|
|
Imunologické parametry v mozkomíšním moku u dětí s autoimunitním onemocněním centrálního nervového systému
Halmová, Hana ; Libá, Zuzana (vedoucí práce) ; Krejsek, Jan (oponent) ; Uher, Tomáš (oponent)
Centrální nervový systém svojí řídící a pro život nezbytnou funkcí, má v našem těle výsadní postavení. Má svůj vlastní imunitní dozor a řadí se mezi imunoprivilegované orgány, ve kterých probíhají imunitní reakce specifickým způsobem. Nicméně víme, že ani tak není ušetřen imunopatologických procesů. Autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému patří mezi vzácná onemocnění. I přes rozrůstající se diagnostické metody často zůstává průkaz autoimunitní etiologie neurologických potíží obtížný. Proto se stále hledají nové možnosti, které by diagnostiku usnadnily. Cílem práce bylo vyšetření hladin cytokinů a chemokinů v mozkomíšním moku a séru u dětských pacientů s různými autoimunitními onemocněními centrálního nervového systému jakožto markerů zánětu. Přínosem práce je potenciál ve využití cytokinů a chemokinů pro diagnostiku autoimunitních onemocnění centrálního nervového systému pokud běžné diagnostické metody selhávají, stejně tak pro případnou monitoraci průběhu onemocnění a efektu terapie. Získaná data také přispívají k objasnění patofyziologie jednotlivých diagnóz a do budoucna mohou přispět k efektivnější a cílenější terapii těchto onemocnění. Klíčová slova: autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému, děti, cytokiny, chemokiny, markery zánětu, diagnostické metody
|
|
|
Nanočástice a jejich vliv na imunitní systém: Studium prozánětlivého potenciálu vybraných karbonových nanomateriálů
Švadláková, Tereza ; Krejsek, Jan (vedoucí práce) ; Stulík, Jiří (oponent) ; Roušar, Tomáš (oponent)
Souhrn Karbonové nanomateriály (CNMs) disponují unikátními fyzikálně-chemickými vlastnostmi, díky kterým nachází potenciální uplatnění v průmyslu i medicíně. Společně s produkcí však rostou obavy o jejich působení na lidský organismus. Z toho důvodu jsou CNMs častým tématem toxikologických studií. Klíčovým krokem v objasnění jejich bezpečnosti je hodnocení vzájemné interakce se složkami imunitního systému, konkrétně schopnosti vyvolat zánět. U některých alotropů, např. nemodifikovaných derivátů grafenu, podstatné výsledky stále chybí nebo nejsou kompletní. Z těchto důvodu se tato disertační práce zabývá hodnocením prozánětlivého účinku dvou typů nemodifikovaných grafenových plátků (GPs), které obvykle vznikají jako meziprodukt při zpracování dalších grafenových derivátů a do organismu mohou pronikat např. vdechnutím. Pro srovnání práce zahrnuje hodnocení prozánětlivého účinku mnohostěnných karbonových nanotrubic (MWCNTs). Profesionální fagocyty, především monocyty a makrofágy představují klíčové buňky ve zpracování a odstraňování cizorodých i tělu vlastních poškozených či abnormálních elementů. Vzhledem k tomu, že se zároveň jedná o hlavní mediátory zánětu, byly pro vlastní testování CNMs zvoleny buněčné modely založené na lidských primárních monocytech a lidské monocytární linii THP-1 diferencované na...
