|
|
Identifikace potenciálně vhodných habitatů pro výskyt sysla obecného (Spermophilus citellus) s využitím dálkového průzkumu Země
Kadeřábková, Tereza ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Hais, Martin (oponent)
Cílem práce bylo testovat možnosti dat DPZ s různým prostorovým rozlišením (data z UAV s rozlišením 5 cm, data družice RapidEye s rozlišením 5 m a data družice Sentinel-2A s rozlišením 10 m) a různých metod DPZ (neřízená klasifikace, řízená klasifikace, vegetační indexy NDVI a TVI) pro identifikaci potenciálně vhodných habitatů výskytu sysla obecného. Analýza byla prováděna v užším zájmovém území Velkých Pavlovic a následně v širším zájmovém území 5 krajů Moravy a Slovenska a využívala data terénního mapování biotopů a nor sysla, které prováděli biologové v rámci projektu "Sysli pro krajinu, krajina pro sysly". Metody DPZ byly nejprve testovány v užším území na datech RapidEye. Metoda vykazující nejpřesnější výsledek z hlediska detekce nor byla poté aplikována v širším zájmovém území, kde byla využita data Sentinel-2A. Přesnost výsledků byla vyjádřena jako podíl detekovaných nor ve výsledné vrstvě získané z dat DPZ ku celkovému počtu zmapovaných nor v terénu. Nejlepšího výsledku dosáhla metoda definice intervalu vycházející z výpočtu průměru a směrodatné odchylky hodnot TVI v místě výskytu nor (přesnost 68,91 % pro zájmové území Velkých Pavlovic a data RapidEye při pokrytí 51,69 % užšího území; přesnost 49,89 % pro území pěti krajů a data Sentinel-2A při pokrytí 11,66 % širšího území). Výstupy byly...
|
|
|
Identifikace potenciálně vhodných habitatů pro výskyt sysla obecného (Spermophilus citellus) s využitím dálkového průzkumu Země
Kadeřábková, Tereza ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Hais, Martin (oponent)
Cílem práce bylo testovat možnosti dat DPZ s různým prostorovým rozlišením (data z UAV s rozlišením 5 cm, data družice RapidEye s rozlišením 5 m a data družice Sentinel-2A s rozlišením 10 m) a různých metod DPZ (neřízená klasifikace, řízená klasifikace, vegetační indexy NDVI a TVI) pro identifikaci potenciálně vhodných habitatů výskytu sysla obecného. Analýza byla prováděna v užším zájmovém území Velkých Pavlovic a následně v širším zájmovém území 5 krajů Moravy a Slovenska a využívala data terénního mapování biotopů a nor sysla, které prováděli biologové v rámci projektu "Sysli pro krajinu, krajina pro sysly". Metody DPZ byly nejprve testovány v užším území na datech RapidEye. Metoda vykazující nejpřesnější výsledek z hlediska detekce nor byla poté aplikována v širším zájmovém území, kde byla využita data Sentinel-2A. Přesnost výsledků byla vyjádřena jako podíl detekovaných nor ve výsledné vrstvě získané z dat DPZ ku celkovému počtu zmapovaných nor v terénu. Nejlepšího výsledku dosáhla metoda definice intervalu vycházející z výpočtu průměru a směrodatné odchylky hodnot TVI v místě výskytu nor (přesnost 68,91 % pro zájmové území Velkých Pavlovic a data RapidEye při pokrytí 51,69 % užšího území; přesnost 49,89 % pro území pěti krajů a data Sentinel-2A při pokrytí 11,66 % širšího území). Výstupy byly...
|
|
|
Vnímání reklamního vlivu influencerů z pohledu mladých online uživatelů
Kadeřábková, Tereza ; Supa, Markéta (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Diplomová práce s názvem Vnímání reklamního vlivu influencerů z pohledu mladých online uživatelů ve své teoretické části vymezuje pojem influencer, přičemž nabízí několik perspektiv, skrze něž je na tento fenomén možné nahlížet. Příkladem je třeba počet sledujících na profilech influencerů, interakce mezi těmito dvěma stranami nebo charakteristické rysy vlivných osobností v jejich vystupování na internetu. Dále se práce zabývá oblastí influencer marketingu, některými možnými podobami spoluprací mezi influencery a společnostmi v rámci sociálních médií a problematikou označování sponzorovaných komerčních obsahů. Současně jedna z kapitol shrnuje některé dosavadní poznatky z relevantních studií, a vytváří tak výchozí vhled do tématu. Výzkumná část práce pak na vzorku 179 respondentů ve věku 16-26 let zkoumá vnímání celé problematiky z pohledu mladých online uživatelů. Data nasbíraná skrze elektronický standardizovaný dotazník přinesla například zjištění, že respondenti označování placených spoluprací u příspěvků influencerů vyžadují, ačkoli takto označeným doporučením věří méně. Dále se objevil náznak vzorce chování poukazující na možné ověřování informací před bezprostředním vyzkoušením předmětu doporučení influencerů. Analyzovaná data také poukazují na to, že dotazovaným vadí současný vývojový trend...
|
|
|
Vztah mladistvých k tradičnímu televiznímu vysílání v době internetu
Kadeřábková, Tereza ; Zezulková, Markéta (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Práce s názvem Vztah mladistvých k tradičnímu televiznímu vysílání v době internetu ve své první kapitole teoretické části pojednává o vzniku a proměnách televizního vysílání v naší zemí od počátku až do současnosti. Vytváří tak historický kontext problematiky, jíž se zabývají kapitoly následující; mapuje tedy, jakými změnami televize ve svém fungování, společenském postavení a roli prošla. Druhá kapitola slouží jako vhled do vztahu mladistvých k televiznímu vysílání, TV obsahům a vybraným médiím v době, kdy internet má stále větší potenciál přebírat roli tradičních médií. K popisu je využito několik již zrealizovaných výzkumů a studií zabývajících se tímto tématem. V praktické části práce je pak provedeno dotazníkové šetření zaměřující se na mladé lidi ve věku 15 až 18 let. Cílem kvantitativního výzkumu je zjistit vztah respondentů k tradičnímu televiznímu vysílání a některým televizním obsahům, také se okrajově zabývá vlivem vybraných médií na televizní diváctví u zkoumané skupiny mladistvých. Výběrový vzorek tvoří 96 dotazovaných splňujících požadované věkové rozmezí. Bylo zde například zjištěno, že nejvíce respondentů věnuje sledování tradičního televizního vysílání 1 až 2 hodiny denně, nicméně doba strávená touto aktivitou se liší v závislosti na tom, zda se jedná o pracovní týden, nebo...
|
host ::
RSS.