|
|
Retence vody v půdách horských oblastí na příkladu Šumavy
Vlček, Lukáš ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kvítek, Tomáš (oponent) ; Kulhavý, Zbyněk (oponent)
Práce pojednává o retenčním potenciálu půd v experimentálních povodích na Šumavě. Zadržení vody v krajině je otázka nejen retenční vodní kapacity, ale i infiltrační rychlosti, celkové redistribuce infiltrované vody v půdním prostředí a také doby, po kterou je dotován samotný vodní tok. Zvolené téma je rozebíráno pomocí detailního pedologického průzkumu, zpracováním a vyhodnocením srážkoodtokových událostí, chemismu toků a metody stabilních isotopů vodíku a kyslíku a využití barviv a stopovačů. Formování odtoku je v pohořích typu Šumava vázáno na zastoupení hydromorfních půd jako organozemí - hlavně pak na jejich nasycenost. Organozemě tvoří značnou zásobu vody v suchých obdobích, nicméně vodu hlavně zadržují a místní toky dotují jen minimálně. V období maximálního nasycení znásobují objem odtoku vlivem povrchového odtoku a preferenčních cest. U minerálních půd v oblasti Šumavy dochází obvykle infiltraci do zvodní v podloží, které pak zásobují prameny i v suchých obdobích. Z hospodářsky využívaného podhůří Šumavy mohou mít luční povodí vyšší retenční kapacitu díky odvodňovacím opatřením, na druhou stranu svým povrchem a drenážemi urychlují odtok během srážkových událostí. V dnešní době, kdy se extrémní srážky často střídají s obdobím sucha, je tak důležité uvažovat pro udržení vody v krajině nejen o...
|
|
|
Změna kvality vody v malých povodích po postavení čistírny odpadních vod
Rödlová, Sylva ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Kvítek, Tomáš (oponent) ; Pechar, Libor (oponent)
Změny kvality vody v malých tocích, vyvolané vybudováním čistírny odpadních vod, představují doposud málo studované a přitom velmi aktuální téma současné hydrologie. Tato studie se zabývá popsáním těchto změn a faktorů, které je ovlivňují. Pro účely výzkumu bylo vybráno pět malých, zemědělsky využívaných povodí prvního řádu (čtyři povodí průměrně 6 km2 , jedno 16 km2 ). V každém zájmovém území byla vždy jedna vesnice od 640 do 2 500 obyvatel. Během 7 - 16 let trvajícího měsíčního monitoringu základních indikátorů kvality vody (O2, BSK5, CHSKCr, TOC, konduktivita, N-NH4, N-NO2, N-NO3, PC, P-PO4) byla zachycena stavba čistíren v obcích. Spolu s daty o účinnosti čistíren byly vyhodnoceny změny kvality vody v toku. Identifikované typy změn ukazují na problematické aspekty vývoje kvality vody v malých povodích. Kromě očekávaného rychlého a razantního snížení hodnot zátěže po výstavbě čistírny odpadních vod se vyskytují i odlišné projevy změn - pouze mírné snížení zátěže, stagnace, dokonce i zvýšení koncentrací sledovaných indikátorů. Mezi další typické změny patří navýšení hodnot 1-2 roky před uvedením čistírny do provozu a opožděná nitrifikace v toku způsobená nevhodným provozem čistírny. Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující změny patří provoz čistírny, velikost průtoku recipientu, zemědělské...
|
|
|
Retence vody v půdách horských oblastí na příkladu Šumavy
Vlček, Lukáš ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kvítek, Tomáš (oponent) ; Kulhavý, Zbyněk (oponent)
Práce pojednává o retenčním potenciálu půd v experimentálních povodích na Šumavě. Zadržení vody v krajině je otázka nejen retenční vodní kapacity, ale i infiltrační rychlosti, celkové redistribuce infiltrované vody v půdním prostředí a také doby, po kterou je dotován samotný vodní tok. Zvolené téma je rozebíráno pomocí detailního pedologického průzkumu, zpracováním a vyhodnocením srážkoodtokových událostí, chemismu toků a metody stabilních isotopů vodíku a kyslíku a využití barviv a stopovačů. Formování odtoku je v pohořích typu Šumava vázáno na zastoupení hydromorfních půd jako organozemí - hlavně pak na jejich nasycenost. Organozemě tvoří značnou zásobu vody v suchých obdobích, nicméně vodu hlavně zadržují a místní toky dotují jen minimálně. V období maximálního nasycení znásobují objem odtoku vlivem povrchového odtoku a preferenčních cest. U minerálních půd v oblasti Šumavy dochází obvykle infiltraci do zvodní v podloží, které pak zásobují prameny i v suchých obdobích. Z hospodářsky využívaného podhůří Šumavy mohou mít luční povodí vyšší retenční kapacitu díky odvodňovacím opatřením, na druhou stranu svým povrchem a drenážemi urychlují odtok během srážkových událostí. V dnešní době, kdy se extrémní srážky často střídají s obdobím sucha, je tak důležité uvažovat pro udržení vody v krajině nejen o...
