Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
VARIARUM DELINEATIONUM ET PLERARUM PAULI PAGANI ET ALIORUM. Kresby Paola Paganiho a umělců z jeho okruhu v albech Vědecké knihovny v Olomouci
Lorencová, Veronika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Kazlepka, Zdeněk (oponent) ; Mádl, Martin (oponent)
Předmětem předkládané disertační práce je soubor kreseb Paola Paganiho (1655-1716) uchovávaný ve Vědecké knihovně v Olomouci. Zde se mezi dalšími kresbami, především italské a středoevropské provenience, dochovaly kresby tohoto lombardského umělce, které v celém kontextu jeho díla zaujímají výsadní postavení. Pagani, pocházel z umělecké rodiny původem z lombardského města Castello Valsolda. Již v 60. letech 17. století ovšem přesídlil do Benátek, kde pravděpodobně vstoupil do dílny místního malíře Giuseppe Diamantiniho (1621-1705). V Benátkách je jako činný umělec zaznamenán do června roku 1690. V tomto roce byl zřejmě pozván císařem Leopoldem I. do Vídně, kam odjel se svým mladým studentem Giovannim Antoniem Pellegrinim. Za Alpami Pagani zůstal celkem šest let. Ve vztahu k dochovanému olomouckému souboru kreseb je zásadní především pobyt Paola Paganiho na Moravě a jeho působení ve službách olomouckého biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna. Práce aktualizuje dosavadní tuzemské ale také zahraniční bádání vztahující se k dílu Paola Paganiho, definuje funkci jednotlivých dochovaných kreseb a otevírá otázku jejich datování i samotného autorství. Olomoucké kresby, které dosud nebyly spojeny s žádnou provedenou realizací, jsou konfrontovány s dalšími kresbami ze zahraničních sbírek a malířskými...
Návrhy a realizace dekorací barokního divadla v Čechách v 18. století
Benčová, Monika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent) ; Kazlepka, Zdeněk (oponent)
Tato disertační práce se zabývá dekoracemi barokního divadla na území České republiky v 18. století a zpracováním zejména jejich návrhů v návaznosti na šlechtické rody. Časový rozsah je vymezen působením rodiny GalliBibienů až po tvorbu Josefa Platzera. Dekorace zámeckého divadla jsou uvedeny na pozadí rakouských a italských vlivů, které přímo ovlivňovaly české prostředí a vzájemnou provázanost s dalšími barokními divadly v evropských městech.Dekorace zámeckého divadla uvádím na pozadí zahraničních vlivů (vídeňských a italských), které přímo působily na české prostředí a vzájemné provázanosti s dalšími barokními divadly v evropských městech. V této souvislosti se nabízí otázka, která se stala jednou z hlavních linií práce, a to jestli existovala čistě česká jevištní tvorba ovlivněná evropským divadelním uměním anebo se jednalo o uplatňování vídeňských a italských vzorů na českém území. A jestli se tak může mluvit o "českém jevištním umění" anebo obecněji o středoevropském jevištním výtvarnictví.Od počátku byla práce koncipována tak, aby vyzdvihla ty nejlepší příklady v dané problematice. Ve své práci se nesnažím pojmout kompletně dílo všech známých umělců (scénografů), ať již českých či zahraničních, kteří se scénické tvorbě na území České republiky věnovali, ale zaměřuji se jen na některé...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.