|
|
Laboratorní úloha Elektronická kontrola vstupu
Krejča, Tomáš ; Hajný, Jan (oponent) ; Burda, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, v teoretické části zabývá popisem systémů Elektronické kontroly vstupu EKV, jsou popsány výhody nasazování těchto systémů, jejich architektura, možnosti budoucího vývoje v rámci sítě IP a napájení pomocí technologie Power over Ethernet. Blíže seznamuje taky s využívaným komunikačním rozhraním Wiegand. V textu jsou popsány jednotlivé metody autentizace a identifikační technologie, největší prostor je věnován radiofrekvenčním RFID kartám a dnes již méně využívaných magnetických a Wiegandových karet, nastíněna je také technologie NFC. Z biometrických technologí je popsána optická metoda snímání otisků prstů. V praktické části se práce věnuje návrhu laboratorní úlohy EKV na základě dodaných komponent, které jsou v textu popsány. Je zpracováno schéma zapojení systému, popsání jeho možností. Na tomto základu je sepsán návod Laboratorní úlohy elektronické kontroly vstupu pro studenty a text doplňujících informací pro vyučující. Sestavení a zapojení systému je rozebráno v kapitole Technická dokumentace.
|
|
|
Laboratorní úloha Elektronická kontrola vstupu
Krejča, Tomáš ; Hajný, Jan (oponent) ; Burda, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, v teoretické části zabývá popisem systémů Elektronické kontroly vstupu EKV, jsou popsány výhody nasazování těchto systémů, jejich architektura, možnosti budoucího vývoje v rámci sítě IP a napájení pomocí technologie Power over Ethernet. Blíže seznamuje taky s využívaným komunikačním rozhraním Wiegand. V textu jsou popsány jednotlivé metody autentizace a identifikační technologie, největší prostor je věnován radiofrekvenčním RFID kartám a dnes již méně využívaných magnetických a Wiegandových karet, nastíněna je také technologie NFC. Z biometrických technologí je popsána optická metoda snímání otisků prstů. V praktické části se práce věnuje návrhu laboratorní úlohy EKV na základě dodaných komponent, které jsou v textu popsány. Je zpracováno schéma zapojení systému, popsání jeho možností. Na tomto základu je sepsán návod Laboratorní úlohy elektronické kontroly vstupu pro studenty a text doplňujících informací pro vyučující. Sestavení a zapojení systému je rozebráno v kapitole Technická dokumentace.
|
|
|
Forma (tradiční) vs hudební řeč (nová)
Molin, Andrzej ; BEZDĚK, Jiří (vedoucí práce) ; KREJČA, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá fugami Johanna Sebastiana Bacha v cyklu Dobře temperovaný klavír a Dmitrije Šostakoviče v cyklu 24 preludií a fug. Analyzuje jednotlivé součásti a časový průběh vybraných skladeb. Následně nabízí srovnání a hlubší charakteristiku hudebního jazyka D. Šostakoviče.
|
|
|
Janáčkovo sčasování a spletna
Bogišová, Lucie ; KREJČA, Tomáš (vedoucí práce) ; OPLIŠTILOVÁ, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výkladem sčasování a spletny, dvou klíčových hudebně teoretických pojmů Leoše Janáčka (1854¬–1928). První polovina textu si klade za úkol termín sčasování a celou řadu s ním spjatých výrazů přiblížit z hlediska Janáčkových teoretických spisů a studií předních českých muzikologů. Rovněž zde poukazujeme na rozpracování pojmu v podobě disciplíny zvané hudební kinetika, přičemž všechny dosažené poznatky o sčasování uvádíme formou slovníkového hesla. Cílem druhé poloviny práce je zmapovat obsah pojmu spletna se spřízněnými pojmy pocit a pacit a poukázat při tom na jejich vývoj v Janáčkově tvůrčím myšlení. Také zde znamená Janáčkovo teoretické dílo pro náš výklad základní předpoklad, na jehož poznatcích se odvíjí naše komentáře k reflexi spletny u řady českých i zahraničních autorů. I u spletny, pocitu a pacitu dokládáme precizaci termínu a to v podobě tónu reálného a imaginárního, jejichž charakteristiku podal Karel Janeček. Hlavním přínosem práce je přiblížit Janáčkovy ústřední hudebně teoretické výrazy formou dnešní hudební terminologie a pojmout termíny celistvě i s jejich přesahem do novodobého teoretického výzkumu. Pomocí popisu zkoumaných pojmů se nám také naskytla možnost poukázat na některé zajímavé momenty ve skladatelově teoretickém uvažování.
|
|
|
Tektonika hudby 20. a 21. století z pohledu komplexní analýzy hudební struktury
Krejča, Tomáš ; TICHÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; KVĚCH, Otomar (oponent)
Abstrakt
Tato disertační práce se snaží o systematické uchopení málo reflektovaného fenoménu tektoniky. Jejím cílem je zmapovat podobu tektoniky jako dynamického strukturačního procesu se zaměřením na hudební struktury hudby 20. a 21. století.