|
|
|
Změna kvality vody v malých povodích po postavení čistírny odpadních vod
Rödlová, Sylva ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Kvítek, Tomáš (oponent) ; Pechar, Libor (oponent)
Změny kvality vody v malých tocích, vyvolané vybudováním čistírny odpadních vod, představují doposud málo studované a přitom velmi aktuální téma současné hydrologie. Tato studie se zabývá popsáním těchto změn a faktorů, které je ovlivňují. Pro účely výzkumu bylo vybráno pět malých, zemědělsky využívaných povodí prvního řádu (čtyři povodí průměrně 6 km2 , jedno 16 km2 ). V každém zájmovém území byla vždy jedna vesnice od 640 do 2 500 obyvatel. Během 7 - 16 let trvajícího měsíčního monitoringu základních indikátorů kvality vody (O2, BSK5, CHSKCr, TOC, konduktivita, N-NH4, N-NO2, N-NO3, PC, P-PO4) byla zachycena stavba čistíren v obcích. Spolu s daty o účinnosti čistíren byly vyhodnoceny změny kvality vody v toku. Identifikované typy změn ukazují na problematické aspekty vývoje kvality vody v malých povodích. Kromě očekávaného rychlého a razantního snížení hodnot zátěže po výstavbě čistírny odpadních vod se vyskytují i odlišné projevy změn - pouze mírné snížení zátěže, stagnace, dokonce i zvýšení koncentrací sledovaných indikátorů. Mezi další typické změny patří navýšení hodnot 1-2 roky před uvedením čistírny do provozu a opožděná nitrifikace v toku způsobená nevhodným provozem čistírny. Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující změny patří provoz čistírny, velikost průtoku recipientu, zemědělské...
|
|
|
Určení infiltračních oblastí pomocí vodního stresu vegetace na základě dálkového průzkumu Země a pozemních měření
Duffková, R. ; Brom, J. ; Žížala, D. ; Zemek, František ; Procházka, J. ; Nováková, E. ; Zajíček, A. ; Kvítek, T.
Infiltrační oblasti povodí s vysokou půdní propustností jsou kritickými zdrojovými lokalitami plošného zemědělského znečištění. Jejich vymezení je podmínkou cíleného zemědělského managementu v ochranných pásmech vodních zdrojů. Zvýšený odtok vody z propustných půd infiltračních oblastí snižuje aktuální evapotranspiraci a podporuje rychlejší nástup vegetačního vodního stresu ve srovnání s ostatními částmi povodí. Vymezení infiltračních oblastí na základě tohoto předpokladu bylo provedeno na malém (částečně odvodněném) povodí kombinací leteckého snímkování v infračervené a optické části spektra elektromagnetického záření, které vytvořilo základ pro modelování složek povrchové energetické bilance a plodinového vodního stresového indexu (CWSI). Jako nejlepší indikátory vegetačního vodního stresu pro vymezení infiltračních oblastí (orné půdy se zapojeným porostem) se na základě statistické analýzy jevily evaporační frakce, CWSI a teplota povrchu. Výsledky byly podpořeny detailním pedologickým průzkumem.
|
|
|
Využití stabilních izotopů vodíku a kyslíku v hydrologii malých experimentálních povodí České a Slovenské republiky
Šanda, M. ; Vitvar, T. ; Holko, L. ; Blažková, Š. ; Bůzek, F. ; Císlerová, M. ; Fottová, D. ; Kostka, Z. ; Kulasová, A. ; Kvítek, T. ; Šnytr, O. ; Tachecí, P. ; Tesař, Miroslav ; Vícha, Z. ; Žlábek, P.
Příspěvek shrnuje 40-letý historický vývoj užití izotopů v hydrologii a hydrogeologii ČR a SR v kontextu vývoje světového. V 9 experimentálních povodích jsou předvedeny řady měření stabilních izotopů .sup.18./sup.O a .sup.2./sup.H a příklady jejich vyhodnocení – jak popis mísení složek odtoku z různých horninových a půdních prostředí, tak výpočet střední doby zdržení vody, jež se pohybuje v rozsahu od 7 do 25 měsíců. Obsah .sup.18./sup.O a .sup.2./sup.H ve dvou profilech Jizery a dvou vrtů na jejím dolním toku ukazuje malou komunikaci říční vody s podzemními vodárenskými zdroji v dolním Pojizeří; tato komunikace ovšem zesiluje s intenzitou čerpání. Obsah .sup.18./sup.O a .sup.2./sup.H v mokřadech a podzemní vodě dvou povodí v Jizerských horách charakterizuje rozdíly v doplňování mokřadů podzemní a srážkovou vodou. Nastíněné perspektivy izotopové hydrologie a hydrogeologie v ČR a SR zahrnují rozšíření výuky a lab. spolupráce, jakož i těsnější propojení s hydrogeochemickými postupy.
|
|
| |
host ::
RSS.