posledních několika letech zjištěny nejen nové skutečnosti ohledně jeho biologického chování, ale byly objeveny i nové genetické znaky, které jsou pravděpodobně zodpovědné za jeho kancerogenezi. V prezentované práci je vyhodnocen vlastní souboru 27 pacientů s AdCC, kteří byli léčeni ve FN v Plzni v posledních 30 letech (1986 - 2016). Byly sledovány tyto ukazatele: věk, pohlaví, lokalizace nádoru, klinické stadium v době diagnózy, přítomnost regionálních a vzdálených metastáz, grading, průměrná doba dispenzarizace, léčba a její výsledky. Soubor nádorů byl vyšetřen pomocí fluorescenční in situ hybridizace na průkaz MYB-NFIB fúzního onkogenu vznikajícího chromozomální translokací t(6;9)(q22-23;p23-24) a na deleci 1p36. AdCC vznikl ve 41 % v malých slinných žlázách, v 26 % ve žláze podčelistní, v 22 % v žláze příušní a v 11 % v žláze...
|
|
|
Korelace molekulárně-genetických a morfologických znaků vzácných nádorů slinných žláz
Šteiner, Petr ; Skálová, Alena (vedoucí práce) ; Laco, Jan (oponent) ; Šíma, Radek (oponent)
Doktorská dizertační práce se zabývá vztahem mezi histomorfologickými a molekulárně genetickými nálezy u vybraných nádorů slinných žláz. Autor se jako molekulárně-cytogenetický pracovník ve své práci zaměřoval především na využívání detekce translokací jako diferenciálně diagnostických markerů u karcinomů slinných žláz. Dizertační práce je komentovaným souborem vlastních publikací autora a je rozdělena do 4 částí. V první části jsou publikace prohlubující znalosti o adenoidně cystickém karcinomu. Bylo prokázáno, že translokace t(6;9)(q22-23;p23-24) vyúsťující ve fúzi transkripčních faktorů MYB-NFIB, nebo translokace t(8;9) vyúsťující ve fúzi MYBL1-NFIB představují robustní diferenciálně diagnostický marker adenoidně cystického karcinomu. Dále bylo prokázáno, že vzhledem k statisticky významně nižšímu přežívání pacientů se ztrátou lokusu 1p36, může tato delece sloužit jako marker nepříznivé prognózy onemocnění. Druhá část shrnuje práce zabývající se sekrečním karcinomem mamárního typu (MASC), který byl v naší laboratoři prioritně popsán jako nová jednotka, vyznačující se výskytem translokace t(12;15)(p13;q25) s fúzí genů ETV6-NTRK3. Dalším prioritním pozorováním je popis nové fúze ETV6-RET u menší části případů MASC. Nově byly popsány první dva případy MASC vycházející ze žlázek v nosní sliznici....
|
|
|
Imunofenotypizace pacientů s HPV-asociovanými a neasociovanými karcinomy hlavy a krku
Lukešová, Eva ; Klozar, Jan (vedoucí práce) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Laco, Jan (oponent)
Karcinomy hlavy a krku (HNSCC) jsou s přibližně 550 000 každoročně nově diagnostikovanými případy celosvětově významnou příčinou nemocnosti a úmrtnosti. Mezi hlavní etiologické faktory patří kouření a konzumace alkoholu. Přibližně 25% karcinomů hlavy a krku je asociováno s infekcí lidskými papillomaviry (HPV). Velké epidemiologické studie popisují v posledních 40 letech vzestupný trend v incidenci karcinomů orofaryngu, zatímco incidence karcinomů v jiných lokalitách horních cest dýchacích a polykacích má sestupnou tendenci. Tato vzrůstající incidence je vysvětlována HPV infekcí. Z klinického hlediska je nejvýznamnější, že pacienti s HPV-asociovanými karcinomy mají lepší prognózu a nižší frekvenci recidivy onemocnění. U pacientů s HNSCC byla detekovaná řada jak kvalitativních tak kvantitativních abnormalit buněk imunitního systému. Existuje jen několik málo prací, které porovnávají jak virologické, tak imunologické parametry a korelují je s prognózou pacienta. Dizertační práce byla zaměřená na studium imunologického profilu u pacientů s HNSCC, který je či není etiologicky spjat s HPV. Do souboru bylo zařazeno 110 pacientů s HNSCC. Na základě HPV 16 E6 mRNA izolované z nádorové tkáně byli pacienti rozděleni do skupiny HPV-pozitivních a HPV-negativních. Základní lymfocytární subpopulace v periferní...