|
|
|
Monitorování parametrů pleurálních výpotků při léčbě hrudních empyemů
Matuchová, Inka ; Krejsek, Jan (vedoucí práce) ; Bobek, Vladimír (oponent) ; Vodička, Josef (oponent)
Souhrn Hrudní empyém představuje závažnou zdravotní komplikaci s letalitou až 40 %. Podstatou je nahromadění purulentního zánětlivého výpotku v dutině hrudní. Léčba spočívá v zavedení drénu do zánětlivého ložiska, provádění výplachů a lokální aplikaci léčiv. Tyto postupy bývají zdlouhavé a zatížené rizikem recidivy zánětu. Naším cílem je podstatně urychlit a zefektivnit léčbu jejím správným načasováním s ohledem na průběžný stav zánětlivého ložiska. Pro získávání potřebných informací jsme zavedli cytologicko-energetickou analýzu pleurálních výpotků. Ta spočívá v detekci imunokompetentních buněk v pleurálním výpotku a měření jejich aktuální energetické náročnosti. Ze získaných údajů lze přesně určit charakter a intenzitu lokálního zánětu. Opakovaná měření pak poskytují informace o jeho vývoji a efektu léčby. Cílem studie je vytvoření teoretického rámce pro aplikaci cytologicko-energetické analýzy pleurálních výpotků u pacientů s hrudními empyémy. Doplňujícím vyšetřením jsou stanovení katalytické aktivity aspartátaminotransferázy (AST) a laktátdehydrogenázy (LDH) v pleurálním výpotku coby ukazatelů rozsahu destrukce tkáně poškozující složkou purulentního zánětu. Prokázali jsme, že náš způsob vyšetřování pleurálních výpotků představuje přidanou hodnotu tradičně užívaného vyšetřování pleurálních výpotků dle...
|
|
|
Molekulární mechanizmy patogeneze mikroba Francisella tularensis
Fabriková, Daniela ; Beránek, Martin (vedoucí práce) ; Krejsek, Jan (oponent)
Francisella tularensis je vysoce infekční intracelulární patogen a původce onemocnění nazývaného tularémie. Předpokládá se, že důležitým aspektem virulence je schopnost rozvrátit imunitní odpověď hostitele utlumením nebo narušením funkcí buněk vrozené imunity. Počáteční stádium infekce je charakterizováno masivní bakteriální replikací bez stimulace signifikantní prozánětlivé odpovědi, která hraje klíčovou roli v rozvoji efektivní hostitelské obrany namířené proti patogenu. Cílem předložené disertační práce bylo popsat průběh buněčné signalizace zprostředkované tzv. pattern recognition receptors (PRR) během časné fáze infekce primárních kostně-dřeňových makrofágů bakterií Francisella tularensis subsp. holarctica LVS (F. tularensis LVS). Získaná data prokázala schopnost F. tularensis LVS aktivovat, ale také současně blokovat signalizační dráhy řízené tzv. Toll-like receptors, RIG-I-like receptors a tzv. cytosolic DNA sensors. F. tularensis LVS ovlivňuje tyto kaskády inhibicí K63-polyubikvitinačních procesů a tvorby signalizačních komplexů obsahujících TRAF6 a TRAF3. Závislost supresivního efektu F. tularensis LVS na sekrečním systému typu 6 a/nebo na viabilitě bakterie v cytoplazmě hostitelské buňky byla prokázaná pomocí mutantních kmenů ΔiglC/LVS a ΔdsbA/LVS s narušenou schopností fagozomálního...
|
|
|
Reoferetické a aferetické postupy pro odstranění cholesterolu a jejich dopad na imunitní systém
Svrčková, Ellen ; Andrýs, Ctirad (vedoucí práce) ; Krejsek, Jan (oponent)
LDL-aferéza a hemoreoferéza patří mezi nejužívanější extrakorporální eliminační metody umožňující snižování hladin LDL cholesterolu u familierní hypercholesterolémie (FH). V případě selhání konzervativní terapie (farmakoterapie a režimová opatření) se pak stávají jedním z mála účinných a dostupných řešení klinického stavu s vysokou morbiditou i mortalitou. Vlastní intervence je nejčastěji sledována pomocí změn hladin složek plazmatických lipidů. V komplexním procesu aterogeneze ale nezastupitelnou roli hraje i imunitní systém se svými působky a předpokládá se, že parametry imunitního systému mohou přímo odrážet stav a progresi aterosklerózy u pacientů postižených FH. Cílem této práce bylo hodnocení hladin vybraných imunologických markerů (glykoprotein α-2- makroglobulin, IL-10, solubilní endoglin , solubilní apoptotický faktor sAPO-1/Fas a solubilní forma adhezivní molekuly P-selektinu) a jejich změny po LDL- aferéze a hemoreoferéze pomocí enzymoimunoanalýzy a imunonefelometrie. Zkoumaný soubor pacientů (celkem 12) zahrnoval 3 léčené hemoreoferézou 9 léčených LDL-aferézou. V hladinách solubilního endoglinu, sAPO-1/Fas a α-2-makroglobulinu byl zaznamenán významný pokles po provendení obou procedur. Pozorované změny mohou být zdrojem informace nejenom o účinnosti intervence ale také o případném...
