|
|
Monitorování parametrů pleurálních výpotků při léčbě hrudních empyemů
Matuchová, Inka ; Krejsek, Jan (vedoucí práce) ; Bobek, Vladimír (oponent) ; Vodička, Josef (oponent)
Souhrn Hrudní empyém představuje závažnou zdravotní komplikaci s letalitou až 40 %. Podstatou je nahromadění purulentního zánětlivého výpotku v dutině hrudní. Léčba spočívá v zavedení drénu do zánětlivého ložiska, provádění výplachů a lokální aplikaci léčiv. Tyto postupy bývají zdlouhavé a zatížené rizikem recidivy zánětu. Naším cílem je podstatně urychlit a zefektivnit léčbu jejím správným načasováním s ohledem na průběžný stav zánětlivého ložiska. Pro získávání potřebných informací jsme zavedli cytologicko-energetickou analýzu pleurálních výpotků. Ta spočívá v detekci imunokompetentních buněk v pleurálním výpotku a měření jejich aktuální energetické náročnosti. Ze získaných údajů lze přesně určit charakter a intenzitu lokálního zánětu. Opakovaná měření pak poskytují informace o jeho vývoji a efektu léčby. Cílem studie je vytvoření teoretického rámce pro aplikaci cytologicko-energetické analýzy pleurálních výpotků u pacientů s hrudními empyémy. Doplňujícím vyšetřením jsou stanovení katalytické aktivity aspartátaminotransferázy (AST) a laktátdehydrogenázy (LDH) v pleurálním výpotku coby ukazatelů rozsahu destrukce tkáně poškozující složkou purulentního zánětu. Prokázali jsme, že náš způsob vyšetřování pleurálních výpotků představuje přidanou hodnotu tradičně užívaného vyšetřování pleurálních výpotků dle...
|
|
|
Sporadické buňky v diagnostice a monitoraci gynekologických onemocnění
Kiss, Imrich ; Bobek, Vladimír (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent) ; Klézl, Petr (oponent)
V posledních dvou desetiletích je významná snaha nalézt neinvazivní markery v diagnostice, predikci a monitorování účinnosti terapie maligních onemocnění. Cirkulující nádorové buňky (CTC) mají možnost splnit všechny tyto kritéria. Monotematická práce se v úvodu věnuje problematice CTC a jejich současnému využití v klinické medicíně. V přehledném článku je shrnut aktuální stav využití CTC u gynekologických malignit. V další publikaci je originální článek na téma CTC u karcinomu endometria. Popisuje úspěšný záchyt vitálních CTC u 75% testovaných pacientek. Identifikuje CTC jako individuální marker onemocnění bez spojitosti se stadiem, stupněm (grade) nebo postižením lymfatických uzlin. V druhé polovině se práce věnuje endometrióze, benignímu, ale často recidivujícímu onemocnění zhoršující kvalitu života u žen v reprodukčním věku. Multicentrická studie popisuje úspěšnou izolaci cirkulujících endometriálních buněk (CEC) u žen s histologicky potvrzenou endometriózou v různém stadiu onemocnění i subjektivními potížemi pacientek. Z celkových 423 vzorků bylo úspěšně izolováno 78.4%. CEC byly sledovány u 11 pacientek v různých fázích menstruačního cyklu, při čemž nejvyšší počet CEC byl detekován těsně po ovulaci. Cytomorfologickou a následně molekulární analýzou byly zjištěny buněčné typy a geny...
|
|
|
Hemartros u hemofilie: nové metody léčby a vliv recidiv na senzitivitu kloubů
Teyssler, Petr ; Bobek, Vladimír (vedoucí práce) ; Jahoda, David (oponent) ; Komrska, Vladimír (oponent)
Nitrokloubní krvácení je stav, se kterým se většina hemofiliků během života setká. Počet a tíže krvácivých epizod jsou závislé na stavu základní choroby a na případné přítomnosti inhibitorů koagulačních faktorů. Přítomnost krve v kloubní dutině vede k navození chemických procesů, které probíhají v synoviální vrstvě kloubního pouzdra a v kloubní chrupavce, a které ve svém důsledku vedou k destrukci kloubních ploch a ke vzniku hemofilické artropatie. Destrukce kloubu probíhá v řetězci: krvácení → iritace synoviální výstelky → recidiva krvácení → chronická synovialitida → artropatie. Jsou čtyři hlavní cíle této práce: 1. sumarizovat poznatky o možnostech léčby chronické hemofilické synovialitidy pomocí radionuklidů a pokusit se stanovit indikační kritéria k této léčbě, 2. retrospektivně zhodnotit dlouhodobý efekt radiační synovektomie v porovnání s jinými metodami léčby, 3. zjistit, je-li léčba pomocí plazmy bohaté na trombocyty účinná u chronické hemofilické synovialitidy a 4. zjistit jaký vliv mají recidivy krvácení na senzitivitu postižených kloubů. Jsou stanoveny čtyři hypotézy a je popsaná metodika, jak tyto hypotézy potvrdit nebo vyvrátit. Jsou prezentovány výsledky radiační synovektomie v prospektivní studii včetně doporučení indikace k tomuto výkonu, dále je tato metoda porovnána s jinými...
|
|
|
Hemartros u hemofilie: nové metody léčby a vliv recidiv na senzitivitu kloubů
Teyssler, Petr ; Bobek, Vladimír (vedoucí práce) ; Jahoda, David (oponent) ; Komrska, Vladimír (oponent)
Nitrokloubní krvácení je stav, se kterým se většina hemofiliků během života setká. Počet a tíže krvácivých epizod jsou závislé na stavu základní choroby a na případné přítomnosti inhibitorů koagulačních faktorů. Přítomnost krve v kloubní dutině vede k navození chemických procesů, které probíhají v synoviální vrstvě kloubního pouzdra a v kloubní chrupavce, a které ve svém důsledku vedou k destrukci kloubních ploch a ke vzniku hemofilické artropatie. Destrukce kloubu probíhá v řetězci: krvácení → iritace synoviální výstelky → recidiva krvácení → chronická synovialitida → artropatie. Jsou čtyři hlavní cíle této práce: 1. sumarizovat poznatky o možnostech léčby chronické hemofilické synovialitidy pomocí radionuklidů a pokusit se stanovit indikační kritéria k této léčbě, 2. retrospektivně zhodnotit dlouhodobý efekt radiační synovektomie v porovnání s jinými metodami léčby, 3. zjistit, je-li léčba pomocí plazmy bohaté na trombocyty účinná u chronické hemofilické synovialitidy a 4. zjistit jaký vliv mají recidivy krvácení na senzitivitu postižených kloubů. Jsou stanoveny čtyři hypotézy a je popsaná metodika, jak tyto hypotézy potvrdit nebo vyvrátit. Jsou prezentovány výsledky radiační synovektomie v prospektivní studii včetně doporučení indikace k tomuto výkonu, dále je tato metoda porovnána s jinými...
|
|
| |
host ::
RSS.