|
|
|
Využití imunohistochemických a molekulárně genetických metod v patologii hlavy a krku
Baněčková, Martina ; Skálová, Alena (vedoucí práce) ; Stárek, Ivo (oponent) ; Laco, Jan (oponent)
Doktorská dizertační práce se zabývá morfologií, imunohistochemií, molekulární genetikou a biologickým chováním nádorů hlavy a krku se zvláštním zaměřením na nádory slinných žláz a sinonazálního traktu, které byly základem doktorského studia MUDr. Martiny Baněčkové na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni, v období let 2017-2020. Autorka se ve své publikační činnosti zaměřila na problematiku vzácných nádorů hlavy a krku. Výsledky tříletého výzkumu jsou prezentovány ve formě komentovaného souhrnu celkem 9 publikací. Čtyři práce vypracovala autorka jako hlavní autor a ve stručnosti je zde představuje. První publikovaná prvoautorská práce má název "Sekreční karcinom mammárního typu nosní dutiny: Charakteristika 2 případů a jejich odlišení od low-grade sinonazálních adenokarcinomů. V této práci se autorka zabývala vztahem nově popsané jednotky - sekrečního karcinomu (SC) v nosní dutině s ETV6-rearanžovaným low-grade sinonazálním adenokarcinomem (LG SNAC). Tyto jednotky je nutné od sebe oddělit zejména kvůli odlišnému biologickému chování. Low-grade non-intestinální adenokarcinomy včetně ETV6- rearanžovaného LG SNAC se chovají klinicky příznivě, zatímco SC je většinou nízce maligní nádor, ale recidivující, invazivní a potenciálně agresivní. SC může být přítomen i v oblasti sinonazálního traktu, a...
|
|
|
Pilovité léze gastrointestinálního traktu a význam výskytu pilovitých změn ve sliznici pacientů s idiopatickým střevním zánětem
Kamarádová, Kateřina ; Laco, Jan (vedoucí práce) ; Hermanová, Markéta (oponent) ; Ehrmann, Jiří (oponent)
Souhrn Pacienti s idiopatickým střevním zánětem mají zvýšené riziko vzniku kolorektálního karcinomu. IBD-asociovaná dysplázie je považována za konvenční prekurzor pro IBD- asociovaný adenokarcinom. (1-2) U pacientů s IBD jsou však popisovány i jiné nekonvenční slizniční změny s pilovitou a vilózní hypermucinózní morfologií, ale jejich preneoplastický potenciál není zcela objasněn. (3-4) Cílem studie byla retrospektivní revize vzorků od pacientů s IBD se zaměřením na detekci různých typů slizničních změn včetně nekonvenčních lézí a zhodnocení jejich vztahu a imunohistochemických a molekulárních vlastností. Revize zahrnovala chirurgické anebo endoskopické vzorky od pacientů s diagnózou IBD vyšetřené v průběhu 10leté periody. Zastižené slizniční léze byly rozděleny do 3 skupin. Do skupiny 1 byly zařazeny nekonvenční léze (PPL), do skupiny 2 pravé pilovité polypy a do skupiny 3 IBD-dysplázie a kolorektální karcinom. Detailní morfologické hodnocení, imunohistochemické vyšetření exprese mismatch repair proteinů a/nebo MLH1, p53 a O6 -methylguanine DNA metyltransferázy (MGMT) a molekulární vyšetření mutačního stavu genů KRAS, NRAS a BRAF bylo provedeno ve všech detekovaných lézích. V rámci studie byly revidovány vzorky celkem od 309 pacientů. U 51 pacientů jsme zastihli 88 slizničních lézí. Nejčastější byly léze...
