Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Domácí gramotnostní prostředí dětí s různými jazykově-kognitivními profily
Franke, Helena ; Štech, Stanislav (vedoucí práce) ; Kesselová, Jana (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
NÁZEV: Domácí gramotnostní prostředí dětí s různými jazykově-kognitivními profily AUTOR: Helena Franke KATEDRA: Katedra psychologie ŠKOLITEL: prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc. KONZULTANT: prof. PhDr. Marína Mikulajová, CSc. ABSTRAKT: Předmětem disertační práce je domácí gramotnostní prostředí slovensky hovořících dětí. Výzkum se uskutečnil na vzorku 87 dětí (41 s typickým jazykovým vývojem, 31 s vývojovou dysfázií a 15 s rodinným rizikem dyslexie) ve věku pět až sedm let a jejich rodičů. Domácí prostředí bylo zkoumáno formou dotazníků a schopnosti dětí byly zkoumány baterií testů. Cílem výzkumu bylo popsat domácí gramotnostní prostředí u skupin dětí, jejichž jazykově- kognitivní profil indikuje riziko pro vznik dyslexie. Získaná data, mimo jiné, ukazují, že obě rizikové skupiny vykazují pro děti chudší gramotnostní prostředí a rodiče s dětmi vykonávají méně explicitních gramotnostních aktivit než kontrolní skupina. Subjektivní zvládání rodičovských povinností je v rodinách s dyslexií negativně ovlivněno symptomy ADHD na straně rodiče. Bohatost gramotnostního prostředí koreluje u obou klinických skupin dětí s fonematickým uvědomováním a u dětí z rodin s dyslexií s výkony ve čtení a psaní. Slabí čtenáři ze všech tří sledovaných skupin se na konci první třídy vyznačují zaostáváním v jazyce, fonologii a...
Domácí gramotnostní prostředí dětí s různými jazykově-kognitivními profily
Franke, Helena ; Štech, Stanislav (vedoucí práce) ; Kesselová, Jana (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
NÁZEV: Domácí gramotnostní prostředí dětí s různými jazykově-kognitivními profily AUTOR: Helena Franke KATEDRA: Katedra psychologie ŠKOLITEL: prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc. KONZULTANT: prof. PhDr. Marína Mikulajová, CSc. ABSTRAKT: Předmětem disertační práce je domácí gramotnostní prostředí slovensky hovořících dětí. Výzkum se uskutečnil na vzorku 87 dětí (41 s typickým jazykovým vývojem, 31 s vývojovou dysfázií a 15 s rodinným rizikem dyslexie) ve věku pět až sedm let a jejich rodičů. Domácí prostředí bylo zkoumáno formou dotazníků a schopnosti dětí byly zkoumány baterií testů. Cílem výzkumu bylo popsat domácí gramotnostní prostředí u skupin dětí, jejichž jazykově- kognitivní profil indikuje riziko pro vznik dyslexie. Získaná data, mimo jiné, ukazují, že obě rizikové skupiny vykazují pro děti chudší gramotnostní prostředí a rodiče s dětmi vykonávají méně explicitních gramotnostních aktivit než kontrolní skupina. Subjektivní zvládání rodičovských povinností je v rodinách s dyslexií negativně ovlivněno symptomy ADHD na straně rodiče. Bohatost gramotnostního prostředí koreluje u obou klinických skupin dětí s fonematickým uvědomováním a u dětí z rodin s dyslexií s výkony ve čtení a psaní. Slabí čtenáři ze všech tří sledovaných skupin se na konci první třídy vyznačují zaostáváním v jazyce, fonologii a...
Porozumění syntaktickým strukturám u dětí mladšího školního věku
Schöffelová, Miroslava ; Rendl, Miroslav (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent) ; Kesselová, Jana (oponent)
NÁZEV: Porozumění syntaktickým strukturám u dětí mladšího školního věku ABSTRAKT: Práce pojednává o porozumění syntaktickým strukturám u dětí navštěvujících 2. třídu základní školy, které byly součástí většího výzkumného záměru věnujícího se předpokladům čtení a psaní. Porozumění syntaktickým strukturám bylo zkoumáno pomocí experimentální verze testu sledujícího uchopování různých druhů jednoduchých vět a souvětí. Data ukazují, jaká je úroveň porozumění u dětí v tomto věku, jak děti zadávaným větám rozumí a jaké jsou jejich nejčastější chyby. Podařilo se identifikovat různé strategie, které při zpracovávání vět používají, a vysvětlit některé typické chybné způsoby interpretace vět pomocí teoreticky popsaných konceptů. Dále byly sledovány vztahy s dalšími dovednostmi. Kromě zamyšlení nad rolí paměti se práce věnuje především vztahu porozumění se čtení a porozuměním čtenému textu. Výsledky ukazují, jaká je souvislost s těmito proměnnými ve slovenštině a porovnává zjištěné s daty z výzkumů v jiných jazycích. KLÍČOVÁ SLOVA: Porozumění syntaktickým strukturám, proces porozumění, tematické role, strategie porozumění, Jednoduchý model čtení

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.