|
|
Náklady architektonické a inženýrské činnosti
Indrová, Martina ; Výskala, Miloslav (oponent) ; Aigel, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi stanovení nákladů architektonické a inženýrské činnosti. Cílem je zjistit, jaké náklady se pojí s architektonickou a inženýrskou činností a z nich následně stanovit náklady na měrnou jednotku – hodinu práce a m3 obestavěného prostoru. Dalším krokem je srovnání reálných cen zakázek zkoumané firmy s cenami zjištěnými z cenových pomůcek využívaných v České republice. Výsledkem je formulování závěrů a shrnutí výsledků zjištěných v rámci praktické části diplomové práce.
|
|
| |
|
|
Komparace přístupů k památkové ochraně moderní architektury v kontextu dobových ideových vlivů
Pilařová, Zdislava ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Jordánová, Květa (oponent)
Diplomová práce se věnuje srovnání dvou přístupů ochrany moderního architektonického kulturního dědictví. Prvním přístupem se rozumí ochrana prvorepublikových, zejména funkcionalistických staveb, která započala prvním památkovým zákonem č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách. Druhý přístup je věnován současné problematice ochrany staveb z období socialismu v souvislosti s vyrovnáváním se s minulostí, kterou mohou dané stavby reprezentovat. Oba přístupy souvisí s problematikou subjektivity a ideové podmíněnosti památkové péče. Téma je zasazeno do kontextu vývoje architektury od dvacátých let 20. století, vývoje památkové péče a do kontextu vyrovnávání se s vlastní minulostí. V práci jsou zmíněny i osudy vybraných památek, které se staly pro změnu narativu stěžejní. V práci je využita metoda kvalitativní analýzy informací získaných z dobové literatury a webové platformy NPÚ Památkový katalog a následná komparace přístupů k památkové ochraně staveb ve stylu funkcionalismu a staveb z období socialismu. Práce se snaží o propojení několika témat - vývoje funkcionalistické architektury a architektury z období socialismu, vývoje památkové péče a jednotlivých přístupů ochrany moderní architektury a vyrovnávání se s vlastní minulostí, která je často problematická. Vztahu těchto interdisciplinárních témat...
|
|
|
(Za) hranice kastelánské profese: kdo, co, proč a s jakými limity
Kopecká, Damaris ; Jareš, Jakub (vedoucí práce) ; Indrová, Martina (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl předložit svým čtenářům ucelený pohled na kastelánskou profesi s důrazem na její roli a obsah v dnešní správě objektů Národního památkového ústavu (dále jen NPÚ). Teoretické kapitoly práce nastiňují vznik a vývoj profese, pátrají po definici zapsané v oficiálních dokumentech NPÚ, i po tom, jak toto povolání vnímá veřejnost. Aby byl obrázek kastelánské profese v souladu s hlavním cílem práce kompletní, praktická část pak na základě osmi polostrukturovaných rozhovorů mapuje, jak o své profesi smýšlejí sami kasteláni. Nezůstává však jen u toho. V kontextu teoretické části se výzkum zaměřuje rovněž na rozdíly mezi teoretickými představami o náplni kastelánské práce a realitou žitou v praxi na památkách ve správě NPÚ. Skrze rozhovory jsou proto ověřeny i tři výzkumné hypotézy, jež tematizují problémy a obtíže, na které kasteláni při výkonu své profese narážejí. V závěrečné kapitole práce jsou pak výsledky výzkumu interpretovány s ohledem na jejich praktické využití a snahu ukázat, co na jejich základě můžeme o budoucnosti profese předpokládat. Vedle svého hlavního cíle tak má práce ještě jeden záměr: pojmenovat limity (rizika, obětované příležitosti, slepá místa), které současné nastavení pracovní agendy kastelánů má, ale také potenciál (včetně variant řešení nastíněných...
|
|
|
Prezentace a interpretace státního zámku Žleby po roce 1945 - vybraný příklad nakládání s národním kulturním majetkem ve správě Národní kulturní komise
Roštoková, Nela ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Svoboda, Milan (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat změny, které proběhly na zámku Žleby po roce 1945, kdy byl zámek na základě dekretů prezidenta republiky odebrán rodu Trauttmansdorff-Weinsberg. Práce mapuje nakládání s tímto kulturním majetkem, činnost Národní kulturní komise na zámku a nakládání s mobiliárním fondem. Zámek Žleby byl vybrán NKK jako památka, která má reprezentovat zástupce uměleckého slohu empíru a romantismu. Pro stejný účel byly vybrány i další památky reprezentující toto období, konkrétně se například jedná o zámky Ratibořice, Kynžvart, Lednice nebo Hrádek u Nechanic. Tato skutečnost dává prostor pro využití komparativní metody, která porovnává působení národní komise a vývoj památky na žlebském zámku se zámkem Hrádek u Nechanic, tato metoda doplňuje archivní rešerši, jež je pro tuto práci stěžejní. V rámci této metody byly nalezeny dokumenty, které dokládají skutečnosti o správě zámku Národní kulturní komisí. Zejména se jedná o přesuny různých částí mobiliáře, ale věnují se také svozům, které na Žlebech byly uchovávány. Práce zároveň sleduje proměnu zámku ve dvou rovinách - a to regionální oproti státní.