|
|
|
Korelace imunohistochemických a molekulárně biologických metod v diagnostice nádorů slinných žláz
Horáková, Markéta ; Skálová, Alena (vedoucí práce) ; Laco, Jan (oponent) ; Dušková, Jaroslava (oponent)
Doktorská disertační práce se zabývá korelací morfologického, imunohistochemického a molekulárně-genetického nálezu v maligních nádorech slinných žláz. V první části jsou shrnuty současné poznatky týkající se salivárních malignit. V druhé části je prezentován vlastní výzkum. Druhá polovina disertační práce se týká přímo výsledků vlastního výzkumu a je rozdělena do tří částí. V první části je představena metoda "dvoustupňového screeningu" maligních nádorů, který má za cíl nalézt nové, doposud nepopsané genové aberace se zaměřením na zhoubné nádory slinných žláz. Tato metoda probíhá ve dvou na sebe navazujících krocích, kdy je materiál nejdříve vyšetřen imunohistochemicky směsí protilátek nespecificky detekující aberace v genech NTRK1-3, ALK a ROS1. Pozitivní případy jsou dále podrobeny vysoce senzitivnímu i specifickému molekulárně-genetickému vyšetření metodou masivního paralelního sekvenování s použitím Archer kitu. V druhé části výsledků je vypracován postup pro cytologickou diagnostiku sekrečního karcinomu slinných žláz z tenkojehlové aspirace (FNA). V této části je detailně popsána cytomorfologie sekrečního karcinomu v nátěrech obarvených dle Papanicolaoua i v cytobloku, ze kterého jsou následně provedena doplňková imunocytochemická a genetická vyšetření. Výsledky dostupných vyšetření jsou dány...
|
|
|
Korelace molekulárně-genetických a morfologických znaků vzácných nádorů slinných žláz
Šteiner, Petr ; Skálová, Alena (vedoucí práce) ; Laco, Jan (oponent) ; Šíma, Radek (oponent)
Doktorská dizertační práce se zabývá vztahem mezi histomorfologickými a molekulárně genetickými nálezy u vybraných nádorů slinných žláz. Autor se jako molekulárně-cytogenetický pracovník ve své práci zaměřoval především na využívání detekce translokací jako diferenciálně diagnostických markerů u karcinomů slinných žláz. Dizertační práce je komentovaným souborem vlastních publikací autora a je rozdělena do 4 částí. V první části jsou publikace prohlubující znalosti o adenoidně cystickém karcinomu. Bylo prokázáno, že translokace t(6;9)(q22-23;p23-24) vyúsťující ve fúzi transkripčních faktorů MYB-NFIB, nebo translokace t(8;9) vyúsťující ve fúzi MYBL1-NFIB představují robustní diferenciálně diagnostický marker adenoidně cystického karcinomu. Dále bylo prokázáno, že vzhledem k statisticky významně nižšímu přežívání pacientů se ztrátou lokusu 1p36, může tato delece sloužit jako marker nepříznivé prognózy onemocnění. Druhá část shrnuje práce zabývající se sekrečním karcinomem mamárního typu (MASC), který byl v naší laboratoři prioritně popsán jako nová jednotka, vyznačující se výskytem translokace t(12;15)(p13;q25) s fúzí genů ETV6-NTRK3. Dalším prioritním pozorováním je popis nové fúze ETV6-RET u menší části případů MASC. Nově byly popsány první dva případy MASC vycházející ze žlázek v nosní sliznici....
|
|
|
Molekulárně genetické znaky nádorů slinných žláz v diferenciální diagnostice a predikci prognózy
Hauer, Lukáš ; Skálová, Alena (vedoucí práce) ; Laco, Jan (oponent) ; Mazánek, Jiří (oponent)
Molekulárně genetické znaky nádorů slinných žláz v diferenciální diagnostice a predikci prognózy Abstrakt: Autor v předkládané práci shrnuje současné poznatky týkající se molekulárně genetických znaků salivárních karcinomů se zaměřením na nádorově specifické fúzní onkogeny a jejich využití jako diagnostických, prognostických a terapeutických biomarkerů. Dále se podrobněji zabývá adenoidně cystickým karcinomem (AdCC), druhým nejčastějším maligním sialomem, u něhož byly v posledních několika letech zjištěny nejen nové skutečnosti ohledně jeho biologického chování, ale byly objeveny i nové genetické znaky, které jsou pravděpodobně zodpovědné za jeho kancerogenezi. V prezentované práci je vyhodnocen vlastní souboru 27 pacientů s AdCC, kteří byli léčeni ve FN v Plzni v posledních 30 letech (1986 - 2016). Byly sledovány tyto ukazatele: věk, pohlaví, lokalizace nádoru, klinické stadium v době diagnózy, přítomnost regionálních a vzdálených metastáz, grading, průměrná doba dispenzarizace, léčba a její výsledky. Soubor nádorů byl vyšetřen pomocí fluorescenční in situ hybridizace na průkaz MYB-NFIB fúzního onkogenu vznikajícího chromozomální translokací t(6;9)(q22-23;p23-24) a na deleci 1p36. AdCC vznikl ve 41 % v malých slinných žlázách, v 26 % ve žláze podčelistní, v 22 % v žláze příušní a v 11 % v žláze...
