|
|
Dokonalé tělo: etnografie těla v prostředí posilovny
Hemerová, Aneta ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Lachmann, Filip (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prostředím posilovny a jejími návštěvníky. Její snahou je odpovědět na to, jak prostředí posilovny formuje tělo a vnímání těla svých aktérů. Na tuto problematiku je nahlíženo prostřednictvím několika teoretických přístupů, a to skrze vědomé tělo, které je v kontextu Nancy Scheper-Hughes a Margaret Lock chápáno jako propojení individuálního, sociálního a politického těla. Dále habitu, který v souvislosti s teoriemi Pierra Bourdieuho v prostředí posilovny vysvětluje specifičnost daného prostředí, jehož kultura se postupně otiskává do těl návštěvníků. A nakonec prostředí posilovny, které je vztahováno k teorii Raye Oldenburga a jeho třetímu místu. Výzkum se uskutečnil na základě zúčastněného pozorování ve vybrané posilovně, které bylo intenzivně doplněno o výzkumné rozhovory. Analýza nabytých poznatků ukazuje, že dané prostředí formuje tělo a vnímání těla svých aktérů součinností několika jevů. Umístěním zrcadel po celých stěnách, která nabádají k neustálému pozorování těla svého i ostatních, a tudíž svádí ke srovnávání a hodnocení. Všudypřítomnými vizuálními reklamami ideálního obrazu těla, která jsou charakteristická pro toto prostředí. Samotnými stroji, jejich rozmístěním a váhami, jejichž barvy vytváří "vizuální konstrukt" toho, že se zde zvedají co nejtěžší váhy. A...
|
|
|
Subkultura graffiti ve stínu Prahy
Černá, Eliška ; Čížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Lachmann, Filip (oponent)
Práce se zabývá problematikou subkultury graffiti na malém městě. Je zde na ni nahlíženo jako na subkulturu mládeže se všemi jejími aspekty. Subkultura nabízí možnost konstrukce vlastní identity v těžko uchopitelném období dospívání. Graffiti bývá řazeno mezi jeden ze čtyř, potažmo pěti elementů hiphopu. V teoretické části najdeme vymezení pojmů, historii graffiti, jeho přechod z periferie společnosti do středního proudu, od domény sociálně vyloučených až po umělce vystavující v galeriích. Tyto pohyby nutně zanechaly na graffiti scéně nesmazatelné stopy, které od průkopnických začátků proměnily graffiti scénu až do podoby, kterou známe dnes. Neodmyslitelnou složkou graffiti je jeho ilegální část, která vyvolává nevoli v řadách představitelů a některých obyvatel měst a přesto je pro aktivní writery nutnou. Pro některé je dokonce nutným zlem, aby byli respektováni komunitou. Jsou však různé prostředky, jak nelegální složku zmírnit a nabídnout přijatelnou alternativu v podobě legálních ploch. V teoretické části nalezneme bohatou historii Mělnického graffiti a jejích hybatelů, je zde vymezeno postavení jedince ve skupině neboli crew a v rámci samotné subkultury. Dále je zde objasněn postoj vůči ikonám graffiti a ženám, aktivním writerkám.
|
|
|
Sociální teorie a pozdně moderní přístupy ke studiu kultury
Lachmann, Filip ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Studium kultury je součástí zájmu sociologie, sociálních věd a vědy o člověku již od dob jejich vzniku. Tento zájem se však s postupem let a vývojem jednotlivých disciplin značně proměňoval, zejména ve 20. stol., kdy se fenomén kultury stal jedním z hlavních ukazatelů společenského soužití. Pojem kultura sám o sobě představuje velmi široký okruh činností, předmětů a charakteristik svázaných s člověkem a jeho jednáním. Předkládaná práce se zaměřuje na proces, v jehož průběhu sociální vědci začali kulturu vnímat už ne pouze jako soubor či zásobárnu hodnot, ale jako součást mocenského boje, hegemonie, ideologie a útlaku, v její každodennosti, vlivu na vědecké poznání a tvorbu společenského diskursu. Všímá si vzestupu kritických teorií, které vznikly především v souvislosti z tzv. "kulturním obratem" započatým v poválečném období. Je zde zachycen vývoj sociální teorie jako disciplíny kombinující více přístupů, ukotvené spíše ve volnějším referenčním rámci, přičemž hlavním cílem je poukázat na rozdíl mezi sociální vědou typickou pro modernitu a více či méně postmoderními autory, které dnes zároveň považujeme za přední vědce a filosofy 20. stol. Tento přehled zahrnuje frankfurtskou školu T. Adorna, M. Horkheimera a H. Marcuse, britská kulturální studia S. Halla, poststrukturalismus M. Foucaulta a R....
