|
|
Nutriční hodnota stravy v zařízeních s pečovatelskou službou
KOHOUTOVÁ, Monika
Cílem bakalářské práce bylo posoudit, zda je strava, poskytovaná zařízením, pro respondenty dostatečně výživově hodnotná a pestrá, a určit, zda je strava uzpůsobená zdravotnímu stavu respondentů z hlediska konzistence stravy a dietního opatření. Jednalo se o smíšený výzkum. Data byla získávána pomocí semistrukturovaného rozhovoru, dále pomocí měření tělesné teploty, hmotnosti a výšky, pomocí sedmidenních záznamů stravy respondentů a jídelního lístku poskytnutého zařízením. Do výzkumu se zapojilo sedm seniorů pobývajících v bytech s pečovatelskou službou a odebírajících obědy z jednoho konkrétního zařízení (z domova pro seniory). Výsledky výzkumu poukazují na to, že pokud respondenti konzumují obědy celé (s ohledem na to, kolik procent tvoří jejich oběd z celkového energetického příjmu), obsahuje převážná část obědů nadbytečné množství energie, bílkovin a tuků. Značné rozdíly byly v obsahu sacharidů. Nelze říci, že by u všech respondentů převažovaly obědy s určitým množstvím sacharidů. Vzhledem k tomu, že by obědy měly tvořit 35 % z celkového energetického příjmu, obsahovaly většinou nadbytečné množství energie, bílkovin, sacharidů a tuků. Pokud respondenti obědy dělí na dvě porce, obsahuje převážná část obědů nedostatečné množství energie, bílkovin, sacharidů a tuků. Co se týče míry pestrosti, součástí obědů jsou většinou vývary. Z hlavních jídel se převážně podávalo vepřové maso. Přílohy byly často obměňovány. Četně se podávaly smažené pokrmy. Sladké pokrmy byly podávány na úkor bezmasých pokrmů. Nedostatečně se podávaly zejména ryby, luštěniny, ovoce a zelenina. Z výsledků vyplývá, že respondentům vyhovuje strava v původní konzistenci a nepotřebují její úpravu. Dále bylo zjištěno, že všichni respondenti odebírají běžnou stravu, přestože u třech respondentů jsou indikována dietní opatření. Výsledky bakalářské práce mohou být využity jako informativní materiál pro laickou i odbornou veřejnost.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Serologická diagnostika klíšťové encefalitidy ve Fakultní nemocnici Plzeň. Porovnání výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou v roce 2011 a v roce 2016.
KOHOUTOVÁ, Monika
Klíšťová encefalitida (KENC) je zánětlivé virové onemocnění přenášené na člověka infikovanými klíšťaty rodu Ixodes ricinus, která mají virus obsažený ve slinách. Původcem onemocnění je RNA virus z čeledi Flaviviridae. Virus patří mezi arboviry. Nejspolehlivější preventivní ochranou proti tomuto onemocnění je očkování. Tato bakalářská práce je věnována problematice onemocnění klíšťovou encefalitidou v Plzeňském kraji. K porovnání výskytu tohoto onemocnění byly použity dva soubory pacientů, a to v roce 2011 a 2016. Informace o pacientech s potvrzeným onemocněním KENC v roce 2011 byly čerpány z laboratorního informačního systému Open Lims na úseku virologie Ústavu mikrobiologie Fakultní nemocnice (FN) Plzeň. Pacienty, kterým byla v roce 2016 potvrzena klíšťová encefalitida, jsem diagnostikovala metodou Enzymové immunosorbent assaye (ELISA) na průkaz protilátek. ELISA je rutinní diagnostickou metodou, kterou jsou detekovány protilátky proti KENC v jednotlivých třídách. Oba soubory jsou hodnoceny podle stejných kritérií, je zmapován trend výskytu onemocnění KENC se zaměřením na kalendářní měsíce, věkové kategorie a pohlaví nemocných v letech 2011 a 2016. Zároveň jsou zjištěná data za oba kalendářní roky mezi sebou porovnána. Z dosažených výsledků vyplývá, že onemocnění má přímou souvislost se sezónním výskytem, postihuje především dospělé osoby ve vyšších věkových kategoriích, zároveň převažuje u mužů. Výsledky z obou pacientských souborů se serologicky prokázanou KENC rovněž korelují s výsledky v systému EPIDAT za kalendářní rok 2011 a 2016.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.