|
|
|
Národní kulturní komise na zámku Hluboká nad Vltavou
Vlažný, Václav ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Jareš, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou poválečného vývoje na zámku Hluboká nad Vltavou a procesem jeho zestátnění. Tím jaký vliv měl celý proces na samotný zámek, jeho sbírky a celý zámecký areál s parkem a dalšími budovami. Jak probíhala snaha o znovunavrácení předmětů odvezených za války a do jakých problémů se dostávala správa zámku, která se musela přizpůsobovat velmi často se měnící situaci po válce a po únoru 1948. Jakou v tom hrála roli Národní kulturní komise a její předseda Zdeněk Wirth a tragické rozhodnutí, které vedlo ke ztrátě téměř veškerého běžného vybavení zámku, u kterého bylo rozhodnuto, že není kulturní povahy. KLÍČOVÁ SLOVA Národní kulturní komise, zámek Hluboká nad Vltavou, Zdeněk Wirth, mobiliář, proces zestátnění zámku Hluboká nad Vltavou, Schwarzenbergové, Inventurní komise.
|
|
|
Vybrané problémy interpretace českých statků zapsaných na Seznam světového dědictví
Kučera, Karel ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Předkládaná diplomová práce se bude zabývat vybranými problémy památek na území České republiky, které byly ke konci kalendářního roku 2022 zapsány na prestižní Seznam světového dědictví. V první části práce bude provedena komplexní rešerše dosavadních českých zápisů a hodnot, pro které jim byla přiznána mimořádná světová hodnota (tzv. OUV - Outstanding Universal Value). Současně bude provedena rešerše Management plánů (tzv. plánů řízení) jednotlivých statků (případně jiných strategických a koncepčních dokumentů) a vyhodnoceny kapitoly zabývající se problematikou vzdělávání a další prezentace daného statku. V druhé části se práce bude zabývat problematikou interpretace a edukace hodnot, pro které je statkům přiznána OUV. Provádí se šetření, do jaké míry správci statků pracují se spojením "mimořádná světová hodnota" ve svých interpretačních, edukačních a prezentačních materiálech a zda je kritériím, pro která je památka na Seznam světového dědictví zařazena, věnována adekvátní pozornost. A pokud ano, zda v rámci interpretace hodnot využívají metodické materiály, nebo alespoň zásady definované v chartě Mezinárodní rady pro památky a sídla v oblasti interpretace a prezentace míst kulturního dědictví - chartě ICOMOS. Zároveň plánuji prověřit, zda se problematice světového dědictví věnují místní...
|
|
|
Poválečná prezentace interiérů na vybraných památkách ve východních Čechách
Ťažký, Petr ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Jareš, Jakub (oponent)
Konec druhé světové války přinesl v Čechách změny v mnoha oblastech. Velmi zásadně zasáhl i do přirozeného historického vývoje hradů a zámků, které byly řadě šlechtických rodů zkonfiskovány a ocitly se nově v rukách státu. O jejich dalším osudu nejprve rozhodovala Národní kulturní komise, jež některá historická sídla určila ke zpřístupnění veřejnosti, jiná však "odsoudila" k využívání pro dětské domovy, školy nebo jako rekreační zařízení. Cílem této diplomové práce je přiblížení poválečné prezentace zámeckých interiérů na vybraných památkových objektech nacházejících se východních Čechách. Pozornost bude věnována zámkům Náchod, Ratibořice, Opočno a Slatiňany, které sice od sebe nedělí velká vzdálenost, avšak jejich poválečný osud byl velmi odlišný. Práce se zaměří na historický vývoj těchto památkových objektů, osudný roky po druhé světové válce, činnosti Národní kulturní komise, vytřiďování mobiliáře, návrhu prvních poválečných expozic, vstupní historické expozice, průvodcovské sylaby a prezentace instalací od roku 1990 do současnosti. KLÍČOVÁ SLOVA zámek, konfiskace, expozice, Národní kulturní komise, mobiliář, Náchod, Ratibořice, Opočno, Slatiňany
|
|
|
Drobné sakrální památky Nové Říše a okolí a jejich využití v edukaci
Pojerová, Magda ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Indrová, Martina (oponent)
Cílem této diplomové práce je studie a mapování drobných sakrálních památek v rámci zvoleného území - tedy oblast Nové Říše a jejího bezprostředního okolí. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá teorií, popisem a zmapováním drobných sakrálních památek v daném regionu. Úkolem první části je především objasnit historický význam drobných sakrálních památek v krajině a určit z dobových pramenů, literatury, svědectví pamětníků, s jakým příběhem jednotlivé drobné sakrální památky do krajiny "vstoupily". Druhá část je věnovaná praktické stránce. V této části diplomové práce je cílem zaměřit se na to, jak pečovat o tyto památky a jak v rámci edukace zapojit veřejnost, především děti a mládež, aby odkaz těchto němých svědků v krajině přetrval i pro další generace. Práce je podložena odbornou literaturou a dobovými prameny, ale také rozhovory s pamětníky a odborníky na danou problematiku. KLÍČOVÁ SLOVA drobná sakrální památka, kulturní krajina, Nová Říše, typologie památek, edukace v památkové oblasti, kaple, smírčí kříže, boží muka, ochrana a obnova památek
|
|
|
Rozvíjíme tradici aneb Od výkladu k interpretaci: Metodika průvodcovské činnosti v historických interiérech a exteriérech
Jareš, Jakub ; Hudec, Petr ; Indrová, Martina ; Ranochová, Radka ; Hnojská, Vendula ; Sládková, Kateřina ; Jordánová, Květa ; Dryáková, Kateřina ; Rezková Přibylová, Naděžda ; Bláhová, Lucie ; Wizovský, Tomáš
Metodika poskytuje metodickou oporu a inspiraci pro prezentaci a interpretaci kulturního dědictví prostřednictvím komentovaných prohlídek s průvodcem. Zohledňuje při tom jednak tradici, jednak současné nároky návštěvníků, přístupy k ochraně kulturního dědictví a nové trendy interpretace včetně těch zahraničních. Při aplikaci do praxe má metodika dopad i na širokou veřejnost, která je každoročně zastupována několika miliony návštěvníků památek ve správě NPÚ.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.