|
|
Vliv počasí a podnebí na kůrovcové kalamity na Šumavě
Tůma, Lukáš ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Kožnarová, Věra (oponent)
Lýkožrout smrkový (Ips typographus) je přirozený škůdce lesa, který se živí na jehličnatých stromech, zejména pak na smrkovém porostu. Z odborné literatury vyplývá, že teplé a suché počasí podporuje populační růst kůrovce, zatímco chladné a vlhké počasí jeho růst brzdí. Teplota je důležitá z hlediska rychlosti vývoje - ovlivňuje počet generací, které kůrovec během roku stihne vytvořit a dále ovlivňuje jeho přežívání v zimě. Nedostatek srážek oslabuje smrky a činí je snáze napadnutelné kůrovcem. Hojnost srážek naopak umožňuje namnožení plísní a jiných přirozených nepřátel kůrovce. Cílem praktické části této práce bylo analyzování závislosti populační dynamiky lýkožrouta smrkového na počasí, a to na základě dat z NP a CHKO Šumava. Nepodařilo se prokázat statisticky významný vliv teploty a srážek na rychlost růstu populace lýkožrouta smrkového. Rychlost růstu byla signifikantně závislá pouze na abundanci lýkožrouta v předchozím roce. Pro další zkoumání vztahu klimatických ukazatelů a populační dynamiky lýkožrouta by bylo třeba získat kvalitnější a dlouhodobější data o početnosti lýkožrouta; těžené kůrovcové dříví může být zatíženo různými rušivými (např. ekonomickými) vlivy. Klíčová slova lýkožrout smrkový, kůrovec, Šumava, gradace, klima, teplota, srážky
|
|
|
Variabilita srážek v Praze v dlouhém časovém období
Schovánková, Tereza ; Kožnarová, Věra (vedoucí práce) ; Bachanová, Soňa (oponent)
Atmosférické srážky jsou jedním z nejvýznamnějších meteorologických prvků, který ovlivňuje jak přírodní prostředí, tak i řadu oblastí lidské činnosti, především zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství. Jejich nadbytek, vyvolávající povodně, má však dopady, které zasahují i oblasti materiální a ztráty na životech. Proto znalosti prostorového rozložení srážek a jejich časových změn mají velký význam pro praxi.
Předložená bakalářská práce zahrnuje literární rešerši shrnující poznatky o rozdělení, měření a popis srážek pomocí srážkových charakteristik. V experimentální části byla použita data z meteorologické stanice Praha Karlov. Nadmořská výška stanice je 260,5 m nad mořem, zeměpisné souřadnice 50 04 s. š. a 14 25 v. d. Databáze byla vytvořena z měření Českého hydrometeorologického ústavu
z periodika Měsíční přehled měření a pozorování observatoře Praha-Karlov z období 1961 až 2010.
K analýze byly použity tři základní srážkové charakteristiky: počet dní s denní sumou srážek vetší nebo roven 0,1 mm, 1,0 mm a 10,0 mm. Jako referenční charakteristika byl použit standardní klimatologický normál vypočtený
z období 1961 až 1990, který byl doplněn o parametry popisné statistiky (průměr, minimum, maximum, medián, modus, směrodatnou odchylku a amplitudu). Výsledky jsou prezentovány v grafech a tabulkách.
V souhrnném zhodnocení analyzovaného období lze konstatovat, že na stanici
Praha Karlov se objevuje tendence snížení počtu dní
s denním úhrnem srážek větší nebo roven 0,1 mm, nebo
0,1 mm víceméně celoročně. Výjimkou jsou jarní měsíce, kdy
se počet srážkových dní zvyšuje. Největší změny jsou u počtu dní
s denní sumou srážek větší nebo rovno 0,1 mm v měsících leden, březen, červenec a prosinec; u charakteristiky s denní sumou srážek větší nebo rovno 1,0 mm v červenci, září a listopadu. Potvrdily se tak hypotézy, že dochází ke změnám v časovém rozdělení srážek.
|
|
|
Hodnocení teploty vzduchu pro studium tepelného ostrova města
Kalousová, Jitka ; Kožnarová, Věra (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá jedním z aktuálních problémů, který je označován jako tepelný ostrov města. Fenomén vznikající změnami v prostředí dělíme na dvě kategorie, a to na přirozený a antropogenní, působit však mohou společně. Město a venkovská krajina se od sebe liší, příčinou je stále rostoucí urbanizace měst a změna zemského povrchu, který dokáže sluneční záření absorbovat a později vyzařovat do okolního prostředí. Důsledkem tohoto procesu je oteplování atmosféry ve městech.
V literární části je popisován historický vývoj klimatu, klima jako samostatný prvek a tepelný ostrov města. Tepelný ostrov města je dále charakterizován pomocí energetické bilance, způsobem vzniku, dopady a možnými alternativami odstranění nebo jeho zmírnění.
Hlavním cílem práce bylo sepsat dostupné poznatky a vyhodnotit data ze čtyř různých evropských měst (Bourges, Hamburg, Karlov a Strasbourg). Zjistit pomocí maximální a minimální měsíční teploty v letních měsících, zda se v daných městech objevuje a rozvíjí tento jev. Dále analyzovat četnosti jednotlivých synoptických situací za období 1961-2010 a vyhodnotit jejich vztah k teplotě vzduchu.
U první hypotézy bylo ze statistického šetření prokázáno, že v letních měsících byl zřetelný výskyt městského tepelného ostrova, ten je znatelný především u minimálních teplot. Další analýzou bylo doloženo, že synoptické situace mají při jejich působení vliv na tepelný ostrov města. Druhý hypotézu a to tu, že změny teploty vzduchu jsou způsobovány antropogenní činností, a důsledkem je právě vznik tepelného ostrova města, ten potvrzujeme na základě vyhodnocení datových řad.
|
|
|
Are there any changes in the beginning of flowering of important allergens in the Czech Republic?
Bartošová, Lenka ; Hájková, L. ; Kožnarová, V. ; Možný, M. ; Trnka, Miroslav ; Žalud, Z.
Phenological observations have a long tradition in the Czech Republic; the first phenological notes were taken in the 18th century. Within the entire phenological observation network of the Czech Hydrometeorological Institute, 45 plant species can be observed. These include perennial herbs, grass, and ground bushes growing wildly. Some observed species are among the group of so-called allergens, e.g. silver birch (Betula pendula Roth), cocksfoot (Dactylis glomerata L.), and meadow foxtail (Alopecurus pratensis L.). In this paper, we evaluated the phenological phase beginning of flowering for two of the aforementioned plants at the Mlýny, Chřibská research site (50°52’N, 14°29’E, 350 m a.s.l.). The aim was to assess which meteorological parameters influence phenological onsets as well as to analyze shifts in phenophase onset dates and temperature trends during 1959–2014. During this period, for B. pendula the average date of beginning of flowering was 28 April with a standard deviation of 10 days and for A. pratensis it was 20 May with a standard deviation of 8 days. The studied species are allergens and their timing and phenological shifting during the spring and their relationship with climate parameters may provide important information for forecasts as part of a pollen warning service.
|
host ::
RSS.