Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využitelnost moderních metod hodnocení finanční situace podniku (ukazatele EVA, MVA a průměrné náklady kapitálu)
KOTALOVÁ, Zdeňka
Společnosti obecně používají řadu ukazatelů sloužících k určení dosavadního vývoje jejich činností a zajištění zvýšení bohatství vlastníků. Tato potřeba vyvolala snahu najít takový ná-stroj, který kompletně vyjadřuje finanční situaci podniku. Tradiční ukazatele finanční analýzy vycházejí pouze z účetních dat, tedy neberou v potaz veškeré náklady vzniklé společnosti. Na tento podnět začaly vznikat nové moderní metody. Abychom tedy ověřili funkci moderních metod, byla vybrána množina sta podniků, na kterých budou aplikovány dostupné principy k vyčíslení ekonomické přidané hodnoty, neboť základním cílem diplomové práce je zhodnotit aplikovatelnost a využitelnost moderních metod (EVA - ekonomická přidaná hodnota, MVA - tržní přidaná hodnota a náklady na kapitál) a jejich porovnání se staršími ukazateli rentability. Teoretická část práce se zaměřuje na popis základních pojmů a postupů. Podstat-nou část tvoří metodika práce, která kompletně objasňuje jednotlivé kroky použité na datový soubor. Praktická část se v úvodu specializuje na vyčíslení nákladů na kapitál skrze metodiku MPO ČR, rozčlenění společností do skupin podle vybraných kritérií a následné porovnání s odvětvovým průměrem. Stěžejními body je zjištění závislosti a vypovídací schopnosti uka-zatele EVA, tradičních ukazatelů a standardních modelů IN. Předposlední kapitola je věnová-na využitelnosti výpočtu tržní přidané hodnoty a porovnání s pěti společnostmi obchodova-nými na kapitálovém trhu. Závěrem dojde k zhodnocení výsledků a shrnutí celé problematiky.
Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech
Kotalová, Zdeňka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Ješutová, Eva (oponent)
Rigorózní práce Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech popisuje úkoly Redakce mezinárodního života (RMŽ) a činnost jejích členů v uvedeném časovém rámci. Text zahrnuje životopisy novinářských osobností, které v redakci v daném období pracovaly, šéfredaktorů RMŽ a ředitelů ČsRo. Zvláštní kapitola je věnována Milanu Weinerovi, který byl šéfredaktorem redakce v letech 1963-1967. Významná část textu popisuje podrobně rozhlasové pořady, které v 60. letech v RMŽ vznikaly a na jejichž zrodu se Milan Weiner podílel. Zlomový mezník v životě Redakce mezinárodního života v období tzv. pražského jara i srpna 1968 je rovněž podrobně zpracován. Období tzv. normalizace, kdy velká část novinářů musela z Československého rozhlasu odejít, je obsahem závěrečné kapitoly. Stať obsahuje politicko-společenský kontext v období druhé poloviny minulého století a jeho odraz ve vysílání Československého rozhlasu.
Jan Petránek - rozhlasový publicista
Kotalová, Zdeňka ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce "Jan Petránek - rozhlasový publicista" pojednává o činnosti novináře Jana Petránka se zřetelem na jeho přínos pro rozhlasovou publicistiku. Text obsahuje rovněž politicko-společenský kontext v období druhé poloviny minulého století a jeho odraz ve vysílání Československého rozhlasu. Zásadní metodou zpracování tohoto odborného textu je orální historie, tedy osobní rozhovory s Janem Petránkem a jeho tehdejšími rozhlasovými kolegy. Osloveni byli tito novináři: Věra Šťovíčková- Heroldová, Jiří Dienstbier, Ondřej Neff a Karel Tejkal. Hlavní tematické části jsou seřazeny chronologicky tak, aby na sebe přehledně navazovaly a ukazovaly jednotlivá pracovní období Jana Petránka. Stať pojednává o jeho rodinném zázemí a obsahuje stručný životopis do roku 1951. Následuje vysvětlení důvodů nástupu Jana Petránka do Československého rozhlasu v témže roce. Další kapitola se podrobněji zabývá rozhlasovou činností Jana Petránka do roku 1967. V této souvislosti je zmíněna rovněž osobnost novináře Františka Gela, se kterým začínající novinář Petránek často o podstatě rozhlasové žurnalistiky hovořil. Zlomový mezník Petránkova života - období tzv. pražského jara a srpna 1968 a jeho činnost v tehdejším Československém rozhlase - je popsána v další části. Následuje období normalizace (70.-80. léta 20. století) a...
Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech
Kotalová, Zdeňka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Ješutová, Eva (oponent)
Rigorózní práce Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech popisuje úkoly Redakce mezinárodního života (RMŽ) a činnost jejích členů v uvedeném časovém rámci. Text zahrnuje životopisy novinářských osobností, které v redakci v daném období pracovaly, šéfredaktorů RMŽ a ředitelů ČsRo. Zvláštní kapitola je věnována Milanu Weinerovi, který byl šéfredaktorem redakce v letech 1963-1967. Významná část textu popisuje podrobně rozhlasové pořady, které v 60. letech v RMŽ vznikaly a na jejichž zrodu se Milan Weiner podílel. Zlomový mezník v životě Redakce mezinárodního života v období tzv. pražského jara i srpna 1968 je rovněž podrobně zpracován. Období tzv. normalizace, kdy velká část novinářů musela z Československého rozhlasu odejít, je obsahem závěrečné kapitoly. Stať obsahuje politicko-společenský kontext v období druhé poloviny minulého století a jeho odraz ve vysílání Československého rozhlasu.
Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v rozmezí let 1966-1969
Kotalová, Zdeňka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Diplomová práce Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v rozmezí let 1966-1969 popisuje úkoly Redakce mezinárodního života a činnost jejích členů, publicistů a zahraničních zpravodajů v uvedeném časovém rámci. Počátky zahraničního zpravodajství jsou charakterizovány popisem rozhlasových přenosů ze zahraničí v období druhé světové války. Zmíněny jsou rovněž reportáže Františka Gela z procesů s nacistickými zločinci z německého Norimberku v letech 1945-1946. Následuje deskripce činnosti prvních zahraničních zpravodajů Československého rozhlasu. Nejdůležitější část práce pojednává o vzniku Redakce mezinárodního života a změnách, které provázely její zařazení do proměňující se struktury organizace Československého rozhlasu. Uvádím rovněž přehled a stručné životopisy ředitelů ČsRo, šéfredaktorů Redakce mezinárodního života a vybraných novinářských osobností z této redakce. Zlomový mezník v životě Redakce mezinárodního života v období tzv. pražského jara i srpna 1968 je rovněž podrobně zpracován. Součástí statě je činnost vybraných publicistů v období normalizace. Práce v sobě zahrnuje rovněž politické změny a aktivity vybraných novinářů po roce 1990. Podrobněji se zabývá také vznikem Radia Praha, tedy vysíláním Československého rozhlasu do zahraničí, a jeho proměnami v padesátých a...
Jan Petránek - rozhlasový publicista
Kotalová, Zdeňka ; Osvaldová, Barbora (oponent) ; Maršík, Josef (vedoucí práce)
Bakalářská práce "Jan Petránek - rozhlasový publicista" pojednává o činnosti novináře Jana Petránka se zřetelem na jeho přínos pro rozhlasovou publicistiku. Text obsahuje rovněž politicko-společenský kontext v období druhé poloviny minulého století a jeho odraz ve vysílání Československého rozhlasu. Zásadní metodou zpracování tohoto odborného textu je orální historie, tedy osobní rozhovory s Janem Petránkem a jeho tehdejšími rozhlasovými kolegy. Osloveni byli tito novináři: Věra Šťovíčková- Heroldová, Jiří Dienstbier, Ondřej Neff a Karel Tejkal. Hlavní tematické části jsou seřazeny chronologicky tak, aby na sebe přehledně navazovaly a ukazovaly jednotlivá pracovní období Jana Petránka. Stať pojednává o jeho rodinném zázemí a obsahuje stručný životopis do roku 1951. Následuje vysvětlení důvodů nástupu Jana Petránka do Československého rozhlasu v témže roce. Další kapitola se podrobněji zabývá rozhlasovou činností Jana Petránka do roku 1967. V této souvislosti je zmíněna rovněž osobnost novináře Františka Gela, se kterým začínající novinář Petránek často o podstatě rozhlasové žurnalistiky hovořil. Zlomový mezník Petránkova života - období tzv. pražského jara a srpna 1968 a jeho činnost v tehdejším Československém rozhlase - je popsána v další části. Následuje období normalizace (70.-80. léta 20. století) a...

Viz též: podobná jména autorů
6 KOTALOVÁ, Zdeňka
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.