|
|
Představy smrti u dětí
Kubáňková, Jarmila ; Valentová, Lidmila (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Vágnerová, Marie (oponent)
Cílem práce je porozumění tomu, jak děti přemýšlí o světě a jak se v něm orientují. Ambicí výzkumu je nalezení významů, které děti smrti přikládají. Jedním z předpokladů výzkumu je domněnka, že na představy o smrti se nelze ptát přímo, aniž by docházelo k nežádoucí redukci potenciálně bohaté odpovědi. Z tohoto důvodu byl zvolen jako nástroj Tematický apercepční test, přičemž děti vyprávěly příběhy na předem vybrané tabule. Na výzkumu spolupracovalo jedenáct devíti až desítiletých dětí. Jako srovnávací vzorek bylo stejnému testu vystaveno i jedenáct mladých dospělých ve věku devatenáct až dvacet let. Výpovědi dětí i dospělých byly následně podrobeny tematické analýze, přičemž jednou z kategorií analýzy byl i význam smrti pro aktéry příběhu. Výsledky analýzy poté byly dány do souvislostí s prací Klatt (1991).
|
|
|
Představy smrti u dětí
Kubáňková, Jarmila ; Valentová, Lidmila (vedoucí práce) ; Pokorná, Věra (oponent) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Cílem práce je porozumění tomu, jak děti přemýšlí o světě a jak se v něm orientují. Ambicí výzkumu je nalezení významů, které děti smrti přikládají. Jedním z předpokladů výzkumu je domněnka, že na představy o smrti se nelze ptát přímo, aniž by docházelo k nežádoucí redukci potenciálně bohaté odpovědi. Z tohoto důvodu byl zvolen jako nástroj Tematický apercepční test, přičemž děti vyprávěly příběhy na předem vybrané tabule. Na výzkumu spolupracovalo jedenáct devíti až desítiletých dětí, které navštěvovaly, nebo právě ukončily docházku do 3. tříd pražských ZŠ. Z výzkumu vyplynulo, že v příbězích dětí, které by ještě neměly dosahovat abstraktního stadia myšlenkových operací, se již objevují jevy jako je paradox, koloběh života, schopnost zemřít tzv. z psychických příčin, nebo názor, že vzpomínání na zemřelého člověka znamená jakési "bytí s ním" a může být úlevné. Zdá se tedy, že není daleko doba, kdy vývojová psychologie vymění teorii od konkrétního k abstraktnímu za nějakou jinou, která bude lépe odrážet skutečnost. KLÍČOVÁ SLOVA představy o smrti, děti, narativní přístup, TAT, tematická analýza příběhu
|
|
|
Vývoj konceptu smrti u dětí na 1. stupni ZŠ
Kubáňková, Jarmila ; Pokorná, Věra (oponent) ; Goldmann, Petr (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá vývojem konceptu smrti u dětí na prvním stupni základní školy. Jejím cílem bylo zjistit rozdíly v citové hodnotě slova smrt mezi dětmi ve stádiu konkrétních resp. formálních operací. K tomuto účelu byl proveden výzkum u sedmiletých dětí (tj. žáků první třídy) a dvanáctiletých dětí (tj. žáků páté třídy) jedné z pražských základních škol. Celkově se výzkumu zúčastnilo 30 dětí (15 z každé věkové kategorie), v obou věkových kategorií převažovaly dívky v poměru 8:7. Testovou metodou byl Test barevného sémantického diferenciálu. Výsledky výzkumu naznačují, že sedmileté děti vnímají slovo smrt jako slovo ambivalentní, zatímco u dvanáctiletých dětí je slovo chápáno jako slovo s negativní konotací.
|
|
|
Představy smrti u dětí
Kubáňková, Jarmila ; Valentová, Lidmila (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Vágnerová, Marie (oponent)
Cílem práce je porozumění tomu, jak děti přemýšlí o světě a jak se v něm orientují. Ambicí výzkumu je nalezení významů, které děti smrti přikládají. Jedním z předpokladů výzkumu je domněnka, že na představy o smrti se nelze ptát přímo, aniž by docházelo k nežádoucí redukci potenciálně bohaté odpovědi. Z tohoto důvodu byl zvolen jako nástroj Tematický apercepční test, přičemž děti vyprávěly příběhy na předem vybrané tabule. Na výzkumu spolupracovalo jedenáct devíti až desítiletých dětí. Jako srovnávací vzorek bylo stejnému testu vystaveno i jedenáct mladých dospělých ve věku devatenáct až dvacet let. Výpovědi dětí i dospělých byly následně podrobeny tematické analýze, přičemž jednou z kategorií analýzy byl i význam smrti pro aktéry příběhu. Výsledky analýzy poté byly dány do souvislostí s prací Klatt (1991).
|
host ::
RSS.