|
|
Hodnocení kvality bezlepkových potravin se zaměřením na těstoviny
KRŮČKOVÁ, Adéla
Diplomová práce se zabývá hodnocením bezlepkových těstovin s důrazem na bezlepkové těstoviny vyrobené z luštěnin. V posledních letech zájem o bezlepkovou stravu stále roste především z důvodu, že bezlepková dieta je zatím jediná možná léčba onemocnění celiakie. První část práce se zaměřuje na témata jako bezlepkové potraviny a strava, bezlepková dieta a onemocnění, při kterých je nastavena, tedy celiakie a alergie na lepek. Dále je práce zaměřena už konkrétněji na bezlepkové těstoviny vyrobené z luštěnin z důvodu jejich optimálního nutričního složení. Druhá část diplomové práce je zaměřena na testování těstovin ze subjektivního hlediska a následně z hlediska objektivního. První část se zabývá laboratorním testováním, ve kterém jsou zkoumány čtyři druhy bezlepkových luštěninových těstovin ve třech testech vařivosti. Druhá část je zaměřena na senzorickou analýzu, ve které jsou hodnoceny dva druhy bezlepkových luštěninových těstovin, kdy oba vzorky jsou vyrobeny z čočkové mouky. Respondenti tak hodnotí rozdíly mezi těmito vzorky. V závěrečné části této práce jsou prezentovány výsledky laboratorního testování a senzorického hodnocení. V důsledku laboratorního testování je zjištěno, že není stěžejní, z jakého druhu luštěnin je mouka na bezlepkové těstoviny vyrobená, ale zaleží na tom, jakou má výrobce techniku zpracování. Ze senzorického hodnocení je vyvozeno, že dva vzorky, i přesto, že mají stejný moučný zaklad, jsou respondenty hodnoceny odlišně. Záleží tedy opět na tom, jakou má výrobce technologii výroby. Statisticky rozdílné parametry jsou pro respondenty intenzita barvy, příjemnost barvy a tvrdost těstovin po uvaření.
|
|
|
Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 trestního zákoníku
Krůčková, Adéla ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
Název práce: Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 trestního zákoníku Abstrakt: Tato diplomová práce je zaměřená na rozbor trestného činu vraždy a zabití podle § 140, § 141 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Cílem této práce je komplexní analýza obou těchto zločinů a jejich rozlišování v soudní praxi, a to za pomoci dostupné odborné literatury a judikatury. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola popisuje historický vývoj a postupné změny právní úpravy úmyslných usmrcení, a to od období první Československé republiky až do přijetí současného trestního zákoníku. Druhá kapitola je věnována rozboru úmyslných usmrcení podle účinné právní úpravy, konkrétně trestnému činu vraždy a zabití. Tyto trestné činy jsou v práci charakterizovány pomocí znaků svých skutkových podstat, které jsou podrobně rozebrány. V kapitole je rozlišena vražda prostá a vražda premeditovaná. Prostor je věnován také okolnostem podmiňujícím použití vyšší trestní sazby. Rozebrána je také příprava vraždy, jakož i hranice mezi pouhým pojetím, resp. projevením myšlenky spáchat trestný čin vraždy a skutečnou přípravou vraždy. Druhý oddíl druhé kapitoly je zaměřen na trestný čin zabití, kde je především věnována pozornost privilegujícím okolnostem, tedy silnému rozrušení pachatele z omluvitelného hnutí mysli...
|
|
|
Analýza genetických příčin mentálních retardací metodou FISH
KRŮČKOVÁ, Adéla
Bakalářská práce s názvem analýza genetických příčin mentálních retardací metodou FISH se zabývá různými druhy mentálních retardací. V první části práce pojednává o mentálních retardacích jako o celku. Zaměřuje se zde na rozdělení mentálních retardací a příčinami vzniku. Další část se již zaměřuje na konkrétní druhy mentálních retardací. Jedná se především o mentální retardace, které jsou způsobené mikrodelecemi na lidském chromozomu 22. Jako příklady jsou okrajově uvedeny Wiliamsův-Beurenův syndrom či Angelmanův syndrom. Dále je zmíněn jeden syndrom, který není mikrodeleční, ale naopak u něj dochází ke zmnožení části chromozomu. Jedná se o syndrom kočičího oka. V teoretické části je pozornost zaměřena především na syndrom delece 22q11.2 neboli DiGeorgův syndrom a na Phelan-McDermidův syndrom neboli syndrom delece 22q13.3. Na těchto dvou syndromech je postavena dále i praktická část. V poslední části rešerše této bakalářské práce je pozornost ubíraná k metodě, jakou se mentální retardace mohou vyšetřovat. Jedná se tedy o metodu FISH neboli fluorescenční in situ hybridizaci. Praktická část bakalářské práce, jak už bylo výše zmíněno, se zaměřuje na detekci syndromu delece 22q11.2 a syndromu delece 22q13.3. Detekce těchto dvou syndromů byla prováděna z dvaceti vzorků. Materiál na tyto vzorky poskytlo dvacet anonymních probandů, kteří trpí nějakým mentálním postižením. Přesná diagnóza nám ale není známa. Vzorky byly analyzovány metodou FISH a následně pozorovány pod fluorescenčním mikroskopem. Nejběžnější mikrodeleční syndrom delece 22q11.2 byl prokázán u jednoho probanda. Naopak velmi vzácný mikrodeleční syndrom 22q13.3 nebyl prokázán ani u jednoho probanda.
|
host ::
RSS.