|
|
|
Devadesát let mýtů v českých zemích
Lachmann, Filip ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá jevem, který je produktem moderní společnosti, stejně jako tomu bylo u společností starověkých národů. Řecká a římská mytologie, báje a pověsti přírodních národů jsou všeobecně známy a považovány mnohdy za obraz myšlení tehdejších lidí a za ideologický produkt potřebný k ovládnutí společnosti vládnoucí vrstvou. Také v moderní společnosti se setkáváme se systémem mýtů, který je nadstavbou lingvistického systému, a udržuje společnost v intencionálních mezích. Nejzřetelněji je existence mýtů prokazatelná u totalitních režimů, kde jsou mýty vytvářené státní propagandou nutnou součástí snahy o potlačení individuality člověka. Ideologie nacistická, komunistická, případně i různé formy nacionalismu potlačují svobodné myšlení člověka a podsouvají mu názory na okolní realitu. Ve své práci se zaměřuji na konkrétní mýty v českých zemích od vzniku Československa v roce 1918 až dodnes. Po stručném úvodu si práce všímá reálií české kultury a zaměřuje se na dílčí oblasti veřejného života. Následně čerpá z moderních sociálních teorií (Berger, Luckmann, Mead, Bourdieu, Saussure, Barthes), jejichž obecné závěry aplikuje na konkrétní události české historie. Syntézou použité teorie a úvah nad konkrétním materiálem dospívá k závěrům, které se podle mého názoru dají zobecnit i pro jiné...
|
|
|
Zdroje důvěry v umělou inteligenci u studentů kybernetiky na ČVUT
Janouš, Jakub ; Lachmann, Filip (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Práce prezentuje pojetí důvěry v umělou inteligenci u studentů kybernetiky na ČVUT. Je zaměřena na zkoumání hlavních zdrojů důvěry a popsáním nejdůležitějších atributů, které ovlivňují pocit důvěry u studentů v umělou inteligenci. Kromě toho je vedlejším cílem práce zjistit, jak důvěru studentů ovlivňuje diskuze široké veřejnosti i odborníků o bezpečnosti a důvěře při implementaci umělé inteligence do každodenního života. Jak ovlivňuje jejich pohled na umělou inteligenci a jak se diskuze projevuje do jejich práce. Data byla sbírána pomocí standardizovaných otevřených rozhovorů. Při analýze rozhovorů byly výpovědi participantů srovnávány s koncepty pojetí důvěry u Luhmanna a Giddense. Zde bylo zjištěno, že důvěra v umělou inteligenci u studentů kybernetiky vychází z dostatečného množství úplných informací, jejichž distributorem je převážně škola. To se shoduje s pojetím důvěry u Giddense, který to považuje za nezbytnou podmínku existence důvěry. S Giddensovým pojetím se shoduje i přístup studentů k možnému riziku. Vědomí rizika je dalším důležitým zdrojem důvěry. Studenti o riziku při využívání umělé inteligence uvažují kontinuálně, kdy informace čerpají z předchozích zkušeností, nebo opět z informacích získaných ve škole. Toto pojetí možného rizika u studentů je tak v rozporu s koncepcí vědomí si...
|
|
|
Socializace mladých v rámci subkultury graffiti
Mejstříková, Dorotea ; Oravcová, Anna (vedoucí práce) ; Lachmann, Filip (oponent)
Autorka se v práci zabývá socializací mladých lidí v rámci subkultury graffiti. Popisuje aspekty procesu vstupu jedince do subkultury a její pravidla, která se následně promítají do stylu i kvality života nového člena. V rámci subkultury graffiti je také zkoumáno hierarchické zakořenění vztahů jejích členů, které se vyznačuje respektováním starších jedinců na vrcholu hierarchického uspořádání, a naopak opovrhováním začínajících writerů, kteří pravidla subkultury nerespektují. Autorka v teoretické části práce čtenáře seznamuje s teoretickými východisky zkoumání subkultur. V této části také čtenáři přibližuje graffiti subkulturu v českém prostředí. V praktické části se potom autorka soustředí zejména na svůj vlastní výzkum, v jehož rámci provedla osm polostrukturovaných rozhovorů se členy pražské graffiti subkultury a pozorování, na jejichž základě dochází k zodpovězení svých stanovených výzkumných otázek.