|
|
|
Biologie dendritických buněk
Horváth, Rudolf ; Špíšek, Radek (vedoucí práce) ; Krejsek, Jan (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
During the past decades several spectacular finding s have been made in the field of immunology. Elucidating the functions of the antigen presenting cells (APCs) belong to the most important. Dendritic cells (DCs) represent a specific group of APCs with a unique ability to initiate primary immune responses. Despite the fact that, in vivo, they are very rare and difficult to isolate, DCs came very fast into the focus of scientific interests. Development of novel laboratory techniques facilitated a robust expansion of their research. With time it has been proven that DCs play a pivotal role in initiation, maintenance and control of the immune responses. The extraordinary features of DCs were soon investigated in human clinical trials, where DCs have been particularly used as vectors for vaccination protocols, especially in the treatment of tumors. However, DCs capability to polarize the outcome of immune response and the potential to induce or suppress immunity under specific circumstances led to the idea that they might be also used in the treatment of autoimmune and allergic diseases or in transplantation medicine as well. There is a need to stress that most of the knowledge has been obtained from the in vitro generated DCs, but advanced technological methods bring us the opportunity to study DCs directly...
|
|
|
Rheoferetické postupy pro odstranění cholesterolu a jejich dopad na imunitní systém u pacientů s VPMD (AMD)
Dreslerová, Ellen ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Krejsek, Jan (oponent)
rigorózní práce: Rheoferetické postupy pro odstranění cholesterolu a jejich dopad na imunitní systém u pacientů s věkem podmíněnou makulární degenerací Tato rigorózní práce se zabývala sledováním vybraných imunologicko-reologických parametrů metodou enzymoimunoanalýzy a imunonefelometrie u pacientů s věkem podmíněnou makulární degenerací. Toto onemocnění patří mezi nejčastější příčiny praktické slepoty populace nad 60 let. Aplikací hemorheoferézy byl prokázán statisticky významný pozitivní dopad na hladiny α-2-makroglobulinu (57%), P-selektinu (17 %) a endoglinu (vice než 15 %). U IL-10 byl pozorován pokles pouze o 8,07 % a navíc s nižší hladinou statistické významnosti (p=0,0017). Naopak, pokles s vysokou hladinou statistické významnosti byl zaznamenán u hsCRP (22,11 %), IgM (62,14 %) i CMP-1 (14,15 %). Všechny tyto parametry korelují s pozitivním vlivem rheoferetické intervence a jsou v souladu s poznatky soudobé literatury. Výsledky studie vyzdvihují tedy pozitivní vliv na imunologické parametry onemocnění a podporují použití této techniky u pacientů s věkem podmíněnou makulární degenerací.
|
|
|
Identifikace nových faktorů virulence intracelulárního patogena Francisella tularensis
Daňková, Věra ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Krejsek, Jan (oponent) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
ABSTRAKT Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Věra Daňková Školitel: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název disertační práce: IDENTIFIKACE NOVÝCH FAKTORŮ VIRULENCE INTRACELULÁRNÍHO PATOGENA FRANCISELLA TULARENSIS Předložená disertační práce je zaměřena na studium úlohy bakteriálních tetratricopeptide repeat-like (TPR-like) proteinů v patogenesi infekce. Modelovým organismem byla zvolena vysoce virulentní intracelulární bakterie Francisella tularensis, jejíž mechanismus patogenese není doposud plně objasněn. V první části disertační práce byly na základě bioinformatických studií identifikovány tři geny (FTS_0201, FTS_1680, a FTS_0778) s predikovanou TPR-like doménou. Pro přípravu mutantních kmenů vybraných genů byla využita mutagenese TargeTron. Připravené mutantní kmeny byly použity pro studium role vybraných proteinů v patogenitě a imunogenitě F. tularensis s využitím in vitro a in vivo modelů a dále pro studium zapojení těchto proteinů v adaptačních mechanismech na stres. Z výsledků disertační práce bylo zjištěno, že protein FTS_1680 je významný pro intracelulární replikaci a plnou virulenci bakterie. Dále byla zaznamenána snížená schopnost proliferace mutantních bakterií inFTS_1680/200 v in vivo systému s následnou eliminací...
