|
|
Kronika komendy Řádu křižovníků s červenou hvězdou v Chebu z let 1829-1836 a její výpovědní hodnota o dějinách komendy od poloviny 16. století do roku 1631
Knetlová, Hana ; Vorel, Petr (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Ve velmi nedávné době byl ve Státním okresním archivu v Chebu konečně pořízen inventář zde uložené části archivu zdejší křižovnické komendy. Součástí tohoto archivu je také kronika komendy, kterou začal psát tehdejší chebský komtur Leopold StOhr v letech 1829-1836. Podstatná část knihy je věnována historii chebské komendy od samotného založení špitálu. Podrobněji mohl díky zachovaným dokumentům kronikář popsat historii komendy počínaje polovinou 16. století, protože právě dokumenty týkající se reformace a událostí za třicetileté války mu byly k dispozici v archivu komendy, který se tehdy nacházel v sídle chebského komendátora u sv. Bartoloměje. A navíc, což ještě v té době nebylo zcela běžné, kronikář důsledně odkazuje na zdroj, ze kterého poznatky pro svou kroniku vyčetl. Lze tedy přímo jeho práci porovnat s některými dochovanými prameny z 16. a 17. století, na které se autor kroniky odvolává. Není však úplně jednoduché dokumenty dohledat, protože archiv byl rozdělen a jeho část převezena do Prahy, kde byl roztříděn do kartonů. Přesto jsem se alespoň částečně pokusila porovnat kronikářovo pojetí s autentickými prameny a na některých místech ho snad trochu doplnit. Na počátku bych se alespoň krátce zmínila o původu a charakteru Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Podnět k jeho vzniku dala samotná Svatá...
|
|
|
Chebská komenda křižovníků s červenou hvězdou za komturství Georga Runnera z Chvalšin (1609-1632)
Knetlová, Hana ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce je venována dejinám chebské komendy križovníku s cervenou hvezdou a k ní náležejícího špitálu v období pusobení Georga Runnera. Runner zastával úrad zdejšího komtura v letech 1609-1632. Vytcené téma je zpracováno se snahou o zasazení této osobnosti do širších souvislostí historického vývoje Chebska. Proto je zde podrobne pojednáno také o náboženské situaci na Chebsku v dobe nejvetšího rozmachu luteránského vyznání, o konfliktech, které vznikaly mezi zdejšími katolíky a luterány, a také o pocátecním prubehu rekatolizace mesta. Další tematický okruh tvorí popis hospodárské situace a majetku komendy ve zmíneném období. Pro ilustraci jsou uvedeny nekteré majetkoprávní spory. S hospodárskou situací komendy i špitálu úzce souvisí válecné události, které mají pro dejiny tohoto období velký význam a jimž je venována samostatná kapitola. Své místo zde zaujímá také otázka správy a života krížovnického špitálu. Významným podkladem pro tuto práci jsou archivní dokumenty rádu križovníku s cervenou hvezdou v Chebu a v Praze.
|
|
|
Kronika komendy Řádu křižovníků s červenou hvězdou v Chebu z let 1829-1836 a její výpovědní hodnota o dějinách komendy od poloviny 16. století do roku 1631
Knetlová, Hana ; Zilynská, Blanka (oponent) ; Vorel, Petr (vedoucí práce)
Ve velmi nedávné době byl ve Státním okresním archivu v Chebu konečně pořízen inventář zde uložené části archivu zdejší křižovnické komendy. Součástí tohoto archivu je také kronika komendy, kterou začal psát tehdejší chebský komtur Leopold StOhr v letech 1829-1836. Podstatná část knihy je věnována historii chebské komendy od samotného založení špitálu. Podrobněji mohl díky zachovaným dokumentům kronikář popsat historii komendy počínaje polovinou 16. století, protože právě dokumenty týkající se reformace a událostí za třicetileté války mu byly k dispozici v archivu komendy, který se tehdy nacházel v sídle chebského komendátora u sv. Bartoloměje. A navíc, což ještě v té době nebylo zcela běžné, kronikář důsledně odkazuje na zdroj, ze kterého poznatky pro svou kroniku vyčetl. Lze tedy přímo jeho práci porovnat s některými dochovanými prameny z 16. a 17. století, na které se autor kroniky odvolává. Není však úplně jednoduché dokumenty dohledat, protože archiv byl rozdělen a jeho část převezena do Prahy, kde byl roztříděn do kartonů. Přesto jsem se alespoň částečně pokusila porovnat kronikářovo pojetí s autentickými prameny a na některých místech ho snad trochu doplnit. Na počátku bych se alespoň krátce zmínila o původu a charakteru Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Podnět k jeho vzniku dala samotná Svatá...
|
|
|
Chebská komenda křižovníků s červenou hvězdou za komturství Georga Runnera z Chvalšin (1609-1632)
Knetlová, Hana ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce je venována dejinám chebské komendy križovníku s cervenou hvezdou a k ní náležejícího špitálu v období pusobení Georga Runnera. Runner zastával úrad zdejšího komtura v letech 1609-1632. Vytcené téma je zpracováno se snahou o zasazení této osobnosti do širších souvislostí historického vývoje Chebska. Proto je zde podrobne pojednáno také o náboženské situaci na Chebsku v dobe nejvetšího rozmachu luteránského vyznání, o konfliktech, které vznikaly mezi zdejšími katolíky a luterány, a také o pocátecním prubehu rekatolizace mesta. Další tematický okruh tvorí popis hospodárské situace a majetku komendy ve zmíneném období. Pro ilustraci jsou uvedeny nekteré majetkoprávní spory. S hospodárskou situací komendy i špitálu úzce souvisí válecné události, které mají pro dejiny tohoto období velký význam a jimž je venována samostatná kapitola. Své místo zde zaujímá také otázka správy a života krížovnického špitálu. Významným podkladem pro tuto práci jsou archivní dokumenty rádu križovníku s cervenou hvezdou v Chebu a v Praze.
|
host ::
RSS.