|
|
|
Dokonalé tělo: etnografie těla v prostředí posilovny
Hemerová, Aneta ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Lachmann, Filip (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prostředím posilovny a jejími návštěvníky. Její snahou je odpovědět na to, jak prostředí posilovny formuje tělo a vnímání těla svých aktérů. Na tuto problematiku je nahlíženo prostřednictvím několika teoretických přístupů, a to skrze vědomé tělo, které je v kontextu Nancy Scheper-Hughes a Margaret Lock chápáno jako propojení individuálního, sociálního a politického těla. Dále habitu, který v souvislosti s teoriemi Pierra Bourdieuho v prostředí posilovny vysvětluje specifičnost daného prostředí, jehož kultura se postupně otiskává do těl návštěvníků. A nakonec prostředí posilovny, které je vztahováno k teorii Raye Oldenburga a jeho třetímu místu. Výzkum se uskutečnil na základě zúčastněného pozorování ve vybrané posilovně, které bylo intenzivně doplněno o výzkumné rozhovory. Analýza nabytých poznatků ukazuje, že dané prostředí formuje tělo a vnímání těla svých aktérů součinností několika jevů. Umístěním zrcadel po celých stěnách, která nabádají k neustálému pozorování těla svého i ostatních, a tudíž svádí ke srovnávání a hodnocení. Všudypřítomnými vizuálními reklamami ideálního obrazu těla, která jsou charakteristická pro toto prostředí. Samotnými stroji, jejich rozmístěním a váhami, jejichž barvy vytváří "vizuální konstrukt" toho, že se zde zvedají co nejtěžší váhy. A...
|
|
|
Výzkum životního stylu pražské "zlaté mládeže"
Klánová, Renata ; Rössler, Jan (vedoucí práce) ; Lachmann, Filip (oponent)
Tématem bakalářské práce je životní styl pražské zlaté mládeže. Jedná se o sociologicky neprobádanou subkulturu, které se věnuje minimum literatury. Pojem zlaté mládeže je velice subjektivní a neexistuje jeho přesně stanovená definice. Cílem práce je popsat a definovat zlatou mládež žijící v Praze - její životní styl (rodinné zázemí, hodnoty, aspirace, volný čas, vnímání své pozice v české společnosti…). To je realizováno skrze kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaných rozhovorů se zástupci této subkultury a doplňkového zúčastněného pozorování. V rámci práce byl také realizován orientační předvýzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak je termín "zlatá mládež" vnímán ve společnosti a jaké charakteristiky jsou s ním spojovány. Jsou popisovány stereotypy, které jsou s touto subkulturou spojovány, a poté porovnávány s výsledky výzkumu - zjištěními z rozhovorů s pražskou zlatou mládeží. Práce popisuje pražskou zlatou mládež a její životní styl, věnuje se bližšímu poznání a přiblížení života těchto lidí. Jedná se o první výzkum této subkultury v České republice, vzhledem k zaměření na hlavní město ho však nelze zobecnit celorepublikově. Klíčová slova Životní styl, subkultura, zlatá mládež, peníze, sociální kapitál
|
|
|
Subkultura graffiti ve stínu Prahy
Černá, Eliška ; Čížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Lachmann, Filip (oponent)
Práce se zabývá problematikou subkultury graffiti na malém městě. Je zde na ni nahlíženo jako na subkulturu mládeže se všemi jejími aspekty. Subkultura nabízí možnost konstrukce vlastní identity v těžko uchopitelném období dospívání. Graffiti bývá řazeno mezi jeden ze čtyř, potažmo pěti elementů hiphopu. V teoretické části najdeme vymezení pojmů, historii graffiti, jeho přechod z periferie společnosti do středního proudu, od domény sociálně vyloučených až po umělce vystavující v galeriích. Tyto pohyby nutně zanechaly na graffiti scéně nesmazatelné stopy, které od průkopnických začátků proměnily graffiti scénu až do podoby, kterou známe dnes. Neodmyslitelnou složkou graffiti je jeho ilegální část, která vyvolává nevoli v řadách představitelů a některých obyvatel měst a přesto je pro aktivní writery nutnou. Pro některé je dokonce nutným zlem, aby byli respektováni komunitou. Jsou však různé prostředky, jak nelegální složku zmírnit a nabídnout přijatelnou alternativu v podobě legálních ploch. V teoretické části nalezneme bohatou historii Mělnického graffiti a jejích hybatelů, je zde vymezeno postavení jedince ve skupině neboli crew a v rámci samotné subkultury. Dále je zde objasněn postoj vůči ikonám graffiti a ženám, aktivním writerkám.
|
|
|
Strategie vyrovnání se s jinakostí
Exnerová, Dominika ; Grznár, Miroslav (vedoucí práce) ; Lachmann, Filip (oponent)
Bakalářské práce se zabývá stereotypním vnímáním národností u členů studentské organizace Charles University International Club, která má za cíl pomáhat přijíždějícím zahraničním studentům v jejich počáteční orientaci v Praze i v poznávání české kultury. Práce vychází z teoretického pozadí národnostních stereotypů, jako je jejich význam pro jedince a společnost nebo vliv setkání s příslušníkem daného národa. Byly provedeny rozhovory se členy studentké organizace a utvořen situační model chápání odlišností na základě paradigmatického modelu Strausse a Corbinové. Dále se autorka inspirovala výzkumem Michèle Lamont a Sady Aksartové na téma překonávání národnostních odlišností ve smíšeném pracovním kolektivu, na což navázala překonáváním národnostních stereotypů prostřednictvím nadnárodních vlastností studentů a chování.
|
host ::
RSS.