|
|
Vliv polyketidových antibiotik na signalizaci a funkční aktivitu lidské monocytární linie
Kopecká, Kristýna ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Kovářová, Jaromíra (oponent)
Prozánětlivé cytokiny se významně podílí na rozvoji zánětlivé reakce. Pokud se z akutního zánětu stává zánět chronický, jedná je již často o patologický jev. Chronický zánět doprovází celou řadu závažných onemocnění s nejasnou prognózou, jako jsou například některé autoimunitní choroby. U těchto chorob není zpravidla příčina zcela objasněna a jejich léčba jen převážně symptomatická, kdy je navíc snaha utlumit imunitní systém. K tomuto účelu se používají různá imunosupresiva a zároveň zde nachází uplatnění i biologická léčba. Další možností je využít bioaktivní sekundární metabolity, které jsou produkovány různými mikroorganismy. Do této skupiny patří například makrolidová antibiotika a velký potenciál mají nově objevené polyketidy. Cílem této práce bylo otestovat nově získané sekundární metabolity, které byly izolovány v laboratoři molekulární biologie aktinomycet na Akademii věd ČR. Testován byl manumycin A, manumycin B, colabomycin E, asukamycin A, asukamycin D, β-rubromycin, deoxynybomycin. Jako porovnávací látky byla použita makrolidová antibiotika clarithromycin a azithromycin dihydrate, která patří mezi komerčně vyráběná léčiva. Tyto látky byly testovány na monocytární linii THP-1. Buňky byly stimulovány pomocí IFNγ a TNFα a zároveň byla přidána testovaná antibiotika. Po inkubaci byla měřena...
|
|
|
Vliv polyketidových antibiotik na signalizaci a funkční aktivitu lidské monocytární linie
Kopecká, Kristýna ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Kovářová, Jaromíra (oponent)
Prozánětlivé cytokiny se významně podílí na rozvoji zánětlivé reakce. Pokud se z akutního zánětu stává zánět chronický, jedná je již často o patologický jev. Chronický zánět doprovází celou řadu závažných onemocnění s nejasnou prognózou, jako jsou například některé autoimunitní choroby. U těchto chorob není zpravidla příčina zcela objasněna a jejich léčba jen převážně symptomatická, kdy je navíc snaha utlumit imunitní systém. K tomuto účelu se používají různá imunosupresiva a zároveň zde nachází uplatnění i biologická léčba. Další možností je využít bioaktivní sekundární metabolity, které jsou produkovány různými mikroorganismy. Do této skupiny patří například makrolidová antibiotika a velký potenciál mají nově objevené polyketidy. Cílem této práce bylo otestovat nově získané sekundární metabolity, které byly izolovány v laboratoři molekulární biologie aktinomycet na Akademii věd ČR. Testován byl manumycin A, manumycin B, colabomycin E, asukamycin A, asukamycin D, β-rubromycin, deoxynybomycin. Jako porovnávací látky byla použita makrolidová antibiotika clarithromycin a azithromycin dihydrate, která patří mezi komerčně vyráběná léčiva. Tyto látky byly testovány na monocytární linii THP-1. Buňky byly stimulovány pomocí IFNγ a TNFα a zároveň byla přidána testovaná antibiotika. Po inkubaci byla měřena...
|
|
|
The study of the influence of vitamin E analogues on malignant mesothelioma
Kovářová, Jaromíra ; Neužil, Jiří (vedoucí práce) ; Kozubík, Alois (oponent) ; Vítek, Libor (oponent)
Souhrn Rakovina je nejčastější příčinou smrti v západním světě a frekvence jejího výskytu stále stoupá. Přestože k dnešní době došlo k výraznému zlepšení v diagnostice a přístupu k léčbě, mnoho typů rakoviny je stále letální díky nedostatečné radikální terapii. Jedním z fatálních neoplastických druhů této choroby je maligní mezoteliom (MM). MM je charakterizován vysokou úmrtností a limitovanými terapeutickými možnostmi. Etiologie tohoto onemocnění je především spojována s inhalací azbestových vláknen. Výskyt MM se zvyšuje v mnoha zemích; proto je velmi důležité hledat nová molekulární zásahová místa, protirakovinné strategie a léčiva, která by výrazně pomohla zkvalitnit terapii. Určitá nová léčiva, především ta, která mají specifické molekulární cíle a vykazují se vysokou selektivitou pro rakovinné buňky, významně zvýšila úspěšnost léčby některých druhů rakoviny. Velmi slibný molekulární cíl pro protirakovinné látky tvoří mitochondrie. V posledních letech se výzkum zaměřil na skupinu protirakovinných sloučenin, zvaných 'mitokany', které indukují apoptózu v rakovinných buňkách mitochondriální destabilizací. Bylo publikováno, že některé mitokany vyvolávají apoptózu selektivně v rakovinných buňkách a inhibují růst mnoha druhů karcinomu v preklinických modelech. Cílem této doktorské práce bylo studium...
|
host ::
RSS.