Práce vykresluje tektoniku jako komplexní nástroj artikulace hudebního a obecně zvukového materiálu. Reflektuje dosavadní stav bádání na domácím poli a přináší i dílčí pohledy ze světa, kde však naráží na terminologickou odlišnost a praktickou neexistenci tektoniky jako termínu ani jako hudebněvědního oboru či disciplíny. Tektonika jako systematicky pojatá disciplína reflektující tektoniku jako fenomén je tak do jisté míry českým (československým) specifikem. V rámci vlastní koncepce tektoniky soudobé hudby je v disertaci předloženo tektonické schéma obecného strukturačního procesu. Je vymezena struktura jako systém, definovány a popsány jsou některé tektonické funkce a principy. Práce, ačkoli se o to poctivě snaží, nemá ambici být komplexním, úplným a systematicky precizovaným konceptem tektoniky. Z hlediska variability, proměnlivosti a neustálého vývoje hudebního jazyka, jehož je tektonika organickou součástí, a jenž artikuluje a zkoumá jím být ani nemůže. Přesto věříme, že tato práce bude užitečným vhledem a možným úvodem k bližšímu zkoumání tektoniky jako klíčového fenoménu strukturace hudební látky.
|
|
|
Online marketing, Využití sociálních méd ií k propagaci vážné hudby
Christovová, Aneta ; RADOK ŽÁDNÁ, Ingeborg (vedoucí práce) ; KREJČA, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá online marketingem a jeho nástroji v kontextu vážné hudby. V úvodu je stručně představen internet, marketing a online marketing. Tato práce se zabývá následujícími otázkami: co se dá dělat pro šíření povědomí o vážné hudbě prostřednictvím online služeb? Jaká sociální média jsou vhodná pro spojení s určitými skupinami posluchačů? Jak si v mezinárodním měřítku vede česká hudební scéna? Sociální média jsou popsána na úrovni běžného uživatele, z rozboru vyplývá vhodnost konkrétních služeb pro subjekty z oblasti vážné hudby (orchestr, operní divadlo, festival, interpret). Vážná hudba je zde – při zachování nesporných specifik – chápána jako (marketingový) produkt. Práce nabízí shrnutí sociálních médií, prostřednictvím kterých můžeme komunikovat s cílovými skupinami, která je využívají. Představuje též základní pravidla pro efektivní práci se sociálními médii.
|
|
|
Úvod do studia jazzové harmonie
Bogišová, Lucie ; KREJČA, Tomáš (vedoucí práce) ; Levíček, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá terminologií a základními harmonickými jevy v oblasti jazzové harmonie. Její snahou je stručný a názorný vhled do harmonické stránky hudby, se kterou se čím dál častěji setkáváme, samostatně i napříč hudebními žánry, „vážnou“ hudbu nevyjímaje. Jejím hlavním cílem je osvětlit interpretům „klasické“ hudby základní jevy charakteristické pro jazzovou harmonii. Práce je členěna celkem do čtyř kapitol (Akord, Zápis skladeb, Základní stavební materiál a Harmonická věta). Přínosem práce je zejména srovnání konkrétních harmonických jevů jazzové hudby se shodnými (příbuznými) jevy oblasti klasicko-romantické harmonie. Práce je pro názornost doplněna množstvím praktických notových ukázek
|
|
|
K financování kulturního sektoru v České republice
Krejča, Tomáš ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Tato diplomní práce nahlíží na oblast kulturního sektoru v České republice, na jeho fungování, strukturu a systémy financování. Jako základní, volí pohled ekonomický a analytický. Práce pojednává o prostředí, ve kterém kulturní produkt vzniká, o prostředí, ve kterém je realizován a o finančních mechanismech, které vznik produktu umožňují. Na základě analýzy konkrétních dat uvažuje nad efektivitou fungování některých subjektů a nad smysluplností jejich finančních, řídících a produkčních mechanismů. Práce analyzuje základní zdroje financování kulturního sektoru v CR a na základě poznaného se pokouší navrhnout nové možné metody a modifikace stávajícího financování, vedoucí k větší efektivitě a možnému lepšímu fungování subjektů působících v rámci tohoto sektoru, jakož i sektoru samotného. Jde však pouze o relevantní pokus, návrh, pokus, který může přispět ke zlepšení stávající situace. Avšak definitivně nalézt nová efektivní řešení financování kulturního sektoru, zefektivnit jeho současný systém fungování či vyřešit některé problémy s jeho fungováním spojené není a ani nemůže být cílem této práce.
|
|
|
Kulturní a tržně-ekonomická hlediska přenosů operních představení z Metropolitní opery v New Yorku (MET)
Krejča, Tomáš ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Bakalářská práce Kulturní a tržně-ekonomická hlediska přenosů operních představení z Metropolitní opery v New Yorku (Met) si klade za cíl zmapovat jeden z produktů Metropolitní opery v New Yorku, produkt přímých přenosů operních představení ve vysoké kvalitě rozlišení obrazu, produkt Live in HD. Její snahou je zachytit vývoj úspěšného produktu uplatňujícího se na kulturním poli v době blízké jeho vzniku, zároveň však v dostatečném odstupu pro to, aby mohla zachytit jeho rozvoj a výkonnost. Komparuje podmínky uplatnění produktu (v širším kontextu fungování kulturního trhu) v USA a v ČR, objasňuje principy fungování produktu, zkoumá distribuční i propagační síť potřebnou k jeho šíření a poukazuje na určité prvky a momenty jako na zdroj možné inspirace pro kulturní trh v České republice. Tato práce je v českém prostředí v tomto rozsahu zatím ojedinělá.
|
|
|
K tektonickým principům hudby 20. a 21. století
Krejča, Tomáš ; Tichý, Vladimír (vedoucí práce) ; Vičar, Jan (oponent)
Magisterská práce s názvem K tektonickým principům hudby 20. a 21. století se zabývá různými způsoby výstavby a členění hudebních struktur, uplatňujících se, v širokém slova smyslu, v soudobé hudbě, tedy v hudbě od roku 1920 až po současnost. Zároveň se snaží o jejich srovnání s kompozicemi dřívějšími. Hudební struktury zkoumá tato práce nejen z hlediska jejich utváření a formování, ale také z hlediska jejího působení na příjemce. Své poznatky se snaží uplatnit při formulaci zásad soudobé hudební analýzy a pomoci tak orientovat se v hudebních projevech nejen hudebním analytikům, ale všem příjemcům.
|
host ::
RSS.