|
|
|
Imunofenotypizace pacientů s HPV-asociovanými a neasociovanými karcinomy hlavy a krku
Lukešová, Eva ; Klozar, Jan (vedoucí práce) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Laco, Jan (oponent)
Karcinomy hlavy a krku (HNSCC) jsou s přibližně 550 000 každoročně nově diagnostikovanými případy celosvětově významnou příčinou nemocnosti a úmrtnosti. Mezi hlavní etiologické faktory patří kouření a konzumace alkoholu. Přibližně 25% karcinomů hlavy a krku je asociováno s infekcí lidskými papillomaviry (HPV). Velké epidemiologické studie popisují v posledních 40 letech vzestupný trend v incidenci karcinomů orofaryngu, zatímco incidence karcinomů v jiných lokalitách horních cest dýchacích a polykacích má sestupnou tendenci. Tato vzrůstající incidence je vysvětlována HPV infekcí. Z klinického hlediska je nejvýznamnější, že pacienti s HPV-asociovanými karcinomy mají lepší prognózu a nižší frekvenci recidivy onemocnění. U pacientů s HNSCC byla detekovaná řada jak kvalitativních tak kvantitativních abnormalit buněk imunitního systému. Existuje jen několik málo prací, které porovnávají jak virologické, tak imunologické parametry a korelují je s prognózou pacienta. Dizertační práce byla zaměřená na studium imunologického profilu u pacientů s HNSCC, který je či není etiologicky spjat s HPV. Do souboru bylo zařazeno 110 pacientů s HNSCC. Na základě HPV 16 E6 mRNA izolované z nádorové tkáně byli pacienti rozděleni do skupiny HPV-pozitivních a HPV-negativních. Základní lymfocytární subpopulace v periferní...
|
|
|
Stanovení cirkulujících protilátek k průkazu autoimunních onemocnění metodou nepřímé imunofluorescence.
Sieglová, Kateřina ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Laco, Jan (oponent)
Kateřina Sieglová Stanovení cirkulujících protilátek k průkazu autoimunních onemocnění metodou nepřímé imunofluorescence. Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Zdravotní laborant Cíl práce: Cílem této práce je průzkum možné souvislosti přítomnosti protilátky v séru proti kartáčovému lemu resorpčních epitelií (ABBA - anti brush border antibody) s idiopatickým střevním zánětem (Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida). Metody: K průkazu souvislosti idiopatického střevního zánětu a pozitivity na ABBA protilátku využíváme dvou pohledů, dle kterých postupujeme při výběru a porovnávání dat. Prvním pohledem je srovnání počtu ABBA pozitivních pacientů s jejich diagnózou endoskopické biopsie. Druhým pohledem zkoumám pozitivitu či negativitu ABBA vyšetření všech pacientů s diagnózou idiopatického střevního zánětu. Experimentální část takto shrnuje výsledky z let 2009 až 2011 provedené na Fingerlandově ústavu patologie. Výsledky: Průzkum ukázal, že mezi všemi ABBA pozitivními pacienty je početná skupina těch, kteří nemají morfologický obraz idiopatického střevního zánětu - 72,47%. U pacientů s klinickou diagnózou Crohnovy nemoci se vyskytuje ABBA v 66,67% a u pacientů s ulcerózní kolitidou v 39,37%. Závěr: Z výsledků jsme zjistili, že ABBA pozitivní pacient má 1,7x...
|
host ::
RSS.