|
|
|
Tau protein, a biomarker of Alzheimer's disease: in vitro phosphorylation and tau-reactive antibodies characterization
Hromádková, Lenka ; Bílková, Zuzana (vedoucí práce) ; Fialová, Lenka (oponent) ; Krejsek, Jan (oponent)
Tau protein je s mikrotubuly asociovaný protein, který se nachází v axonech neuronů. Je klíčovou molekulou podílející se významně na patogenezi Alzheimerovy nemoci (AN), která je nejčastější příčinou stařecké demence. Tau patří do skupiny tzv. přirozeně nesbalených proteinů postrádajících globulární strukturu a vysoce náchylných k post-translačním modifikacím. Za patologických podmínek je tau protein abnormálně modifikován a chybně sbalován, což v důsledku vede k jeho oligomerizaci a agregaci do párově helikálních filament, které jsou základní jednotkou neurofibrilárních klubek, histopatologických útvarů typických pro AN. Současné léky používané v léčbě AN neurodegenerativní procesy pouze zpomalují a lék zcela zastavující vlastní rozvoj nemoci stále chybí. V současnosti je velmi slibným a rozvíjejícím se terapeutickým přístupem imunoterapie. Testována je také imunomodulace pomocí intravenózních imunoglobulinových preparátů (IVIG), které obsahují velké množství přirozených protilátek běžně se vyskytujících u zdravé populace. Objevení přirozeně se vyskytujících protilátek reaktivních s tau proteinem (nTau-Ab) v tělních tekutinách u pacientů s AD, zdravých kontrol, i jejich přítomnost v IVIG preparátech odstartovaly snahy lépe pochopit jejich úlohu u AN a jejich potenciální terapeutické využití....
|
|
|
Proteomová analýza secernovaných proteinů Francisella tularensis
Konečná, Klára ; Hernychová, Lenka (vedoucí práce) ; Krejsek, Jan (oponent) ; Bílková, Zuzana (oponent)
Název disertační práce: Proteomová analýza secernovaných proteinů Francisella tularensis Fakultativní intracelulární bakterie F. tularensis je původcem onemocnění zvaného tularemie. Přestože je k dněšní době dostupná široká škála nových poznatků týkající se tohoto patogena, doposud mechanismy patogeneze onemocnění tularemie nebyly zcela objasněny. Náplň naší práce se zakládala na analýze a identifikaci proteinů kultivačních filtrátů bakterie F. tularensis tří kmenů (LVS, FSC200, SchuS4). Mezi identifikovanými proteiny byly vyhledávány kandidátní sekretované proteiny a proteiny, které by mohly pomoci s objasněním molekulárních mechanismů patogeneze onemocnění vyvolaného F. tularensis. Nejlepším identifikovaným proteinovým kandidátem na sekreci je enzym kyselá fosfatáza, u kterého bylo prokázáno, že sehrává důležitou roli při úniku bakterie F. tularensis z fagosomu. Pozornost byla také věnována nově popisovanému mechanismu bakteriální sekrece, zprostředkovaného membránovými vesikly. Pomocí transmisní elektronové mikroskopie bylo prokázáno, že F. tularensis kmene LVS a FSC200 sekretuje membránové vesikly do extracelulárního prostředí. Klíčová slova: Francisella tularensis, sekreční systémy, proteiny kultivačního filtrátu, sekretované proteiny, vesikly vnější membrány
|
host ::
RSS.